Share
Goto down
avatar
Unclaimed
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Táborový oheň

za Fri Mar 02, 2018 7:36 pm
Vlastně to sezení na něm bylo celkem pohodlý. Takže se jen trochu zavrtěla aby si to upohodlnila ještě více. Možná by mu nevadilo nabrat pár deka svalů aby to nebylo tak kostnatý ale možná si jen zrovna sedla blbě. Její oči se zase vrátí do odlesku dýk a koutkem rtů se ušklíbne. "Takže Emička, to bude asi lepší než roští nebo tak něco podobnýho." Mlaskne nad tím. Ano, tohle se jí líbilo. Dokonalé jméno pro někoho bezejména. "Ale mě je taky ukradený za co stojím a za co. Názory ostatních mne často neberou dokud nesoudí jak pitomci." Odfrkne si pohrdavě a usadí se na něm jak na kanapi. Ještě by to chtělo opěrku a byla by úplně spokojená. Vlastně takhle z blízka ani moc drsnej nebyl, takový štěně s ostnatým obojkem a nápisem pozor žužlám hračky. Jednoduše z něj ale nesleze. Nechtělo se jí. Třeba až mu začne docházet vzduch tak se uvolí hejbnout svým pozadím a prostě se vzdálit jak doufala na dost dlouhou dobu. Jeho další slova ji však zarazí a tak se na něj s překvapením doprovázené povytaženým jedním obočím zadívá. "Prosím? Kde si vzal to, že ti něco vůbec chci o sobě vyprávět? Do toho nikomu nic není ani kdyby mě mučil. A kdybych se chtěla někomu svěřit..." Prohlédne si tu část na které nesedí. "..tak určitě ne tobě." Změní polohu z váguse teoreticky na koníčka a s mírně nakloněnou hlavou se mu zadívá do očí. Byly celkem hezký. Krátce si promne bradu v jakémsi zamyšlení a pak se k němu nahne tak, jakoby ho chtěla políbit. Jenže kousek od jeho obličeje a zašeptá. "Mě spíše zajímá, co tu ještě děláš ty. Sám si řekl že být na mém místě odejdeš. A dle tvých stížností tu jsi silně nespokojen tak proč zůstáváš? A na nějakou pitomost o tom, že je tma ti neskočím." Zase se odtáhne a chytne ho palcem a ukazováčkem za bradu. Trochu mu hlavu zakloní, nebo otočí ke straně, jakoby posuzovala, za kolik by se dal prodat. Nakonec ho pustí a nekompromisně zadívá do očí. "Takže?"
avatar
Son of Phobos
Počet postů : 30
Age : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Táborový oheň

za Fri Mar 02, 2018 10:54 pm
"To už je asi třetí, nebo čtvrtá přezdívka. Říkám ti, abys to vzdala." Pobaveně frkne. Ani tahle přezdívka ho kdovíjak netankuje. Vadilo by mu, kdyby vyloženě rýpala do faktu, že nosil patku přes oko a tuny očních stínů, ale dokud tu není jeho sestra, nemá mu to kdo rozmazat do obličeje. Její váha mu začíná být velmi nepříjemná. Normálně nevypadá tak těžká, ale když na vás někdo leží, není to tak příjemné. Přinejmenším tedy ne v tomto konkrétním scénáři.
"Nejsem blbej, vypadáš jako kdyby ses měla každou chvíli zhroutit. Dokážu si představit, že se za chvilku zachováš jako Forest Gump, ale ty si na rozdíl od něj musíš posluchače zasednout, protože z lavičky bych se určitě zvednul a odešel." Mluví s neskutečnou všedností, nejspíš se na zádech v podobných scénářích ocitá dost často. Vzhledem k jeho povaze se ale není moc čemu divit.
Při změně polohy opět přizvedne obočí, tentokrát však jenom to pravé, čímž dá jistě jasně najevo otázku, kterou není potřeba zmiňovat. Víc na ni nereaguje - jeho poklopec je absolutně v klidu a řeč těla nejspíš přišla o hlasivky. "Je to dost logický. Mít mozek, dojde ti to." Bradu si pokusí uvolnit, když se rozmáchne hřbetem pravačky proti její ruce. Skoro jako kdyby odháněl hnusný hmyz, který nechcete trpět nad jídlem, ale určitě se ho ani nechcete dotýkat. "Teď jsem přišel a nechci riskovat, že to, co mi tady říkaj je pravda." Odfrkne si "Nevim jak ty, ale já zdechnout fakt nechci. Mám toho dost co nabídnout."
avatar
Unclaimed
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Táborový oheň

za Sat Mar 03, 2018 12:27 pm
"Ale Emička se mi líbí." Namítne prostě. "Někdo kdo má na xichtu tolik líčidel, že na prudkým slunku roztaje a přes oko vlnu jak na surf, si ani nic jinýho nezaslouží Emi. A pak že já jsem dcera Afrodity." Uchechtne se a znovu si ho prohlédne. "Ne vážně, z kterýho cirkusu si utek? Myslím, že Berusek volal že se jim ztratil klaun." S čistým nezájmem si prohlédne své nehty. Nebyly dokonalé byla za nimi špína a jeden byl nalomený. Nikterak jí to nevadilo. O vzhled se nijak moc nezajímala ani o ten, kterými disponovali ostatní ale tohle si to zasloužilo. "A od kdy potřebuji k vyzpovídání tebe? Zkrat má i nejnovější technika." Oči se jí zalesknou. "Možná jen prostě vím jak upoutat pozornost Emi. Nebo tě chci uspat a hodit tě do jezera?" Zamyšleně si poklepe na spodní ret. "Asi jsem se ještě nerozhodla. A možná mi to ani nestojí za to..." Začínala být unavená. Doufala, že tohle je už zařazený a nebude spát pod její postelí. Ano jako jedna z mála měla postel, protože si ji vlastně vybojovala. Sice byla v temným koutě ale tím líp i kdyyž ji to občas dost štvalo. Záleželo na situaci. Po jeho slovech se spokojeně usměje. "Ach ták.. tedy se také bojíš. To je zajímavé. Někdo kdo má strach říká mě že jsem srab. Mám své důvody proč zde zatím zůstat a neodejít. Asi jako ty." Jedním pohybem vstane a vydá se k Hermově srubu, cestou si poupraví meč, který se tím sezením svezl ke straně.
avatar
Son of Phobos
Počet postů : 30
Age : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Táborový oheň

za Sat Mar 03, 2018 3:09 pm
"Líčidel? Ty fakt potřebuješ odbornou pomoc." Zazubí se. Dnes si na tvář nemaloval ani čárku."Ale jestli se ti líbí v cirkusech, mělas tam zůstat. Na rozdíl od tohohle tábora by tam pro tebe měli využití - tvoje trapnost by v tom prostředí mohla bejt snad i vtipná."
"Oba dva víme, že na to, abys udělala víc, než prstila svoje vlhký ego a vybíjela svojí sexuální frustraci, nemáš." Pobaveně frkne. "Oba víme, že jsi vlastně k pláči. Ale možná, že kdybych někoho zaplatil, aby ti ohřál vafličku, dalo by se s tebou slušně pokecat. Konec konců za to, že vypadáš a chováš se jak píča nemůžeš, nejspíš jsi měla jenom špatnou výchovu a tvoje matka stojí za hovno. Rodiče si vybrat nemůžeš." Je vážně připravený na to, že dostane pěstí, ale soudě dle neuhasínajícího úsměvu mu na stavu obličeje vyloženě nevadí. Konec konců, Persefona mu stále dluží službu, protože prohrála v kartách. Nové zuby nebudou problém.
"Nebojím se, že zdechnu, Autisto." Nasadí tón, kterým přistupuje paní učitelka k dětem u zápisu. "Když zdechnu, vyhrabu se zpátky. Ale to by tábor přišel o hodně. Na rozdíl od tebe, mám světu co nabídnout, ale ty? Podívej se na sebe, snažíš se mít navrch i když víš, že stojíš za hovno."
Jen co je volný oklepe se a vstane. Ještě se ohlédne za ní, ale okomentuje ji pouze smíchem. Nejspíš si právě vybral první oběť - představa, jak se hroutí zevnitř mu bezděky cuká koutky. Tak či onak, pokud se za ním Ai otočí, zjistí, že po něm nezbyla ani stopa. Jako kdyby se vypařil do vzduchu.
avatar
Daughter of Hermes
Počet postů : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Táborový oheň

za Sun Apr 01, 2018 8:21 pm
Od setkání s Felixem se jí začínali dít prazvláštní věci. Cítila za sebou kroky a občas i divné praskání větví, i když nebyla v lese. A ani noční můry se jí nevyhly. Snažila se nevnímat všechny tyhlety zvuky, ale čím dál méně se jí to dařilo. Přemýšlela, že zajde na ošetřovnu, ale to si rozmyslela. Stejnak by ji poslali pryč s tím, že je jenom paranoidní a nevyspalá a to sama dobře věděla. K táborovému ohni dorazila úplnou náhodou, když pořádala procházku se sluchátky v uších, aby se aspoň na chvilku mohla cítit normální. Stejně měla pocit jako by jí něco dýchalo na záda a chtělo by jí to zabít. Asi vážně začínám být paranoidní. Sedla si na kmen a pozorovala oheň až ji z toho začali štípat oči. Odvrátila zrak a litovala, že se do toho ohně dívala. Radši se zadívala směrem k skupince povidajících táborníků. Docela jim záviděla, že oni se cítí normálně, táborem se proslýchávalo, že několik táborníků se necítí psychicky dobře. Zajímalo by mě jestli aspoň vy nahoře víte, co se nám tu děje. Podívala se na nebe s unaveným kukučem. Moc dlouho to už asi nedokážu zvládat. Zašeptá a sundá si sluchátka z uší. Ty potom uklidí do bundy. Povzdechne si. Měla by přestat přemýšlet o divných věcech, které si za poslední dobu dějí. Dovolená by taky nebyla na škodu, ale bohužel, ta se nemůže konat. Dokázala by si představit Samu sebe někde na lodi v širém oceánu nebo třeba někde na chatě.
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 25
Zobrazit informace o autorovi

Re: Táborový oheň

za Sun Apr 01, 2018 8:56 pm
Dnešek byl fajn. Tedy, ,,fajn" jak to jen jde, když vás čtyřiadvacethodin denně pronásledují vaše nejhorší noční můry, spíte sotva dvě hodiny v kuse a do toho neustále musíte zachraňovat svoje sourozence, kteří se teď skoro báli vystrčit nos ze srube. Ale bylo to lepší, než většinou v těchto dnech. Dokonce si ani nemusel neustále zakrývat uši, aby neslyšel šum otačích křídel! No nebyl to úžasný den? S podobně hořkými myšlenkami Kouki procházel Tábor, aby našel Mel, kterou nikdo od rána neviděl. Jestli jí áresovci zase posadili na střechu hlavní budovy, zabije je. Jestli se jen zapoměla v koupelně, přísahal si, že jí promění na slepici. Ať ho Cheirón třeba sežere.
Jak takhle pátral po svojí drahé sestřičce, hleděl spíše vzhůru než-li pod nohy a tak se mu stalo, že se náš milý instruktor rozplácl na zemi, vinnou jistého předmětu, z nějž se vzápětí vykluba kmen stromu položený u ohniště místo lavičky. Rychle se začal hrabat na nohy a přejel pohledem okolí, aby se ujistil, že si jeho pádu nikdo nevšiml. Měl smůlu. U táboráku už někdo seděl a ten někdo si ho zajisté nemohl nevšimnout. Rychle zhodnotil blonďatou dívku pohledem, než si uvědomil, že jí vlastně nedávno zařadili k Hermovi. Viditelně měl štěstí. Oprášil ze sebe popel, narovnal se a obezřetně dívku sledoval. Asi by měl zmizet a předstírat, že jí neviděl... Ale nevypadala vyloženě že má za zády kudlu. Přesto si jí nebyl úplně jistý. Po pár vteřinách váhání nakonec usoudí, že pozdravit mu neuškodí.
,,Uhm... Ahoj. Neviděla jsi tu někde takové černovlasé strašidlo s příšerně rozmazanou řasenkou a černým krajkovým čímsi na sobě? Ségra se ztratila a nemůžu jí od rána najít." zahájil poněkud nejistě konverzaci.
avatar
Daughter of Hermes
Počet postů : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Táborový oheň

za Sun Apr 01, 2018 9:17 pm
Pádu si doopravdy všimla, ale místo toho, aby se začala smát, vylekala se a stvoření, které se zrovna hrabalo na nohy si nevěřícně prohlížela. Proboha. Teda, probohy. Tak tohle už v životě nedělej. Vyděsil si mě k smrti a málem jsem chytla infarkt. Chytne se za srdce. Při jeho otázce se zamyslí. Viděla dneska hodně lidí, ale nebyla si jista, že zrovna to co popisuje viděla. Myslím, že jsem ji neviděla. Třeba si povídá s ostatními, což je k situaci, která se tu děje, docela zvláštní, ale furt je to možné. Nechceš si sednout? Vypadáš jako zoufalí otec, který ztratil dítě a čeká ho naštvaná manželka s vařečkou v ruce. Pokusí se odlehčit situaci a přinutí se i vykouzlit úsměv. A potom, co si trochu oddáchneš, bych ti to tvé stvoření, jménem sestra, mohla pomoct najít. Určitě se tu někde poflakuje. Mrkne. Jak se vlastně jmenuješ? Neber to zle, jen je nás tu v táboře moc a nejde si to zapamatovat. Sjede ho pohledem. Tak ty určitě nejsi ve své kůži. Super, aspoň nejsem sama. Pomyslí si. Nevím, jestli se mi to zdá a nebo se tu v táboře dějí divné věci, nemyslíš si? Pousměje se, ale po chvíli se s trhnutím otočí. Když zjistí, že se nic neděje, znovu se uklidní.
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 25
Zobrazit informace o autorovi

Re: Táborový oheň

za Sun Apr 01, 2018 9:48 pm
Zvedl jeden koutek v úsměvu, zatímco si třel naražené lokty a úlevou vydechl. Cizí subjekt identifikován jako afiliantní. Díky bohům. Kdyby se musel přít s dalším spratkem, asi by to už nevydržel a začal chrlit kletby na všechny strany. Tahle holka zřejmě patřila k umírněné části Hermova srubu. ,,Dobře, příště než zakopnu se rozhlédnu, jestli okolo sebe mám dostačující prostor, abych někoho nezranil." Prohlásil s veselým podtónem. Že dívka Mel neviděla ho vlastně příliš nepřekvapilo. Navzdory své  nepřehlédnutelné vizáži se Mel většinou spíš schovávala na místech jako hřbitov nebo lesy a čmárala si tam básničky o padlých andělech, křížích a krvi, kterými doháněla všechny své sourozence k šílenství. Byly desetkrát horší než otřesné. Když si vyslechl dívčin názor na jeho momentální vzezření, musel se rozsmát. Neskutečně ho fascinovalo, že to pořád umí.
,,Máš naprostou pravdu. Až na to, že místo rány vařečkou dostanu týden v kůži husy domácí. Neměl jsem tu pakáž učit, jak se lidi proměňují na zvířata." s povzdechem se posadil na nabízené místo vedle blondýnky. ,,A děkuji moc za ochotu. Jsi první Hermovo dítě po dlouhé době, které se mě nepokusilo přizabít, nebo mě nezahrnulo nadávkami." dodal. Protřel si oči, zatahal si za rukávy a zabil pohledem kouř stoupající z ohniště. Kolikrát už na Cheiróna naléhal, aby ho zapalovali jen během táboráků? Takhle se všichni v širokém okolí nadýchají kouře a nedobrovolně tak přijdou o plíce. Ale on ne, protože Hestia a úcta a kdesi cosi.....
,,Kouki. Od Hekaté. A ty jsi?" obdaroval jí dalším úsměvem. Ten se vzápětí změní na jakousi hořkou parodii.
,,Ujišťuji tě, že jestli se ti to zdá, tak jsi mě do svého snu zatáhla taky. Noční můry, hrůzy, strachy a především to jak pořád musím tahat svoje sourozence ze spárů áresovcům, aby mi je nezabili.... Tohle nejsou divné věci, tohle je katastrofa. zhluboka si povzdechl. Zase se po celém okolí rozezvučeli ptáci. Kouki zavřel oči, pořádně se nadechl a uase je otevřel. Začínala ho bolet hlava.
Sponsored content

Re: Táborový oheň

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru