Share
Goto down
avatar
God - mortal
Počet postů : 19
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Mon Mar 19, 2018 12:19 pm
Sotva se snaží skrýt pobavené, snad dokonce až výsměšné odfrknutí. Celý tábor stále dokola opakuje báje a pověsti starého Řecka, ale že by si z nich vzali víc než to, že mají předpoklady k dokonalému tělu a nadpřirozeným schopnostem? "Zdrhnout? Ne, to ne - jenom se fakt nehodlám zdržovat sledováním toho, jak moje děcka vyrůstaj. Mám na práci důležitější věci." Místnost znovu zalije smích. Vidět děti dospívat pro něj znamená dost málo a upřímně, který bůh na to má čas? Není snad jediný hrdina, který by měl dospívání lehké, což si polobohové mnohdy neuvědomují. "Než začneš mumlat vo tom, že nejsem tvůj skutečnej fotr a že tě vychovával ten metalista, nech si to pro sebe. Nemám zájem poslouchat sentimentální sračky, ta zarostlá troska jí brousí jenom jako záskok." Znovu si odfrkne na hranici s výsměchem, snad i varováním. Opravdu nemá náladu ani trpělivost poslouchat, že je špatným otcem. Jeho děti mohou být často rády za to, že jim věnuje více pozornosti, než mnoho jiných bohů.
Střelí očima k obsahu flašky, skoro jako kdyby si až teď všiml, že je v ní jen půlka. "Byla plná, ale Kayla toho vydrží dost. Jedna jí nestačila, takže jsme museli načít druhou. Měl bys bejt rád, že ti zbylo aspoň tohle." Láhev si prohlíží téměř jako staré značkové víno, než si z ní ještě jednou lokne. Vzhledem ke svižnosti loku měl asi v plánu něco dodat, ale poslední synkova poznámka mu je vezme z mysli. Opět flašku oddálí od rtů, spokojeně se zatřese a jen co se nabaží přívalu tepla, nechá po tváři znovu rozvinout ten typicky škodolibý úsměv. "Vytrhal jsem ti půlku podlahy, než jsem to našel, ale jo... nakonec se nám to povedlo." Každou slabikou synka pobízí k výbuchu. "Takže teda nechceš?" Mimo výzvy má v hnědé barvě očí přimíchané i varování. Synek je možná na lůžku, ale jestliže svojí chromou nožkou šlápne mimo, nemá problém ho zkrátit tak, aby se vešel i na menší postel. Ostatně nebyl by to on, kdyby si nepřál, aby se přesně tohle stalo. Pokud před ním děcko nesklopí hlavu, nemusí vůbec existovat a ačkoli je Nate v jistém smyslu jeho favoritem, pravidla se pro něj nemění.
avatar
Son of Ares
Počet postů : 45
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Mon Mar 19, 2018 5:02 pm
„Protože máma věděla, že od tebe žádný alimenty nedostane.“ pronesl, drtíc nespočet kleteb mezi zuby, kdežto přemáhal vnitřní vznětlivost, aby nevystartoval jako mrzák do neuváženého souboje. V očích tancovaly znatelné jiskřičky vzteku, umocňované vyjadřováním dotyčného, jenž ho přivádělo do varu, jelikož nic nemohl odpárat Zakariasovi podíl na Natanelových úspěších. Právě "ten metalista" stál velkou měrou, za schopnostmi zarostlého instruktora, co tu dokázal setrvat již dlouhých 14 let, získat jistou autoritu mezi táborníky a vracel se z výprav pouze v doprovodu zanedbatelných zranění, případně ochoten následovat osud smrti k ochraně ostatních. Ten muž ho přijal za vlastního, vychoval, kryl všechny maléry pramenící z polobožské krve, podporoval v nespočtu nesmyslných cest a nakonec ho naučil hrát na basovou kytaru. Dštění síry a zmenšování jeho odkazu, probouzelo neuváženost k životu, bublala, vřela. Našeptávající sladká slůvka o nutnosti bránit čest osoby, která sehrála tak důležitou roli. Nedej tomu zmetkovi, to co chce. Ruce sevřené zběsile v pěst, vztek umírněný pouze poznanou pravdou ohledně nepravdivosti tvrzení, jenž dotyčný pronesl. Jeho matka, Ronja, už dávno nevzpomínala na záhadného cizince s nímž počala syna, kdežto naprosto, už dlouhá léta zůstávala oddána manželovi. Opovrhoval tou projevenou suverenitou, částečně pokoušející meze, v nichž dokázal tancovat, nežli ho emoce ovládnout, aby vyjádřil názor pomocí známé techniky využívané na bojišti či aréně. Nakonec udrží tu vzpouzející se obludu v řetězech, projeví obrovské sebezapření, jen aby mu zůstal ten kousek příčetnosti, jenž bránil ve vypuknutí souboje, ta poslední pojistka bránící bitvě v prostorách ošetřovny. Rozhodnutý nepropadnout vyžadované hře, vnitřně přemáhal bestiální přirozenost odhodlaného válečníka, vnitřní pýchu tolik typickou pro potomky boha války. Přišlo rozpomenutí, neboť muset přerazit každýho, kdo ho sere, tak z Thomase dávnou udělal fašírku. Vzpomenul všech nezvladatelných táborníků, jejich naivních připomínek, neustálých stesků, těch obličejů zkřivených nelibostí, naříkáním. Dokázal ustát všechny tyhle, aniž by následoval touhu vyrazit z nich poslední špetku duše. Snad i tento záchvěv poznaného přispěl ke zklidnění atmosféry. Už mi hrálo na nervy dost neschopnejch parchantů, ty jsi jen další z nich. Zařekl přesvědčení, zatímco povolil zatnuté svaly.
„Dík za rekonstrukci. Příště mi vyper.“ odsekl rázně, stejně nepříjemný tónem, jehož užil on, dbal též provokativní výslovnosti jednotlivých slov, přičemž mu vytrhl zbytek vodky z rukou. Táhni do prdele. kontroval pouze v duchu, načež zbytek flašky dorazil, aby se pro něho tenhle nervy drásající rozhovor stal o něco příjemnější. Svým vlastním způsobem ho poslal k šípku, když mu nadhazoval možnost úklidu toho zavšiveného pokoje, kde se jeden musel prodrbat hromadou zasmrádlých triček, haldou odrbaných maskáčů a na závěr přihodit sbírku ponožek, které mohly leda snít o řádné koupeli. Pomalu vyprchávalo napětí, nikoliv zásluhou alkoholu, ale sílícím přesvědčením, že tohle individuum mu nestojí za případnou hromadu problémů, jenž by následně s Cheirónem měl. Polib mi řiť ty zamindrákovaná hnido. Už kopl do nejcitlivějšího místa seveřanova světa, což zastávala rodina, takže stěží dokáže překročit pomyslně nastavenou laťku, aby propadl pokušení krátkodobé úlevy v podobě prudké rány. Povolilo též sevření, opadávalo běsnění, které zanikalo v zřetelných chórech zbytků rozumu. Situace by nenasvědčovala výhře, kvůli znevýhodnění v podobě nefunkční nohy, zatímco protivník působil naprosto při síle, dokonce v dobrém rozmaru podporující vzájemné rozmíšky. Podlehnout volání znamenalo vkročit do bažiny, v níž následně utone. „Co vůbec chceš?“ zavrčí s vyprchávajícím náznakem nepřátelství. Odhodlaný dotáhnout tuhle šarádu do zdárného konce, kdy se oba aktéři rozejdou za vlastními povinnostmi, aby si přestali otravovat vzduch kousavou směsicí narážek. K teorii ohledně otcovství stále přistupoval zdrženlivě, avšak způsob vedené slovní přestřelky nasvědčoval  přípustnosti představeného tvrzení. I on sám, občasně využíval, obdobné techniky k cílené provokaci, pakliže vedl lekce se staršími sourozenci.
avatar
God - mortal
Počet postů : 19
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Mon Mar 19, 2018 9:18 pm
Flašku si vzít nechá, konec konců s tím samozřejmě počítal. Nate ho překvapí, ačkoli si není jistý, zda příjemně. Je spokojený, že se dokázal udržet, ale na jednu stranu čekal trochu vzrušení. Spokojenost se však projeví v úsměvu, který jiskří určitým sadistickým nábojem. Vyžívá se v tom všem sebezapření, které ze syna vynutil. Není si docela jistý, jak je toho schopný. Nepamatuje si, že by něco takového někdy sám dokázal - ostatně nebýt Diův syn a nebýt Héra dobrou matkou, už by byl z Olympu svržen dávno právě díky své neschopnosti respektovat vlastního otce. Ale sám teď požaduje totéž, co Zeus. Ačkoli mu tato myšlenka prolétne hlavou, nezabývá se jí tolik, aby pochopil tu zvláštní ironii.
"Čuchat tvoje pyžmo byla nejmíň oblíbená část mýho dne." Odmítne praní špinavého prádla se zavrcením hlavy. "Měl bys se sebou něco dělat, takhle si v životě nevrzneš." Sjede ho krytickýma očima, založíc ruce na hrudi. "Seber se - vyhrávat je jedna věc, bejt doživotní panic je věc druhá." Ušklíbne se. Jistě, sám si nikdy příliš nepotrpěl na vzhled - ostatně nikdo z jeho dětí, ale přinejmenším ti mužští zástupci nikdy neměli zapotřebí se o sebe starat víc, jak v aréně. To, co viděl v pokoji tohohle synka odpuzovalo i jeho, což vážně není snadné. Dva z jeho synů jsou děs a hrůza. Doslova. Když je něco na světě nahání husí kůži, pozná to. "V boji by měli utíkat před mečem a ne předtím, že smrdíš jak prdel Kerbera." Dodá, čímž svou přednášku uzavře.
"Nemůžu navštívit syna aniž bych něco chtěl?" Rádoby dotčeně pozvedne obočí. "Jo, to fakt neni můj styl. Zajímá mě, jak to šlo na výpravě. Co tě tak zřídilo? A čím to za tenhle stav zaplatilo?" Opět roztáhne koutky samou ješitností. Doufá, že uslyší něco, co vynahradí pohled na obra, který svou postel spíše nosí, než na ni leží, protože pohled je to vskutku směšný. Historka o dostatečně krvavém boji doufejme vynahradí, že se musí smát vlastnímu dítěti.
avatar
Son of Ares
Počet postů : 45
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Tue Mar 20, 2018 9:33 am
Nějak ho netrápí poznámky směřované na osobní hygienu, neboť není prvním a dozajista ani posledním. Dokonce i Angel se otočila na podpatku, když ho toužila v pokoji spražit několika ráznými kletbami, avšak neodhodlala se dostat přes pomyslné minové pole, aby seveřanovi rozvalenému na kavalci, cokoliv řekla. Ve tváři větší úšklebek, jak poslouchá ta rádoby poučná slova, jenž informují o dosud neznámé skutečnosti toho, že má být doteď panicem. Pravý stav věcí si ponechá pro sebe, jelikož zde setrvávalo dost uší, kterým tato záležitost mohla být naprosto cizí. Ponechal prosto k pokračování domnělého kárání, kdy se královsky bavil všemi těmi výtkami, kdežto pouze ztěžka zaháněl vtíravý smích. Odmítal projevit tak závažný důkaz neúcty, že by propadl upřímnému pobavení, ovšem šlo pramálo dodávat vůči řečenému. Prdel Kerbera? Musím nechat, že jsi aspoň originální. Dávno se nesmířit s takovýmto přístupem k vlastní osobě, bude navždy pronásledován potupnými vzkazky, jelikož preferoval důležitější věci, nežli úklid či jakoukoliv starost o zevnějšek. S funkcí se nepojilo nahánění přitažlivých dívek ani zdvořilé vystupování, roli více podtrhávaly všechny nevábně vyhlížející věci a neudržovaný zjev. Měl představovat to nejhorší, s čím táborníci zde dojdou do kontaktu, jejich jedinou pořádnou hrozbu, kdežto tam venku čeká deset, o hlavu větších, problémů. Kdo měl náladu věnovat se praní propoceného trička, když v aréně stále řinčely zbraně? Fakt mě zajímá, kolik toho, s tímhle ksichtíkem, vydržíš. Upřel k němu pohled sloužící k odhadu výdrže uvnitř střetu, tělesné kompozici, propozicím k boji. „Nepotřebuju balit Afroditu.“ podotkl kousavě, přičemž vzpomněl starý, pobuřující, příběh vzájemného vzplanutí mezi dvěma bohy, zakončený potupou pro odvážného smilníka. Pokud proti němu doopravdy postával Áres, vykřeše z tohoto připomenutí alespoň mizivou reakci, což by napomohlo ujištění, jestli opravdu hledí do tváře otce, jenž mu propůjčil své požehnání při výpravě.  
Avšak další otázka ho mírně vyvede ze zamýšleného. Neměl bys to vědět ty nejlíp? lehce překvapený, chvílí sbírá možnosti jak pokračovat. Příklon k pro i proti rovnocenně válčí, nedokáže rozhodnout o pravdivosti původu jen ze získaných údajů. Suverénní vystupování svědčí v prospěch, ovšem předvedená neznalost naopak. Dokonce nikterak nereagoval ohledně zbraně spočívající v Natanaelově klíně, obdrženou hračku s níž společně vyběhli z hroutící se budovy. Očima těkal mezi přítomným, prostorem ošetřovny, obdrženou zbraní. Založil ruce za hlavu, polykající rýpavou poznámku, přičemž i pociťoval drobné zklamání. Pakliže před ním vytrvával skutečný Áres, ztěžka mu dokonce stálo za zapamatování projevení náklonnosti vlastnímu potomkovi, čímž jakýkoliv další možný vztah dostával hluboké trhliny. Raději pracoval s verzí pomateného šílence, troufale se vydávající ho za boha války, což ho vedlo k většímu klidu a nechutí v oblastech případného výbuchu. Počal líčení krátkou zastávkou s proroctvím, zběžně popsal účastníky výpravy, jejich cíl. Pokračoval přes troufalý příchod Kér, zavolání gigantického mazlíčka v podobě Chiméry, více či méně nerovný boj, kdy skončil usazený na hřbetu zvířete, jenž ho nakonec dokázalo ze hřbetu setřást, a částečně paralyzovat, nežli stačil zasadit smrtící úder. Následovalo již jen líčení úprku, přičemž záměrně zamlčel jakým způsobem získal prostředek, chránící hlavy všech nešťastníků. Vyprávění zakončil s tím, že obrovský chrám lehl v trosky, tak dva dny zpátky. Doufal v nějakou připomínku, cokoliv informující ho, jaké stanovisko zaujmout. Vždy o poznání otce stál, přestože v jeho životě neměl tak pevnou pozici, ale vidět muže, jenž se honosí akorát tak proříznutými ústy a siláckými řečmi, jak sebevědomě deklaruje příbuznost ho nepřesvědčovalo. Jestli doopravdy dokáže doplnit nějaký chybějící kus skládačky, dodat záměrně vynechanou informaci, stal se svědkem největšího zklamání života. Místo válečníka vyčpělý rocker. Snad si jen věci příliš idealizoval, ale doufal v důstojnější vzor.
„Říkals něco o Kayle, co dělaj děcka?“ zájem přešel mezi hrdinským vypravováním do starostí běžného dne. Nejenže neschvaloval sourozencům pití v Táboře, jelikož skončili jako nadrané dogy neschopné pohybu, tak nerad slyšel o porušování autority plynoucí z překročení hranice vstupu do instruktorova pokoje. Trávil každou volnou chvíli tím, aby jich donucoval krotit vnitřní zvíře, přikazující horkokrevně zaútočit při nejmenším náznaku zpupnosti, sebeovládání. Kusá zmínka o možných nepřístojnostech vlila novou dávku vzteku do žil. Čekal, co dostane jakožto odpověď, zdali potvrzení vznikající anarchie nebo ujištění, že nikdo nejednal tak lehkovážně, aby mladé polobohy svedl na scestí. Natanael opovrhoval Koukiho neustálou výmluvnosti v oblastech škodlivosti alkoholu, jelikož bylo důležité stanovit nepřekročitelnou míru, to však u adolescentů dozajista nehrozilo. Zabiju tě, jestli mi tam lítají nasosaný puberťáci, do kterých jednou praštím štítem a oni skončí jak pytel hnoje na zemi. Každé promile sice přidávalo body do prudkosti, vznětlivosti, odhodlání, ale rapidně snižovalo jakoukoliv možnost logické úvahy. Takto ovlivněná osoba vedla rány striktně přímo, tupá víc než vykotlaný pařez.
avatar
God - mortal
Počet postů : 19
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Wed Mar 21, 2018 6:50 pm
Nesnáší, když o Afroditě někdo mluví tónem, který rozhodně neznamená opěvování jejího jména. Všechny matky jeho dětí můžou potvrdit, že není romantický typ a rozhodně má v uspokojení na prvním místě vždy sebe, ale pokud někdy zažil lásku, musí to být rozhodně k Afroditě. Místo očí měl dříve plameny. Doslova žhnoucí plameny reflektující oheň a horlivost jeho osobnosti. Tenhle plamen se jemným odleskem vrátí i do jeho nyní lidských hnědých zraků. "Ještě jednou tímhle tónem řekneš její jméno. Jednou." Nemusí nic upřesňovat. I slepý by v jeho snad poprvé opravdu vážné tváři uviděl něco, co slibuje nejhorší možný scénář. Vraždil by vlastní děti jen za špatný tón na účet bohyně lásky, která mu ani není věrná. Inu, ne že by si měli co vyčítat.
Dál mlčí. Konečně. Poprvé za dobu, co odešel se prostory ošetřovny ozývá jen hlas seveřana a obyvatelé prostorů tedy mají ulehčeno od migrén. Poslouchá detaily výpravy, které ho sem původně dovedly. Obvykle děti na výpravách sledoval, aby viděl, jestli si jeho přízeň opravdu zaslouží, ale nyní se nezmohl na víc, než pouhé vědění, že nějaká výprava existuje a že na ni vyslali jeho syna. Porucha přísahy na Styx se s ním táhla jako smrad a proces nebyl jednoduchá záležitost. Neměl čas se zdržovat výpravami. Nemá ponětí jaké jsou detaily. Dokonce netuší, že šlo o jeho chrám, ale Kéry jsou obvykle na jeho straně, takže mu moc nesedí, že napadly jeho syna. Na jednu stranu on své syny napadá taky, takže proč vlastně ne, že. Nedojde mu, že se od něj čekají detaily. Vůbec ho nic takového nenapadne - vědět detaily, nemusel by se konec konců ptát. "Zní to kurevsky nudně." Je jedinou reakcí. Nic víc ze sebe nevytlačí, ačkoli za to dost možná může fakt, že z něj čpí vodka a rozhodně nevoní o nic lépe, než ruský notorik. Pravděpodobně hodně jeho potomků sdílí názor, že takto Áres vypadat nemá. Upřímně? Nejspíše jsou jediní koho pohled na jejich otce překvapuje. A nyní? Stále je bůh. Najednou ho ovlivňuje alkohol, pociťuje lidské potřeby a má výdrž smrtelníka. Přesto je však bohem. Nebo si to snaží namluvit... marně. Arogance, pýcha a plané řeči se na něm kupí jako jediný štít, který nyní dokáže vytvořit bez zvednutí ruky. Naneštěstí mu nedohází, že nic víc lidského existovat nemůže.
"Děcka se maj fajn, některý ještě vydejchávat včerejšek. Teda... aspoň těch pár, na kterých se pořádně dostalo." Hospitalizovaní měli chvilku klidu? Snad si ji užili, protože vzpomínka ho znovu dožene k smíchu. "Aspoň si vostatní trochu vodpočinou. Nemám ponětí co se děje, ale sruby se mezi sebou lověj a pár kluků mi řeklo, že už jim pár holek od Dity dalo, protože rozkopali pár těch kouzelných zmetků od Hekaté." Mluví o chaosu v táboře jako o dárku k narozeninám. Dá se čekat něco jiného? Konflikt vždy miloval a nikdy nezáleželo na druhu. Nevidí v tom nic víc, než válku několika dětí - jako když si vzájemně boří bábovičky na pískovišti. "Každopádně..." Větu nedokončí, neboť na ošetřovnu vejde mladá dívka, nejspíše jedna z nymf. I přesto, že se na něj i synka šklebí tak šeredně, jak jen krásná žena dovede, nedokáže zahnat myšlenky, které... nuže, které se evidentně líbí jeho poklopci. Tmavovláska jednoduchým gestem naznačí, že je na čase jít. Neměl v plánu se zdržet dlouho, takže nemá problém vyhovět.
"Chtěl jsem jenom říct, že výcvik přebírám já. Kurvíš jim potenciál." A s tím se otočí na patě a vyrazí ke dveřím. Samo sebou došlo na zmínku o tréninku a stylu. Nate je jeho oblíbencem díky schopnostem, kterými disponuje, to sice ano, ale nestrpí snahu o potlačování přirozenosti. Pro někoho s jeho geny není nic horšího, než zhašení plamene, který je žene v boji kupředu. Přesně to vždy nenáviděl na Athéně. "Rád jsem pokecal, synku." Přizvedne ledabyle ruku v čemsi, co může být bratranec mávnutí, než je vyprovozen dívkou ven.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 39
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sat Mar 24, 2018 2:40 pm
"Ja nie som ako väčšina chlapcov." Povedal to ako keby to mala byť nejaká pozitívna vec, čo však v tomto prípade rozhodne nebola. "Navyše ja nefňukám." Ozrejmil jej skutočnosť. "To len či si si vedomá, že keď niekoho udrieš do brucha, že to aj môže bolieť." Ale on už dobre vedel, že jej je nad slnko jasné akú má sama silu a nemusel sa jej to ani pýtať. Veľmi rada mu to demonštrovala aj sama.
Aj napriek tomu, že ho zmlátila viac, než by bol ochotný priznať, že ho dievča zbilo, bol rád, že ho doprovodila na ošetrovňu. Nemal chuť byť sám ubolený. Náladu zkleslú síce nemal, no rozhodne bol radšej v spoločnosti. Aj keď ho tá spoločnosť chcela zničiť. Doslova a do bodky. "Áno, áno." Odpovedal jej na to, že nie je jeho opatrovateľka. Žiadnu nepotreboval. "Vieš čo? Keby si ma toľko nebila, prisahal by som, že sa z nás stávajú priatelia." Za čím sa bolavo uchechtol. Pri tom ako napol svaly na bruchu ho zabolelo ešte aj v päte a to s tou nič nemal. Opäť ju podpichoval. Už očakával ďalšiu rada. Kam? Dá mu facku? Kopne ho? Pridusí? Pre istotu sa privravil na všetko. Každý jeho nerv bol v strehu, aby vykryl akúkoľvek ranu, ktorá nasledovala za jeho poznámkou. *Ešte že sme už na ošetrovni.* Zhodnotil. Len v prípade, že by bola jeho obrana neúspešná a on by skončil horšie, než už na tom vôbec je.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sat Mar 24, 2018 5:18 pm
"Ano, to máš pravdu. Seš spíš jako holka." Přitaká jeho slovům, že není jako většina kluků. Aspoň na něčem se shodli. Přišlo jí to jako dobrý začátek. Čeho to ale nevěděla. Nad jeho poznámkou o bolesti se zazubí. "Ale ne... Vážně? To jsem ale vůbec netušila." Poví sladkým hlasem, jakoby právě objevil Ameriku, kterou znali miliony let před ním. Samozřejmě že věděla že to bolelo. To si myslel, že byla úplně blbá? Možná nebyla v penálu nejostřejší tužka, ale takové ty základní věci znala. Pohoršeně si odfrkne. Praštila by ho nejspíš ještě jednou za ty blbý kecy. Nebo mu vyrazila pár zubů, aby nemohl vůbec mluvit. To uměl jen kecat? Posune ho před sebe a zatlačí do ošetřovny. "Tak se toho drž, protože já tě sem příště nevedu a ani nenesu." Sykne mu do ucha a rozhlédne se. "Vedu vám tu nějakýho maroda s pár modřinama. Dělejte si s ním co chcete." Houkne na jednu ošetřovatelskou pomocnici a tričko mu pustí tak rychle, jakoby měl nakažlivou nemoc. Otočí se k odchodu, její práce zde byla u konce, jenže ty jeho slova ji zastaví. Hluboce se nadechne a zase vydechne. Pak k němu dojde a nakloní se k němu, podobně jako kdyby ho chtěla kousnout. Pak se však jen chladně usměje. "Tak si to dobře užij, protože tu možná brzo nebudu já, nebo ty." Zabodne mu prst do hrudi a víc nic. Nakonec se otočí k odchodu a zamíří k východu. Přece mu nebude dělat mámu a konejšit ho hlazením po vlasech aby se nebál několika náplastí, pokud vůbec.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 39
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sat Mar 24, 2018 6:28 pm
Len pretočil očami. *Že ako baba.* Odfrkol si v duchu. Viac sa k tomu nevyjadroval. Ešte by to náhodou viedlo k hádke, a tá možno k ďalšej bitke a na to už vonkoncom nemal síl. Radšej sa len ticho nechal ťahať za tričko. So širokým úsmevom na tvári kráčal ako také slniečko. Hádam jej predsa nebude robiť radosť nejakým zroneným výrazom, pokrivený bolesťou aj keď ho zmáhala pri každom kroku. Ešte nikdy sa viac netešil k doktorovi. Napriek tomu, že mu nič nebolo, veľmi rád si ľahne na ošetrovacie lôžke a nechá sa obskakovať niekým, kto mu kde tu prilepí nejakú náplasť, aby sa nepovedalo.
"Vidíš, ešte že ma máš." Povedal to s rovnakým nasladlím tónom ako ona a uškrnul sa úsmevom typu ja nič, ja muzikant. Túto ironickú poznámku si nemohol odpustiť. Iróniu z jej vety nešlo prehliadnuť, on to len využil a hral to ďalej.
"Budem na to pamätať." Odpovie na jej siknutie. Nie že by mu to bolo príjemné, keď mu takto syčala do ucha ako taká zmija. "Hej! Aký maród?" Ohradil sa voči jej poznámke. "Alebo...Fajn, som maród." Chytil sa za čelo ako keby mal horúčku a potom si priložil dlane na líca, ktoré skontroloval ako ďalšie. "Nejako ma bolí sánka a rameno a brucho a..." Pri tom ako to vymenovával, vystieral jeden prst za druhým, s každou časťou tela jeden akoby to bol nekonečný zoznam, ktorý si prstami potreboval pripomenúť..či sa náhodou neprerátal.
Sleduje ju ako odchádza pričom si on šiel sadnúť na lôžko aby mu mohli strčiť do ruky sáčok s ľadom, ktorý by si mohol priložiť na narazenú čeľusť. Jej žďuchanec akosi úplne odignoroval. "Maj sa, priateľu. Hádam ťa tvoj tatko nezlikviduje. Nech ťa sila vždy prevádza." Mykol plecami a uškrnul sa. Možno to znelo mierne výsmešne, záleží len od toho ako si to ona prevezme, on to však myslel úprimne.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 14
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sat Mar 24, 2018 7:38 pm
Obvykle bývají dívky nadšené, když dostanou od chlapce květiny. Zvláště takové, jaké se právě válí na podlaze jejího pokoje ve srubu bohyně lásky. Proč? Nuže, ten otravný křik -uši drásající křik, který je na hranici hysterické ženy a přišlápnutého morčete musí být slyšet daleko za zdi srubu. "Ten blbej debil!" Zapiští jako finále svého výstupu zadívá se na svůj ukazováček, ze kterého stéká kapička krve. Zapomněla na to, že růže mívá trny. Ano, opravdu se na to dá zapomenout. S ublíženým výrazem růže nakopne a po krátké poradě se sestrami dospějí dívky k názoru, že blondýnka musí nutně na ošetřovnu. Skvělé. To vše kvůli růžím, které jsou pravděpodobně kradené - nic jiiného od synů Herma už opravdu ani nečeká.
Ze srubu vyjde oblečena do bílých ramínkových šatů s jemným řasením od pasu dolů. Na nohou klasické řecké sandály stejné barvy. Krk zdobí drobný rudý kámen ve tvaru srdce, který může připomínat rubín na stříbrném řetízku. Ačkoli evidentně spěchá, stále se nese relativně elegantně. Tedy dokud na eleganci nekašle a neobejme si dlaněmi ramena, po kterých lehce přejde a doufá, že spolu s otráveným povzdechem tak zažene chlad, kterým je bohové trestají. Moc teplého oblečení v táboře nemá - nepamatuje si, kdy v tu naposledy nebylo teplo.
Na ošetřovnu však vejde opět tak, jak se její maminka jistě prezentuje na Olympu; sebevědomě přizvednutá brada, nevinný úsměv a svědomitá chůze, která naznačuje, že si chodbičku mezi lůžky nejspíše spletla s molem, ji dovedou až k ošetřovatelce, jež právě přistupovala s balíčkem ledu k chlapci... co je tu nejspíše nový? Věnuje mu pouze krátký pohled, ale už z něj zjistí, že ho tu neviděla. Starousedlíky zná velmi dobře - i ty, kteří neznají ji. Je tedy snad přirozené, že touží zjistit víc. Nyní ovšem musí vyřešit ten ohavný pohled, který jí ošetřovatelka věnovala. "Potřebuju nutně ošetřit, bolí to." A ukáže dívce své smrtelné zranění. Ta na ni zírá jako na absolutního idiota, jelikož není absolutně nic vidět. Ani kapička krve, nic. Jde vidět, že ošetřovatelka má v plánu poznamenat něco nehezkého, ale je brzy přerušena. "Než začneš, nehodlám poslouchat někoho, komu na vagíně roste botanická zahrada. Jason mi to všechno řekl, špíno. Dej. Mi. Lék." Založí ruce na hrudi. Poznámka evidentně uhodila hřebíček na hlavičku, což může Ely pocítit na vlastní pěst, protože místo ruky ošetřovatelka balíček s ledem hodí přímo po něm, aniž by si to kdovíjak uvědomila. Z přilehlé poličky vytáhne náplast, spěšně jí ováže palec blondýnky a s opravdu nehezkou urážkou na dceru Afrodity vyletí z ošetřovny. To už má ale Amy opět úsměv na tváři, kterým přistoupí k Elyarovi.
"Božíčku, ty budeš nováček, že?" Aniž by se ptala, sedne si na kraj postele a upraví si rozpuštěné, lehce zvlněné vlasy přes pravé rameno. "Já jsem Amy, dcera Afrodity. Jsi tak moc roztomilá bytost." Napříč tomu, že ze sebe na účet děvčete vyloudila dost škaredý tón, na chlapce je jako med. Krátce po skončení věty se jí oči rozzáří jako dítěti o Vánocích. Nedá mu možnost odpovědi a rovnou pokračuje. "O. M. G." Odhláskuje s nadšením, co je tolik známé géniům co přicházejí s nápady jak vyřešit světový hlad. "Musím tě ukázat sestrám. Nebo bratrům. Pokud jsi teplej, nevadí to, jsem si absolutně jistá, že tě budou všichni milovat. Jsi jako takovej ten méďa, kterýho si v hračkářství nikdo nekoupí, protože je směšně drahej a nekvalitní, ale hrozně hezky se na něj dívá." Úsměv se ještě rozšíří, nyní ukáže svůj dokonalý americký chrup. Měla to být lichotka, nebo urážka? Těžko říct. Mluví přesně tak, jak malá holka, co se těší, že bude její oblíbená Barbie pařit s Kenem, kterého si právě koupila. Už jen chybí, aby chlapce zaštípala do tvářičky.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 39
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sat Mar 24, 2018 8:05 pm
Začínal sa cítiť ako nejaké boxovacie vrece, do ktorého si každý môže spokojne kopnúť. Už sa nad tým radšej ani nebude pozastavovať. Ak by sa, zrejme by prišiel o zdravý rozum. Už len to by mu chýbalo. Ledva stihne zachytiť sáčok plný ľadu, ktorý po ňom hodila urazená ošetrovateľka. Sledoval tú blonďatú smršť čo sa privalila do ošetrovne ako taký víchor. Nešlo nad tým nepozdvyhnúť obočie. *Tu sú všetci nejaký...* Svoj myšlienkový pochod ani nestihol dokončiť pretože už pri ňom sedelo to dievča, ktoré naňho pozeralo, akoby bol nejaký úkaz. Bolo mu to mierne nepríjemné ale nechal to tak, dúfal, že s tým čo nevidieť prestane. Až keby potom nie, mal v pláne sa ozvať a niečo s tým urobiť.
"Pekná náplasť." Poznamená na bledomodrú náplasť prelepenú na jej ukazováku, ktorú zdobili ružový zajačikovia. Tak nejak sa k nej hodili. Tiež mu pripomínala rozkošného bieleho králika, ktorý bol hebučký ako obláčik.
Ak nechápal jej počiatočný výstup, teraz pochopil. *Dcéra Afrodity.* Okamžite si to spojil a zaškatuľkoval ju ako nejakú naparádenú fiflenu, ktorá musí vždy všetko dostať. Pravda to byť nemusela ale mal pocit, že jeho nálepka bola správna. Mierne vypleštil oči. "Čo prosím?" Celý prekvapený z nej monológu. "Teplý?" Výsmešne sa zasmial. Nebol homofób ale svojou heterosexuálnou orientáciou si bol istý. Ak by jej toto opomenul, stále ho však poburovala predstava, že má niekomu robiť výstavnú kobylu. "Ty si ma práve prirovnala k nekvalitnej plyšovej hračke?" Zvraštil čelo a trochu aj celú tvár, kedže ho to vykolajilo natoľko, že ľad na odreninu pritisol o niečo silnejšie.
"Ja som Elyar." Podal jej druhú ruku, ktorou si nepridržiaval ľad na tvári. Kedže sa aj ona jemu predstavila, nemohol zabudnúť na svoje slušné spôsoby. "Áno, prišiel som sem pred pár dňami. Nebude tomu ani týždeň. Neviem kto je moja matka." Tým, že ona to hneď naňho vychrlila, mal pocit, že musí aj on.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 14
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sun Mar 25, 2018 1:47 pm
Ani si nevšimla, jak náplast vypadá, takže ji jen letmo přejde očima. Není důležité, jak vypadá - je přesvědčena, že i pokud by kolem sebe omotala pytel na odpadky, vypadala by absolutně dokonale.
Úsměv na moment stáhne, když zmínku o teplých Elyar okomentuje výsměchem. Dokonce na moment nasadí typický bitch-face tolik známý kapitánkám roztleskávaček z filmů pro puberťáky. Hlavou jí ovšem projde další scénář, který rozzáří její tvář. "Vypadal bys tak skvěle s Iskanderem! Proboha!" Rty vytvoří typické ó, což jen podtrhne rukou, kterou šokovaně uloží na svou hruď. Ano, vlastní genialita ji někdy opravdu dostává do kolen. Je si zcela jistá, že její ryšavý bratr musí být na kluky. Ostatně heteráci obvykle nemají vlasy jako Locika a rudá s černou je dokonalá kombinace. Úplně ty dva vidí pohromadě, prostě dokonalý pár.
"Řekla jsem, že jsi rozkošnej." Připomene, čímž smete ze stolu fakt, že ho skutečně nazvala nekvalitní hračkou. "Musíš nás někdy navštívit. Jenom holkám řekneš, že hledáš Amy a budeš vítaný." Hodí si nožku přes nožku a ruce složí do klína. Věnuje nováčkovi zasněný pohled. Lepší dokáže snad už jen potomek Hypna. "Bude to tak dokonalý. Potřebuješ vytrhat obočí a spravit póry, abys nevypadal jako plato od vajec. Možná tě necháme zarůst, upravíme ti vousy a budeš muset chvíli cvičit, ale potom?" Těžce vydechne nad tím, jak bezchybného si ho vybavuje u oltáře se svým bratrem. Užuž by ho zavalila dalším vodopádem slov, ale konečně si všimne i pytlíku s ledem. Tvář stáhne do bolestného šklebu.
"S tímhle taky snad něco zvládneme udělat." Ze zranění znovu naváže oční kontakt, načež pravou dlaní zahalí hřbet jeho ruky, kterou si přitlačuje pytlík ledu na odřeninu. "Chudáčku, kdo ti tohle jenom mohl udělat?" Promluví něžně jako na štěně. Možná jí opravdu připomíná štěně, které jednou měla, než musela opět odjet do Tábora polokrevných. Chudák Prada doma zdechl, protože ho nikdo neměl čas ani náladu krmit po jejím odjezdu. Věnuje Elyarovi přesně takový pohled, kterým se díváte na raněné zvíře. Není ani přinejmenším její typ, je na to příliš rozkošný. Ale dokáže si ho představit jako dokonalého Kena pro Barbie... a těch zná několik.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 39
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sun Mar 25, 2018 2:05 pm
Ani náznakom sa mu nepozdávali jej slová o tom ako dobre by vyzeral spolu s nejakým Iskanderom. Ani nevedel kto to bol. Veď on vlastne ani nevedel kto bol kto v tomto tábore. Nikoho tu nepoznal tak ako mal vedieť kto je to Iskander? Nie to ešte aby s ním aj mal niečo spoločné. Nie, to vážne nehrozilo. Svojou orientáciou si bol na sto percent istý. Aj napriek tomu, že frajerky a vážne vzťahy nemal. Bolo to skôr preto lebo sa poznal a vedel, že po pár dňoch, týždňoch, nanajvýš mesiacoch ho omrzia a on ich pošle k vode. Kto mal potom počúvať ich žalostný nárek o tom, ako im zlomil srdce? To mu vážne nechýbalo. Radšej sa tomu vyhol pokiaľ to bolo možné, nepotreboval si na krk zavesiť nikoho. Jemu bolo dobre tak ako na tom bol aj doteraz.
Povzdychol si, nebol hlúpy. To, že ho nazvala aj rozkošným jej veľmi nepomáhalo. Neodvráti jeho pozornosť len tak jednoducho od faktu, že ho nazvala rozbitou hračkou. Veď on si to bude dobre pamätať.
Počúval jej plány, čo s ním zamýšľa urobiť. *Toto mal byť nejaký bootcamp na zmenenie vzhľadu?* Pretože doposiaľ mu to pripomínalo viac to ako nejaký tábor polokrvných. Bol zmätený z tej spŕšky slov, ktorými ho obdarila a zároveň z udalostí, ktoré sa odohrali v priebehu dňa. "Počkaj. Spomaľ." Rozhodol sa ju zastaviť. "Ja som so svojím vzhľadom spokojný." Zaujal stanovisko, ktorým jej jasne dával najavo, aspoň v to dúfal, že žiadne trhanie obočia a kto vie čoho ešte, sa konať rozhodne nebude. Aj napriek tomu, že ho Ailin volala Dámička sa tak necítil a nechcel jej dávať ďalšie zámienky k tomu aby ho tak mohla volať. Čo ak by sa o tom náhodou dozvedela. To by bol asi koniec sveta. "Na tom vlastne ani nezáleží nezáleží, nič to nie je. Iba udreté." Mávol rukou nad jej otázkou ohľadom toho, kto mu urobil tú modrinu na čeľusti. Priznať, že to bolo dievča nepripadalo do úvahy.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 14
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sun Mar 25, 2018 3:08 pm
Se zklamaným povzdechem protočí očima. Je smutné, když si někdo neuvědomuje svoje nedokonalosti. Takhle dobrovolně zůstávají pětkou místo toho, aby se nechali katapultovat rovnou na desítku, což ona umí dokonale. Stačí jen málo k tomu, abyste v očích ostatních stoupli o několik stupňů. Tedy většinou. Když jste šerední, jako většina dětí Deméter, moc toho nezmůže. Neumí čarovat. "Určitě?" Tázavě přizvedne obočí. Evidentně se jí těžko věří, že je opravdu spokojený.
Ruku stáhne zpět do klína, kde proplete prsty s druhou a bedlivě naslouchá příčině toho škaredého zranění. Vždy milovala, když za ní přišel syn Área pobitý z arény - ještě upocený bez trička. Ačkoli by to nikdy nepřiznala. Paradoxně upocené a pomlácené lidi nenávidí, ale zrovna ti ze srubu boha války svá zranění dokáží přednést jako trofeje. Elyar tu modřinu jako trofej opravdu nepřednáší. Vypadá vážně jako štěně, kterému někdo omylem šlápl na tlapku, protože se pletlo mezi nohama. "A kdo ti to udělal? To není zrovna milý, když někdo zraňuje nováčky. Nesnáším to." Založí ruce na hrudi. "Jak někdo může ublížit někomu tak křehkýmu a roztomilýmu, jako jsi ty?" Celá ta situace je natolik frustrující, že si opět podrážděně odfrkne. Napadne ji však, že je to další důvod, proč by se s Iskanderem tolik hodili k sobě. Oba vypadají, že pokud zvednou příliš těžký štít, zlomí se v pase. Láska by je nutila chránit jeden druhého!
avatar
Unclaimed
Počet postů : 39
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sun Mar 25, 2018 3:26 pm
Nevidel dôvod prečo by so sebou nemal byť spokojný. Aj napriek tomu, že nevyzeral ako model, skôr ako taký priemerný smrteľník. On sa nesťažoval na svoj vzhľad, mohlo to byť aj horšie. Mal pekné tmavé vlasy, prenikavé modré oči, ktoré boli sýtejšie než oceán a celkom bol spokojný aj so svojou pleťou. Aspoň na nej nemal akné ako väčšina jeho rovesníkov. Jeho to nejakým zázrakom obišlo. Nevyzeral zle. "Som si istý, že nechcem žiadny zmeny." Uistil ju. Modlil sa aby neprišla s niečím ďalším. Necítil sa ako žiadna česacia bába, s ktorou sa môže hrať od rána do večera.
Vlastne, dnes vôbec nevedel ako sa cítil. Jeho pocity boli zmiešané. Necítil sa zahanbený aj keď jeho ego bolo mierne pošliapané. "Jedno dievča od Áresa. Vedia byť pekne nevrelý." Zafrflal a aj keď nepoznal všetkých, napriek tomu ich všetkých hodil do jedného vreca. Hádal, že každý potom bude mať istý charakteristický rys, ktorý zdedili po svojom božskom rodičovi. Začal premýšľať, čo je tým jeho, nezapadal. Prišiel si iný. Nemal blízky vzťah k prírode a nebol žiadny hippie ako sú deti Deméter. Nevedel narábať s kladivom ako tí od Hefaista, neboj ani žiadny opilec ako Dionýzus, ...Mohol takto pokračovať pokojne ďalej. Ailin povedala, že má nudné reči ako deti Atény. Mohol však len hádať. Začínalo ho to frustrovať. Bol nedočkavý, chcel to vedieť. Prinajlepšom hneď v tomto momente. "Až tak krehký nie som." Namietol. "Len nemám skúsenosti. Bitky veľmi nemusím." Obránil sám seba. Ako by predsa mohol vyhrať proti niekomu, kto sa narodí s prirodzeným potenciálom k boji, keď on narozdiel, nedržal v živote meč v ruke. Jeho jediná zbraň bola vojenský nôž. Aj ten mal len preto, že ho používal na to aby sa na niečo sústredil, naučil sa tým pár trikov a tak vždy, keď sa potrebuje na niečo skoncentrovať ho prevracia medzi prstami, prehadzuje v rukách alebo balansuje so špičkou na prste.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 14
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Ošetřovna

za Sun Mar 25, 2018 4:06 pm
Nemůže s ním víc, než souhlasit. Na rozdíl od synů boha války, dcery ji nikdy nemuseli. A přirozeně, ona nikdy nemusela je. Nemyslí si, že dívka by měla bojovat dokud to není nezbytně nutné. Ostatně žena dokáže souboj často vyhrát i bez toho, aby zvedla meč. Snad tohle tvrzení je jedním z důvodů, proč si absolutně nemá co říct s dcerami Área a Athény. "A víš jméno? Vypadají všechny stejně, ale když mi řekneš jméno, můžu s ní něco udělat." Spiklenecky přizvedne koutek. Nemůže dopustit, aby jejímu pejskovi někdo ubližoval. Co by to pak byla za člověka? Nechat psa týrat, určitě by na ni začali sepisovat petici za právoplatný trest. O to vážně nestojí.
"Nejsi?" Opět nahodí ten šokovaný výraz. "Vypadáš jako někdo, kdo se rozpadne, když zakopne o tkaničku." Broukne s notnou dávkou lítosti, no to už má znovu tu známou záři v očích. "A přesně proto musíš poznat bratra. On je úplně stejnej, vypadá jako porcelánová panenka. Má vlasy, za který bych zabíjela a hrozně hezky voní. Budeš ho milovat!" Spustí opět nadšeně, no poslední věta může vyznít spíše jako rozkaz. Rozkaz, který bezděky spustí její schopnost. Je možné, že se Ely na chvíli pozastaví nad myšlenkou, jaké by to bylo milovat zmíněného syna Afrodity, ale nebude těžké to vyhnat z hlavy.
Sponsored content

Re: Ošetřovna

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru