Share
Goto down
avatar
Unclaimed
Počet postů : 44
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Sun Jun 10, 2018 4:51 pm
Kdo ví, co se jí honilo hlavou, když se přihlásila k závodu. Nikdy nezávodila, nepřiblížila se ke koním blíž než přes ohradu a nehledě na tenhle dvoukolový vůz. Všechny zkušenosti [jestli se tomu tak dá říkat] nasbírala pouze v televizi, což jí tady asi moc nepomůže. Přesto, když na něj vstupuje, cítí, jak její chvějící se nohy získávají trochu víc stability, což ji trochu uklidní. Snaží se ignorovat jásající dav, který by ji jen znervózňoval, a raději uchopí do rukou otěže. Podívá se po svých soupeřích, což ji však jen utvrdí v tom, že ačkoliv sem šla s tím, že by chtěla vyhrát, bude jí bohatě stačit, pokud se dožije cíle v jednom kuse. Nejspíš je jako blázen, ale to způsobuje její nervozita, promluví ke koním před ní. "Tak jo, vážení, uděláme dohodu. Vy mě dovezete vcelku a já slibuju, že už mě nikdy neuvidíte, to zní skvěle, ne?" Nečeká, že by jí odpověděli, to je přece nemožné, ale přesto by mohli aspoň zafrkat, že souhlasí, hned by byla klidnější.
V uších se jí rozezvučí zvuk rohu, v jehož odpověď švihne otěžemi, aby pobídla koně vpřed. Ti vyrazí až s překvapivou rychlostí, kterou Lin vůbec nečekala, ostatně na televizní obrazovce jejich jízda nikdy nevypadala tak rychle, jako když ji sama zažívá. To vede k tomu, že na chvíli ztratí rovnováhu a pustí otěže, hned je však opět popadne a získá opět kontrolu nad svým vozem. Radost z úspěchu ji však hezky rychle opustí, když si uvědomí, že ji vůz neposlouchá tak, jak by si přála. Ztěžka polkne, adrenalin se jí vlije do žil a ona potlačí touhu od blížícího se problému utéct. Nehledě na to, že nemá jak.
Omotá si otěže pevně kolem dlaní, až cítí, jak se jí zařezávají do kůže a vší silou zatáhne směrem k sobě, aby koně donutila přibrzdit. Zapře se jednou nohou o čelní stranu vozu, aby si trochu pomohla tělem, hned ji však vrátí zpět na podlahu, jelikož zavrávorá. Tlak v jedné ruce trochu povolí, aby tak koně donutila zabrat směrem od kamene, ke kterému se blížila rychleji, než by se jí zamlouvalo. Kdo ví, kde se v jejím mozku tenhle nápad bere, nemá vlastně vůbec potuchy, co to dělá, ale ve své hlavě si vytvořila teorii, že pokud trochu koně přibrzdí a nasměruje k okamžitému odbočení, získá tak vůz stabilitu a ona bude moct vzápětí zase přidat, bezpečně od hlediště. Nápad je to možná hezký, otázka je, jestli taková bude i realita.
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 25
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Sun Jun 10, 2018 9:16 pm
Panika. Jednoduchá, zabijácká panika. Kouki na okamžik, na jednu jedinou vteřinu ztuhl v naprostém šoku. Zíral před sebe, sledoval blížící se srážku s hrůzou v očích, netušil, jestli zatáhnout za otěže, pokusit se dvojici v čele předjet. Vteřina doběhla do finále a instruktor se rozhodl pro jedinou věc, která mu momentálně připadala rozumná - zapřel se a vší silou držel koně u vnitřního okraje dráhy. Považoval za téměř jisté, že pokud aspoň jeden ze závodníků před ním nenabourá do stěny, prosmýknou se jen tak tak, natlačení prakticky až úplně k tribuně. Pro Koukiho by tak mělo vznikout dost prostoru na to, aby se okolo obou vozatajů dostal bez nehody. Či si to aspoň myslel - fyzika mu mnoho neříkala, postupoval čistě na bázi zdravého rozumu. (Víceméně. Když jste instruktor v Táboře polokrevných, ,,zdravý rozum'' je poněkud přehnaný výraz.)
,,Hlavně nikoho nezabijte...'' Zamumlal směrem ke koním, nejsa si jist, že ho vůbec slyší - ne že by na tom až tak záleželo. I kdyby slyšeli, jedna takováhle modlitbička by je bezpochyby nezastavila. V případě, že by se situace vyvinula nečekaným směrem, který by mohl vést k něčímu zmrzačení, či bohové chraňte smrti, byl Kouki ochotný i sám dobrovolně nabourat, ale zatím se držel špetky naděje, že mu to vyjde a on sám, ani nikdo jiný (přinejmenším ne jeho vinou) neskončí na ošetřovně.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 12
Age : 19
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Mon Jun 11, 2018 8:49 pm
Závod zavání úspěchem, když se spolu s další soutěžící dostávám do vedení a dokončuji tak první kolo. Dobrá nálada však netrvá věčně a trable na sebe nenechají dlouho čekat. Zatímco jsem příliš soustředěný na trať, můj vůz se tlačí na ten od mé rivalky, a všemi směry sršící jiskry poukazují na blížící se katastrofu. Ohlédnu se a zaskřípu zuby, když zjistím, že jedeme doslova kolo na kolo. Nedaleko před námi je zatáčka a já pochybuji o tom, že jsme v takovémto seskupení schopni ji bez zranění zdolat. Pokud už nejsou nadpřirození i ti koně, nevyrostou jim ze zad křídla a nevynesou naše vozy do výšin, pravděpodobně se šeredně vysekáme. Možná to přihlášení do závodu nebylo tím nejlepším nápadem... Ale teď už s tím nic nezmůžu, že? Je třeba jednat racionálně a hlavně rychle, opět. Zapřu se do vozu a přiměřeně pokrčím v kolenou, abych snížil možné dopady havárie, a pokusím se koně trošku stočit od vozu druhé závodnice. Nemá cenu řešit nějaký blížící se náraz, když nám ta kola odpadnou ještě předtím, než k zatáčce vůbec dorazíme. Nakonec přitáhnu opratě a s nadějí, že mě koně tentokrát poslechnou, je zkusím lehce zpomalit. Přeci jen - čím více času na únik z těchto nesnází budeme mít, tím lépe. Nebo alespoň nenastane tak velká rána, až do hlediště napálíme. Dávám si ovšem i pozor na to, abych za opratě nezatáhl moc prudce. I zbrklé, nenadálé zpomalení by mohlo způsobit kolizi. Jako poslední, mírně zoufalý krok je, že se oddám vedení svých koní. Dám jim trochu volnosti, ačkoliv opratě nepouštím z rukou, a vyčkám, jestli mi z problému vypomohou. V případě, že před zatáčkou automaticky nezatočí, připravím se je k tomu povzbudit a zadoufám, že do nás mezitím nevjede nikdo zezadu. Upřímně si nejsem moc jistý tím, že všechno půjde jak má, ale jsem smířený i s horší variantou našeho scénáře. Nějak to prostě dopadnout musí.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 25
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Mon Jun 11, 2018 8:52 pm
Své ráno začala osobitě a plná sebevědomí. Což u ní není žádná novinka, ale její sestry jistě potvrdí, že naplnit dnes její ego héliem, jistě by ji doneslo až na Olymp. Spala tak dlouho, jak jen mohla a je nutno podotknout, že se vyspinkala dorůžova, což jde znát nejen na zdravě zářící kůži, ale i na úsměvech, kterými dnes zahrnuje celý tábor. Paradoxně ráno neplýtvala čas, naopak - poté, co její vlček Prada pozvracel jedné z jejích sester kabelku od Chanelu ho vzala na procházku ke srubu Niké, kolem kterého se poslední dobou ometala podezřele často, aby od jejích synů pochytila poslední rady. Poté předala Pradu oděného do růžového obojku s rolničkou jedné ze svých sester, aby ho vzala do publika, načež srub kolektivně (a z velké části povinně) vyrazil podpořit své sestry.
Samozřejmě své sestře přála to nejlepší. Ostatním ne. Její sestra byla vždy poněkud jiná, než zbytek kolektivu, ale pochopitelně to neznamená, že by ji neměla ráda. Jestliže by od někoho snesla prohru, byla by to dozajista Mona, což nezapomínala dávat najevo povzbuzováním. K překvapení ani nepomyslela na to, že by se jí něco mohlo stát. Jak taky? Niké jistě stojí na její straně, ostatně posledních pár dní dělala jejím synům víc, než dobře, což předpokládá, že bude k užitku. Nikdo nepracuje zdarma, to musí být jasné nejen bohům.
Po ohlášení jejího kola se nedostaví ta ohavná tréma, která tolika lidem brání v úspěchu. Tréma je něco, co trápí jen nedokonalé bytosti, mezi které se pochopitelně neřadí. Ke svému vozu se nese oděna do ramínkových šatů starořeckého střihu s velmi jemným řasením a stříbřitě zbarveným páskem.  Vlasy spleteny do copu, který leží hozený přes pravé rameno. Vše korunuje věnec drobných růží s nádechem růžové barvy, který jí sedí na hlavě. Cheirónovi se den před závody zmínila, že by chtěla bílé koně, aby jí ladili s šaty a ačkoli těžko říct, zda se Cheirón přimluvil nebo ne, bílé koně na ni čekají u povozu. Pamatuje si rady, které dostávala od synů Niké a podle nich zkontroluje vybavení koní, ačkoli dosti nedbale. ještě jednou přejde očima své protivníky, ale úsměv jí z tváře nemizí. Není z nich nervózní - na rozdíl od nich je za každých okolností vítěz. Nese se jako vítěz, nastupuje do vozu jako vítěz a davům mává tak, jak by to dělal vítěz. Už jen tím, že je její matka Afrodita není ničím jiným, než vítězkou.
"Držte mi palce, mrchy!" Zvolá ke svým sestrám s překvapivým entusiasmem, ale své pozdravy nevěnuje pouze jim. Tak, jako to dělají princezny mává i ostatním, speciální pozornost věnuje i davu plný synů boha války. Snad aby odvedla pozornost od jejich sestry, protože si povzbuzování zaslouží mnohem více, než ona. "Hrozně vás všechny miluju!" Zavolá davům, než se otočí k nebesům, aby Olymp obdařila svým úsměvem. "MucQ~" Vymlakne vzdušnou pusinku do nebes přímo pro samotnou Afroditu. A potom si uvědomí, že zhruba před půl minutou zazněl signál a musí si zakrýt oči, aby ji minul prach zvířený kopyty a koly protivníků. Na rozdíl od Mon, ona si nehty upravila tak, jak jí poradili u Niké - jsou krátké v barvě růží na její koruně, aby mohla pevně chytit otěže. Rady využije a koně popožene kupředu. Nehodlá skončit poslední, ona nikdy nekončí poslední. Chopí se tedy první myšlenky, která ji napadne. Pokusí se vzbudit emoce svých koní vůči koním vedoucího vozu. Předpokládá, že pokud probudí v koni lásku, poběží rovnou za svým vyvoleným. Napadne ji, že se schopnost vždy zvrhla proti ní? Ne. Napadne ji, že to nikdy nezkusila na zvíře? Ne. Chce vyhrát, nehodlá se zdržovat přemýšlením. Mozek jí nikdy nebyl k ničemu.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 21
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Mon Jun 11, 2018 9:03 pm
Jistě, sice dokončila první kolo jako jedna z prvních, ale očividně to bylo na těsno. A to nejen v čele závodu, ale i mezi jejím vozem a vozem jejího soupeře. Jiskry dávaly znát, že by tahle blízkost nemusela skončit dobře a zatímco se snažila nepanikařit a vymyslet nějaké inteligentní řešení. Ano, opravdu se blonďatá dcera bohyně krásy a lásky snažila vymyslet něco inteligentního. Sice tahle slova nejdou občas moc k sobě, ale snažila se. A alespoň snaha se cení. Zatáčka se blížila, takže hrozil náraz, což nebyla zrovna nejlákavější vyhlídka. Naštěstí to vypadalo, že její protivník dostal nápad dřív než ona. Překvapivě. Když začal zpomalovat, nemohla začít i ona, protože to by vlastně jen pokračovala v situaci, která nastala. Tudíž zbývalo jediné. Pobídnout koně, aby zrychlili, i když před zatáčkou se to rovnalo téměř sebevraždě a doufat, že se jim to povede nějak vybrat. Popohnala je jen tak, aby ty jiskry od kol přestaly lítat, pak koně lehce zpomalila a lehce jim povolila otěže, přičemž se rukama pevně chytnula okrajů vozu, aby případně v ostré zatáčce nevylétla. Nemířila si to totiž do zatáčky zrovna nízkou rychlostí, ale doufala, že její koně jsou natolik inteligentní, aby samovolně zatočily i v té rychlosti a doufala, že ona sama z toho vozu nevyletí, nebo se kolo, kterým předtím jela tak natěsno s druhým vozem, neodpadne.
avatar
Daughter of Ares
Počet postů : 32
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Mon Jun 11, 2018 9:22 pm
Co by to bylo za závod, kdyby se ho neúčastnil nikdo od Área, takže bylo jen pochopitelné, že se Des musela zúčastnit. Nějaké mávání na diváky nebyl zrovna její styl, takže vyrazila ihned, jak zazněl signál. Sice nebyla první, ale ukázalo se, že má jiné problémy, které potřebuje řešit. Přesněji její koně vypadali, že se jim úplně nechce směrem, kterým je Des vede a raději by byli, kdyby je Des nevedla nikam. Divoce trhali hlavami a otěže jí v ruce cukaly. Ovšem Des se rozhodně nehodlala vzdát. Když bič nepomohl, musela přijít síla. Sice nebyla silná jako její otec nebo bratr, ale pořád byla potomkem boha války a svaly a sílu měla. Snad jí bude mít i dostatek na to, aby udržela koně pod kontrolou a neskončila někde mimo vůz nebo hůř pod kopyty koní, kteří sebou nestále trhali a snažili se jí přehodit přes svoje hlavy do písku a pod svoje kopyta. "Tak to ne!" Zavrčí si pro sebe, zapře se nohama a pevně otěže drží v ruce. Opravdu nemá v plánu skončit a nedokončit přitom ani první kolo. Vozatajství sice nebylo něco, v čem by potomci boha války vynikali, ale něco málo mít v krvi museli, když na vozech se ve starověkém Řecku bojovalo taky. Teď jen doufat, že se koně trochu zklidní, když ucítí, že ona se opravdu jen tak nedá přehodit a nenechá sebou cloumat, nebo jestli se budou dál pokoušet s ní bojovat.
avatar
Mrcha mrňavá
Počet postů : 89
Zobrazit informace o autorovihttp://olympians-rp.forumczech.com

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Mon Jun 11, 2018 10:25 pm
Jak se ukázalo, pro Lin nebylo snadné vydat sílu proti tahu koňských těl. Zvlášť ne s ručičkami, jimiž disponovala, a které teprve poslední dny a týdny začínaly pociťovat ostrost tréninkových metod. Svaly ji při pokusech neposlouchaly, pobolívaly čím dál tím víc. Jen se zatnutými zuby a štěstím nad hlavou se jí povedlo na poslední chvíli zabočit, ačkoliv vůz ochránit nedokázala. A taktéž ani svůj bok, co při prudkém seznámení se s kamenným hledištěm dostal ránu, že se jí po několika minutách začne rýsovat nepěkná modřina. Inu, jsou to závody. Jako by snad hrozila absence zranění, že? Část vozu po jejím levém boku najednou zmizela a kolo se začalo povážlivě hroutit těsně po projetí prvního kola na druhém místě. A tady na přestávky nikoho neužije. Co si s tím počne?
America dělala svému srubu čest - úsměvy rozdávané na každou stranu, elegantní mávání, jakým se prezentuje samotná britská královna, úsměv jako z reklamy na zubní pastu. Možná za klidné koňské povahy mohla tajná láska Poseidóna k Afroditě, ale jak se zdálo, tahle dívka občas mívala více štěstí než-li rozumu a dnes tomu nebylo jinak. Po krátkém zaváhání na startu se rozjela kupředu na prvním místě, načež zjistila, že se bohužel musí potýkat s bolestmi nohou. Ve chvíli, kdy se rozhodla sundat si velmi módní, avšak pro tuto chvíli naprosto nepohodlný sandálek, oči upínaje na ozdobné zapínání, její vůz narazil na výmol. Blondýnku to vyhodilo ze 'sedla' a nepěkným nárazem si vysloužila bouli na hlavě, co ji bude po několik dnů krášlit. Problém nastal se závratěmi. Vydrží nebo jim podlehne? Nebo najde jiné řešení?
Snad za to mohla prudká, poněkud ohnivá povaha po tatínkovi, snad fakt, že na ni po celou dobu upíral pohled. Po počátečním nešťastném úvodu se konečně ujala otěží natolik vzorně, aby si alespoň to třetí místo zajistila. Zklamání se však odráželo v očích nejen jejího papínka, ale taktéž u bratrů a sester ze srubu. U těch, kterým měla jít příkladem. V touze dokázat jim, že není marnotratná slečinka, práskla Angel tak silně, až koně vykoply a spoj, který udržoval její vůz připoutaný ke konstrukci, do níž byli koně zapřaženi, se začal povážlivě vymykat kontrole. Zdálo se jí to, nebo skutečně ona spojka vyskakovala až příliš vzhůru? Znamenalo by to, že by přišla o svůj vůz. Jak by pak dokončila závod?

Ač Hekaté a koně nešli k sobě zrovna dvakrát dobře, nyní se veškeré modlitby, které Kouki vysílal k bohům, splnily. Tedy minimálně z části. Povedlo se mu sice vyhnout se možnému neštěstí, na druhou straně se při okraji závodiště dostal na vyvýšeninu značící hranici a pořádně si nakřápl kolo. Co naplat, že druhé kolo měl za sebou? Teď se jelo do finále a instruktorovi se vůz povážlivě kymácel pod rukama. Dojede vůbec do cíle?
Calixovi koně odmítali zatočit, alespoň hned napoprvé se nezdálo, že by jim došla tato možnost. To až chlapcův poněkud neopatrný manévr, při kterém div nepřepadl přes okraj vozu, se mu zadařil natolik, až se rázem dostal do vedení. Nebylo tomu tak dlouho. Jakýsi potomek Herma, taktéž účastník závodu, se pokoušel svého soukmenovce sabotovat a koně vyplašil imitací hada, gumovou hračkou, na kterou nereagovali zrovna nejvlídněji. Počínající šílenství nešlo jen tak utišit a zdálo se, že Calixe brzy vyhodí a cíle se dožije leda odvlečený za nohu, kolem níž skončí omotané otěže. Dokáže je zklidnit? Nebo si poradí jinak?
Mona měla jedinou výhodu - měkké maso, kdy si mohla chválit, že není kost a kůže. Příliš velká rychlost, ostrost zatáčky a pár nešťastných koní strhly blodnýnku na okraj vozu, až se pořádně praštila do ramene. Příšerná bolest se jí rozlila po paži a zaplavila jí kukadla potokem slz. Fňukáním nad svou maličkostí tak ztratila cenné vteřiny, které mohla při tomto úkonu nabrat. Zůstávalo otázkou, zda si jej pouze vykloubila, narazila, nebo dokonce zlomila. Zvládne dokončit závod? Nebo to raději vzdá?

Lucy se bohužel při svém pokusu zatočit vybourala a skončila v hledišti. Po rychlém zásahu byla přenesena na ošetřovnu.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 44
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Tue Jun 12, 2018 1:09 pm
Čím víc se balvan blíží, tím bezradnější je. Snaží se ze všech sil koně donutit co nejrychleji odbočit, svaly v rukách na ni křičí, aby povolila a mohl se tak dostavit kýžený chladivý pocit v rukách, ale tentokrát nic takového neudělá, nehodlá ublížit ani koním, ani sobě. Jak se zdá, vyjde jí to jen z poloviny, koně sice bezpečně zatočí, avšak jedna strana vozu, ke které ji odstředivá síla táhne vlivem zabočení i s Lin, se roztříští o kámen. Neuvědomí si, že sama narazí bokem do hlediště až do chvíle, kdy se narovná, snažíc se získat zpět svou rovnováhu a kontrolu nad vozem i přes značné škody. V tu chvíli jí proletí bokem ostrá bolest, rozlévající se do celého boku od pasu až někam ke stehnu. Nejradši by si tam sáhla a začala kňučet, ale na to není vůbec čas, pokyne koním, aby po rovině přidali, každý pohyb vystřelujíc bolest do boku, nejspíš bude do rána hrát všemi barvami. Koutkem oka zahlédne, jak levé kolo vozu začne podivně pokloktávat, není z něj hladký kruh, jako předtím. Trochu se nakloní, aby lépe viděla, co to má být. Žaludek se jí zhoupne v nepříjemné intenzitě, až má pocit, že se pozvrací. Jistěže se jí tohle musí stát, nemůže projet jako ostatní. Za jedno kolo stihla zničit bok vozu i sebe a za chvíli i kolo, takže se rozmázne jak moucha. Určitě se pozvrací. Nic takového se ale nestane, zatne zuby a nějakým zázrakem nechá stranou všechny možné scénáře, při kterých nejspíš neskončí v jednom kuse, ale jakou jinou možnost má? Jestli je tady někde nějaká rezerva, jí to rozhodně ušlo, nehledě na to, že za jízdy by to vážně nezvládla vyměnit nebo opravit, i kdyby to uměla. Sprostě zakleje, že by se za to nemusel stydět ani dlaždič, než se jednou rukou pevně chytí otěží a druhou si pomůže při přeskočení na dřevěnou konstrukci spoje mezi koňmi a vozem. Jde sice o pevnou, ale poměrně úzkou laťku, a tak jí činí velké potíže udržet rovnováhu. Jakmile ji trochu získá, odrazí se a přeskočí na jednoho z koní, alespoň se o to tedy snaží. Nejspíš je to proti pravidlům, ale radši to, než aby se nechala za chvíli rozmáčknout, až odpadne rozbité kolo vozu. Je jí jasné, že nemá na to, aby vše proběhlo hladce při snaze se dostat na koňský hřbet, kde ještě navíc není ani sedlo. Nejspíš nepředpokládali, že Williams bude takové střevo, to ale měli.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 25
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Tue Jun 12, 2018 1:45 pm
Usměje se samou pýchou na sebe samotnou. Ať dělá cokoli, vychází to a vše je tak, jak má být. Konec konců, někdo jako ona prostě nemůže být poslední. Hrdě vypne prsa uchopí bič tak, jak by to jistě udělala Xena. Poté jím koním práskne nad hlavou. Totiž... možná se o to snažila, evidentně totiž nevyužila dost síly na to, aby se ozval onen charakteristický zvuk, takže špička biče spíše pohladila jednoho z koní po srsti. To jí ovšem úsměv z tváře nesmazalo na rozdíl od tlačivého sandálku řeckého stylu, který si vzala jako doplněk ke svým šatům. Velmi vkusné, ač složité ozdobné zapínání se jí nyní vymstilo, protože ačkoli předpokládala, že má grif natrénovaný a zvládla by si obě boty nazout i vyzout jednou rukou, nevyjde to. Pověstný ženský multitasking ji zde opustí, protože přes samé nepohodlí zapomene korigovat své koně.
Křik. Otravný řev malé rozmazlené blondýnky možná dokáže přebít veškerou vřavu závodů, když se dívka uhodí do hlavy. Bolest ji problémy nedělá - je naučena ji snášet vzhledem k tomu, že jde ruku v ruce s krásou. Jde tu o tu ohavnou bouli. Je jí jasné, že bude minimálně týden vypadat jako nosorožec. S nefalšovaným strachem v očích se opět chopí otěží a pokouší se koně strhnout zpět do cesty podle rad, které si pamatuje od dětí Niké. Dokonce si v samém spěchu nestihne napravit svůj věneček, který je teď nakřivo a pokud by byl o pár centimetrů níž, možná by byl velmi stylová páska přes oko.
Stále je odhodlána. "Nemůžu nechat ten plebs vyhrát, jeďte!" Popožene koně s takovou ráží, až z toho ucítí lupnutí v hlavě. Bolest se pomalu, ale jistě rozlila po celé hlavě a přísahala by, že na dráze teď vidí dvakrát tolik účastníků. Žaludek se jí ze závratě stáhne a nebýt toho, že dnes nesnídala, koně by pravděpodobně dávno neměli tak sněhobílou srst. Otěže má stále v rukou, ale není pochyb o tom, že je drží spíše jenom z povinnosti, než jako vozataj. Na bolest je sice zvyklá a odhodlání ji nutí držet pozornost na dráze, ale závrať rozhodně oslabuje nejen její postoj, ale i držení otěží. "Jestli nevyhraju, nechám vás prodat jako testery pro L'Oréal." Zamumlá ke koním hlasem oslabeným bolestmi hlavy. Přesto lze jasně slyšet, že je toho schopna. Nehodlá prohrát s tím, co jí dali za protivníky. S tím s prohrát nedá. Otěžemi se pokouší koně držet co nejvíce na cestě, což ovšem nemusí být nutně pravda, když nyní cesty vidí dvě.
avatar
Daughter of Ares
Počet postů : 32
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Tue Jun 12, 2018 3:09 pm
Ne, nemohla dovolit, aby byla svým sourozencům pro smích. Bohové jí dlužili. Prohrála boj o vlajku a ještě skončila s tou rýmovací kletbou. Tohle byla šance, jak jim dokázat, že se jen tak nevzdá. S tím popohnala koně natolik silně, že vykoply, což nedopadlo úplně nejlíp. Chvilku si ničeho nevšimla, ale vzápětí už viděla, jak spoj mezi postroji a vozem vyskakuje. To rozhodně neznamenalo nic dobrého. Vlastně to nebylo vůbec dobré. Znamenalo to, že by se její vůz mohl rozpojit, a pak by ani největší silou neudržela koně tak, aby ten vůz táhli. Závod by pro ní skončil. Jenže co s tím? Pozoruje chvilku spoj a zároveň hlídá, aby koně jeli tak, aby do ničeho nenarazili, čímž by závod pro její maličkost skončil okamžitě. Nakonec se odhodlá k odvážnému kousku, protože jinak by musela zastavit, čímž by ztratila spoustu času, takhle ho ztratí míň a v horším případě skončí pomlácená na ošetřovně. Nebylo by to ostatně poprvé. Otěže drží pevně, ale koně trochu zbrzdí, protože v plné rychlosti by byla šance na pád mnohem větší. Nejspíš to bude chtít i trochu akrobacie, ale tu ostatně i svým způsobem trénovala, takže přehodila jednu nohu přes okraj vozíku tak, aby byla nad spojem, což znamenalo, že byla bokem ke koním. Lehce jim povolila otěže, aby je nebrzdila a rychle přenesla váhu na nohu, kterou měla nad spojem. Musela si poskočit, protože opravdu nebyla zas tak vysoká, aby mohla okraj vozíku jen tak překročit. Dopadla plnou vahou na spoj a teď jen doufala, že zapadl zpět tam, kde měl být. Samozřejmě i dál dávala pozor, kam koně jedou a udržovala je v rychlosti, při které sice nejeli plnou rychlostí, ale také to nebylo nejpomalejší.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 21
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Tue Jun 12, 2018 3:15 pm
Jistě, ostrost zatáčky asi podcenila, ale koně zatočit zvládli, i když ona úplně bez úrazu z toho smyku nevyšla. Prudká rána do ramene a ostrá bolest, která jí vystřelila do celého těla. Není divu, že se jí oči zalily slzami a některé slané kapky jí začaly stékat po tváři. Nenamáhala si je utírat, protože by jen hrozilo, že ztratí nad koňmi kontrolu a skončí daleko hůř. Trochu koně zpomalila, jak sama sebe litovala a ztratila tak náskok, který mohla nabrat, ovšem neotálela a opět koně popohnala. Rameno jí sice příšerně bolelo a raději se ani neodvažovala myslet na to, co s ním vlastně má. Teď bylo jisté, že návštěvě ošetřovny se drobná blondýnka nevyhne. Raději ale bolest z ramene nechala utlumit adrenalinem, který se jí stále vyplavoval do krve. Navíc děkovala bohu, že to neodnesly zase její nehty. Nějaké rameno? Jistě, nějakou dobu nebude moct trénovat, jenže komu to vadilo? Jí tedy rozhodně ne. Ovšem nehty, které už si dneska stejně zlomila budou vidět a ona bude muset ihned po skončení tohohle zapeklitého závodu sebrat do ruky pilníček a zarovnat si je. Ten krvácející bude muset ještě zalepit. Ano, opravdu byla ráda, že to odneslo rameno a ne další nehet. Raději ale opustila myšlenky na svoje nehty, i když bylo jasné, že až ten závod skončí, tak to nejspíš obrečí víc než zranění ramene, ale tak teď bylo potřeba soustředit se na závod. A co bylo hlavní, na výhru? Jak by jí asi ten zlatý věnec slušel?
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 25
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Tue Jun 12, 2018 6:19 pm
Už jen jedno kolo! Jen jeden jediný okruh a on se konečně bude moct probudit z téhle příšerné noční můry. Než si uvědomil, že vůz pod jeho nohama se rozkymácel, až se Kouki musel divit, že vůbec ještě drží pohromadě, přišly mu jeho vyhlídky celkem optimistické. V okamžiku, kdy málem vyletěl krásným obloučkem hubou napřed přímo pod kopyta svých vlatních koní, došlo mu, že je něco špatně, či spíše jinak - že je situace ještě o něco horší, než by měla během vozatajského závodu, v podstatě synonyma pro sebevražednou misi, být. Rychlým pohledem zkontroloval, co konkrétně se pokazilo a usoudil, že ať je to co je to, královsky se to podělalo a vůbec to nevypadá růžově. Polkl a promyslel si možnosti. Zastavit a pokusit se závadu odstranit by nemělo, vzhledem k jeho dovednostem v tomto oboru, naprosto žádný význam.  Dál už mohl jen ujíždět, jakoby se nic nestalo, nebo... Nebo co? Koukiho fantazie ohlásila krátkodobý výpadek, takže moc dalších nápadů neměl. Zatnul zuby a trochu přitáhl koním otěže, aby stíhal kontrolovat povrch před sebou. Pravděpodobně ho to bude stát vedení, ale lepší prohrát, než muset zbytek života sedět na vozíčku a srkat potravu brčkem. Pokusil se koně zpomalit, aspoň trochu a ostřížím zrakem zíral na dráhu, připravený v případě, že uvidí nějakou nepříjemnou terénní nerovnost, strhnout vůz na stranu. Uvědomoval si, že manévrovací schopnosti jeho vozidla jsou nyní poněkud omezené, ale víc než na startu už se ztrapnit nemohl. Nebo se tak aspoň domníval,
avatar
Unclaimed
Počet postů : 12
Age : 19
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Tue Jun 12, 2018 7:15 pm
Vypadá to, že mí koni ztratili veškerý pud sebezáchovy, takže se do toho opřu sám a donutím je v zatáčce zabočit - tak, jako by to každý normální kůň udělal. Ale možná už je toho na ně jenom moc. V každém případě, nakonec to úspěšně stočím a nikomu se nic nestane, tedy až na to, že v té rychlosti zakolísám a v jednom okamžiku si i pomyslím, že to mám spočítané. Po úspěšném kaskadérském kousku si oddychnu, zpevním postoj a znovu se zaměřím na závod. Můj povoz opět nabere to správné tempo a já po chvíli s udivením zjistím, že jsem zpátky ve vedení. Tušení, že se právě řítím finálním kolečkem mě donutí koně opět zrychlit a já nedopatřením zapomenu na všechno okolo. To se ovšem jako vždy ukáže být chybou, protože mé spřežení začne neochvějně trhat opratěmi a poskakovat na všechny strany. „Klídek, co se děje?" zeptám se spíš do prostoru než ke koním, sevřu opratě pevněji a letmo se ohlédnu okolo. Vím, že takové chování si rozhodně nezpůsobili sami a musí za tím být něco víc. Do oka mi padne další soutěžící, u kterého po chvilkovém zkoumání odhalím gumovou hračku. Není divu, že koně tak vyvádějí. Hodím po tom týpkovi káravý pohled, ale dál se jím nezabývám a soustředím se na svoji tažnou sílu - koně. I přesto, že se ve voze kolíbám ze strany na stranu jako v nějaké dřevěné loďce a stěží udržím opratě, snažím se zůstat nad věcí a zachovat si chladnou hlavu. Jednou z věcí, kterou po zkušenostech s koňmi vím je, že vycítí strach svého jezdce - v tomhle případě vozataje. Kdybych teď začal panikařit, akorát bych jejich zděšení prohloubil. „Všechno je v pořádku. Nic se neděje," mumlám konejšivým hlasem a snažím se jim zbytečně necukat za opratě, páč by je to mohlo rozhodit ještě víc. Zatnu zuby a pokusím se přijít na další způsob, jak je uklidnit. Není moc věcí, kterými bych je mohl rozptýlit a vybičovat je k poslušnosti mi nepřipadá jako řešení. Podívám se na trať před sebe, abych se ujistil, že se neblíží nějaká zatáčka, a potom po očku mrknu na koně poblíž. S myšlenkou, že se jedná o stádová zvířata začnu na ty svoje znovu mluvit. „Podívejte se na ostatní koně, jak jedou klidně a ničeho se nebojí. To proto, že žádné nebezpečí nehrozí. Všechno je dobré." Povzdechnu si a zapřu se rukou do vozu, když sebou trhne a já málem přeletím. Možná by bylo i řešením nechat se vyhodit... při jejich síle by mě nepřekvapilo, kdybych dopadl až za cílovou čáru. Ale raději bych tam dorazil v celku.
avatar
Mrcha mrňavá
Počet postů : 89
Zobrazit informace o autorovihttp://olympians-rp.forumczech.com

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Tue Jun 12, 2018 7:25 pm
První ze soutěžících stihli projet cílovou rovinkou v rozmezí několika těsných setin vteřin od sebe. Co ale druhá skupinka? Jak zúročí poznatky od svých kolegů? Podaří se jim taktéž vynaložit veškeré úsilí, aby se jim povedlo v co nejkratším čase projet cílem, nebo se nakonec někdo z nich vybourá? Lin, America i Angel si vedly více než úspěšně. Lin sice koně vyhodili nazpět, nedovolujíce ji osedlat si jejich hřbet a Angel měla co dělat, aby vůbec udržela balanc na spoji držícím při sobě koně a závodní vozidlo, přesto jim ruka Niké přála. America se naproti tomu musela potýkat jak s neskutečným bolehlavem, tak převážně závratí z neustále houpajícího se žaludku, čemuž rychlá jízda dvakrát nepřidávala a s každým metrem se vedoucí Afroditina srubu zdála bledší, chytaje nelichotivé odstíny zelené, které jí vůbec, ale vůbec nešly k pleti, vlasům, nebo doplňkům všeobecně. Vidění dvojmo ji taktéž oslabovalo, ale dívka se nadále držela statečně, čímž si vysloužila zvědavé pohledy i u ostatních děvčat, která o ní do této chvíle smýšlela jako o blbé blondýně. Všechny tři už se blížily do cílové rovinky. Jen teď záleží, zda využijí nějakých taktik, nebo to bude pouze závod o čas.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 44
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

za Tue Jun 12, 2018 8:08 pm
Jak se snaží chytit hřívy jednoho z koní, on se zase snaží ji setřást. “Ty parchante, měli jsme dohodu!“ Zavrčí na něj, ačkoliv jí nejspíš vůbec nerozumí, ani se nesnaží o to, aby porozuměl. Natáhne jednu ruku zpět ke spojující konstrukci a přitáhne se zase tam, dávajíc si pozor, aby jí nohy nepropadly dolů a nespadla, ačkoliv s nepříjemným pálením nakonec o zem špičkou boty zavadí, což způsobí její trhnutí. V boku jí píchá ostrá bolest, nad kterou by se nejradši rozbrečela, protože není žádná drsná hrdinka, ale i přesto se ještě nechce vzdát, vždyť je tak blízko cíli! Koutkem oka pozoruje své dvě protivnice, jedna z nich se evidentně snaží o podobné, co ona sama, udržet se na spoji, evidentně to té dívce však jde mnohem lépe, než jí. Zadkem dopadne na čelní hranu vozu, přestože ji tenká konstrukce tlačí do zadku víc než laciné sedlo kola, které dostala k Vánocům, zůstane tam, nohama se zahákne o spoj a letmo pohlédne na stav rozbitého kola. Musí se modlit, aby těch pár metrů ještě vydrželo, snad tomu pomůže fakt, že dno vozu nezatěžuje svou vahou a snaží se udržovat stabilní rovinku, vyhýbaje se možným výmolům. Pevně si znovu omotá otěže okolo dlaní, načež jim ostře pobídne, aby ze sebe vymáčkli co největší rychlost, snažíc se nebýt nijak násilná, ještě by natruc zastavili nebo se jí nějak zbavili, stejně jako to udělali před několika okamžiky, když se zdálo, že sednout si na jednoho z nich je nejlepší řešení. Moc dobře si uvědomuje, že nemůže předvádět žádné pokusy o rozptýlení jízdné dráhy některé z dalších závodnic, neboť by sama skončila s křehkým stavem svého vozu na zemi. Místo toho ještě jednou švihne otěžemi ve snaze o vyšší rychlost, přitom se nevědomky nepatrně v zadku nadzvedne, jak by jim chtěla co nejvíce ulehčit. Mimoděk sklopí oči ke spoji vozu, napadne ji, že by mohla vůz vyháknout a těch pár metrů do cíle vybalancovat na spoji, nebo zůstat viset na některém z koní, jenomže když k němu natáhne ruku, zaprvé málem ztratí rovnováhu a zadruhé je hák natolik těžký, že by neměla šanci jej nadzvednout, ani kdyby stáli a ona měla k dispozici obě ruce a gravitace nehrála proti ní tu pitomou hru s přitahováním k zemi. Zlobně sevře čelist, oči opět zaklestí na cestu před sebou a vydá ze sebe zvuk, kterým ve filmech pobízeli koně k rychlosti. Nemá jim jak pomoct, musí to nechat na nich.
Sponsored content

Re: HBC Games: Chariot races 06/2018

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru