Share
Goto down
avatar
Son of Aphrodite
Počet postů : 80
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 1:17 pm
Zametala s ním ako s nejakou špinavou handrou. Vôbec sa mu to nepáčilo ale chudák, čo mal iné robiť? Chýbali mu skúsenosti, vrodený talent, ...Niečo čím by ju vedel dobehnúť a pri najlepšom preskočiť. Pomohlo by mu už len asi tak šťastie a nanešťastie on ani toho nemal nejak extra. Nebol smoliar, len, sú ľudia, ktorí deň čo deň nájdu na ulici padnuté nejaké peniaze a on k nim teda rozhodne nepatril.
Pretočila ho tvárou k piesku. Nielen že nevedel dýchať, pomaly mu dobre že aj mozog neodumrel.. V očiach mal naprášené od piesku, ruku vykrútenú za chrbtom. Stačil by len jeden zlý pohyb a ani by sa snažiť nemusela, vykrútil by si rameno aj sám. Ležal teda porazene na zemi pod ňou, lapajúc po dychu až pokiaľ ho necapila po chrbte. Za normálnych okolností by sa asi sťažoval, že aj to bolo silnejšie než musela ale bol rád, že sa mohol konečne nadýchnuť.
Zhlboka sa nadýchol a úľava zaplavila celý jeho organizmus. Ešte sa mu točila mierne hlava. Zbieral sily na to aby jej mohol odpovedať čo trvalo slušnú minútu, dve. "Prečo by som v to nemal veriť? Veď si v tábore polokrvných, behajú tu samí kozí chlapi, polokone a rôzna iná háveď." Nebolo to pekné pomenovanie a aj napriek tomu, že Trevor bol jeho priateľ, nikdy neporozumel tej jeho capej časti a všetko čo bolo iné...bolo proste iné, nebolo to prirodzené. Nemal z neho strach, opäť je to však otázka zvyku. Bolo to nové, divné, nevídané. "Navyše, musím v to veriť." Povedal porazene. Po svojej mame túžil viac než po čomkoľvek inom. Chcel vedieť kto je. Chýbala mu časť života. Bolo tam prázdno, v jeho vnútri, a on to prázdno potreboval zaplniť. Keď už nie láskou, ktorú mu mohla matka za 7 rokov poskytnúť, aspoň informáciami, kto tá neznáma je.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 1:54 pm
Když uzná že měl už dost pustí ho a zvedne se z něj. Asi bude mít pár modřin. Ne že by ji to vadilo nebo se s ním hnala k Hébé ať ho ošetří. Vlastně jediný koho na ošetřovnu kdy odnesla, byl Kayle. Také neznal svého rodiče ale to bylo za jiných okolností a navíc to byl celkem fajn kluk. Takovej bráška. Opráší si oděv a s úšklebkem ho sleduje. "Tomu se ani nedá říkat vítězství. Je to jako se rvát s panenkou." Postěžuje si pak. Nevadilo jí když schytala rány. Vlastně ji budily k další agresi. Ale jako všichni měla i ona svůj limit. "Ty seš fakt divnej... vlastně stejnej jako ostatní v tomhle vězení. Ty sem skvěle zapadneš." Od úst by jí mohl tu jedovatost i stírat a prodávat v malých lahvičkách. "Viděl si snad měkdy nějakýho boha? Já tedy ne. Viděla jsem jen obřího chlápka kterej ležel u Borovice téměř neschopnej pohybu jako nějakej ožrala a pak o sobě začal prohlašovat že je bůh a můj otec." Tahle jedovatost se dala přirovnat i k jedu čtverzubce fugu. Možná by měla jít. Jemže jestli to byla pravda, potřebovala to pitomý uznání božského tatíčka. Potřebovala mít nějaký schopnosti aby mohla za mámou. Jenže mít schopnosti znamenalo poslouchat a respektovat otce a nejspíš i ostatní bohy. Naštvaně si odfoukne vlasy z čela a oči ji zuřivě jiskří jako srážející se čepele. To je asi jediná zlost kterou navenek projevuje, jelikož její tělo vypadá v relativním klidu. Až na zatnuté svaly, připravené k boji. Pak oči zavře a snaží se uklidnit. Podvědomě se vydá k místu, kde zanechala meč od mámy.
avatar
Son of Aphrodite
Počet postů : 80
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 2:23 pm
Že sem zapadne. Povedala to ako urážku, on sa ale neurazil. Naopak. Dúfal že zapadne. Momentálne sa cítil byť ten iný, ktorý nezapadal. Nič nevedel a to ho odlišovalo. Chcel to zmeniť, najradšej práve v tomto momente. Bohužiaľ, tak svet nefungoval. Veci potrebovali čas, a opäť, bohužiaľ. Čas vždy chýba. Najmä Elyarovi. Nedočkavec jeden. Zvláštny chlapec, buď sa čas vliekol a všetko ho rýchlo prešlo, alebo čas vôbec nemal a potreboval aby sa veci diali hneď. Tak či onak, nikdy nebolo dobre. Ale so životom bol spokojný, viac-menej.
Uvažoval či sa jej otvorí, či ju pustí do svojho vnútra. Možno potom by ho pochopila. Možno...A možno o to ani nemala záujem. Z prvotného stretnutia to tak vyzeralo..že nemá záujem o nič, že všetko je tu príšerné, že chce odtiaľto čo najskôr zmyznúť. Nestála o to aby jej niečo vešal jeho problémy na nos. Preto sa len ticho postavil zo zeme. Prehrabol si vlasy aby s nich vytriasol všetok piesok a ponaťahoval si celú svoju telesnú schránku. Bolel ho každý kĺb a každý druhý sval. Jediné po čom práve teraz túžil, bola teplá sprcha a kýblik arašidového masla. To zahojí všetky rany.
"Myslím si, že ak by nebol minimálne poloboh, neležal by v tábore pri Borovici. Nie je to nejak tak? S tou ochrannou bariérou?" Pre istotu sa utvrdil, pretože si náhle nebol istý či náhodou nerozpráva bludy.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 2:56 pm
Všichni tady byli padlý na hlavu. Ječící děcka rozdělený do srubů podle nějakých značek uznání jakoby si někdo vybíral jen podle vzhledu a kvality. Ano tohle je můj syn tak ho respektujte protože je vážně úžasný a ano tohle je sice má dcera ale stojí za hovno od té ruce pryč, klidně si ji zabijte mě zajímají ti lepší. Byl to systém postavený na ničem. Och pardon vlastně na nějakých 4000 letech historie nějaké pidi zemičky a zádech chlapa s koňským zadkem. Jak ona to nenáviděla. Kecání jí do života? Ani omylem, byl to její život a ona se chtěla rozhodovat podle sebe. Ne podléhat nějaké bandě rádoby bohů kteří si bez nich neotřou ani sopel z nosu. Když jsou tak skvělý ať si to řešej sami. Tvář se jí změní v rozzuřenou grimasu lepší než mají noční můry a energicky vytáhne z pochvy meč. Čepel se na slunci zaleskne a se vzteklým křikem přetne jednu a půl cvičné panenky na jeden zátah. Pak se však divoce vrhne i na ty další a bylo jí jedno jestli jsou rozestavěné nebo ne. Některým upadla hlava, jiným ruka, když máchla málo nebo doprovedla tah a jiným upadl celý spodek. Některé se prostě převrhnou jen tím jak do nich kopne. A když se nepřevrhnou skončí na poloviny s krásným průřezem podél těla. Být dcerou Athény, nejspíše by se zastavila nad tím, proč je tak agresivní a po chvilce by přišla i na to, že vlastně dost možná žárlí na ty ostatní, kteří jsou u svých božských rodičů oblíbení a mají suprové schopnosti. Že ji mrzí, že ji Áres mít nikdy rád nebudu protože jak sám řekl byla nic a měla být raději spolknutá, než aby se díval na vlastního zmetka. Byla buď moc agresivní nebo zase moc málo. Jediné co jí šlo byl boj s mečem a drzost. Nic jinýho. Jenže na tohle hlavu neměla byla prudká a vznětlivá povaha, která si odmítala přiznat něco jiného a skrývala své pocity tak hluboko že o nich snad ani sama nevěděla. Když skončí s rozpáráváním panenek - tím, že poslední vykuchá břicho jako rybě - zastrčí meč zpátky do pochvy a párkrát se nadechne. Hned ji bylo lépe. Nepřítomnýma očima se dívá na slámu a hadry na zemi. Snad i zapomněla že tam s ní někdo byl jelikož se nenamáhala ani otočit.
avatar
Son of Aphrodite
Počet postů : 80
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 4:01 pm
Jej otázky mu nepotvrdila. Asi boli zbytočné, usúdil. A možno bol dôvod niekde úplne inde. Možno to bolo preto, že mal pravdu a ona to len nechcela priznať. Možno. To už však boli iba dohady. Nakoniec, aj tak na tom nezáležalo. Jemu. Jej asi aj áno. Sledoval ju ako zúrivo sa bije s cvičnými figurínami. Videl ju v plnej paráde, aké vie byť toto dievča zúrivé, neuvážlivé, horkokrvné. Naháňalo mu to strach. Možno trochu aj vopchal hlavu medzi ramená, ako taká korytnačka. Mlčal. Nič nevravel. Mal obavy, že ak by dostal zo seba čo i len hlásku, jeho osud by bol rovnaký, ako osud cvičných figurín. Seno, vypchaté ruky a hlavy lietali zo strany na stranu a z nej sa pomaly stával len poletujúci chumáč vlasov. A keď už pochyboval, že sa niekedy zastavý, v momente prestala. Počul len hlboké nádychy. Ani sa nedivil. To bol výkon. Nejeden chlap by bol zadýchaný možno ešte viac. Aspoň vo svete, v ktorom on vyrastal, kto vie ako to tu bolo s kondíciou a inými táborníkmi.
Premýšľal či niečo povie alebo nie a či ak, či dopadne rovnako ako figuríny. Rozhodol sa, že to riskne. "Lepšie?" Opýtal sa vľúdnym hlasom. Rozmyslel si to. Rozhodol sa, že možno, keď on ukáže svoju ľudskú stránku, že to s ňou niečo spraví, že to možno uhasí, aspoň trochu ten hnev voči Olymku, ktorý v sebe živila. "Celý život som vyrastal bez mami." Začne. To už bolo zrejmé, o tom sa už rozprávali. "Mal som len otca. Mám ho rád ale...Stále tu je niečo čo chýba. neviem kto je moja matka a nebol by som nadšený, keby som vedel kto to je a aj tak by sa ku mne nechcela priznať." Chápal ju, aspoň najviac ako len vedel. Muselo to byť nepríjemné sklamanie. "Celý svoj život som však počúval otca ako matku miluje. Chcem jej dať aspoň šancu. Ak ju nedá ona mne. Donútim ju." Nedupol si doslova ale v jeho prejave bolo počuť, že si zastal jasné stanovisko. Čo tým všetkým chcel povedať? Nič. Chcel inšpirovať.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 6:18 pm
Bylo to o moc lepší. Ten tlak, který se snažila držet pod pokličkou od té doby co ji sem ta polokoza dotáhla. Prostě to z ní uteklo ven. Tak jako vždycky když se vytočila. Doma většinou rozbíjela nádobí, jednou však rozsekla sedačku a jindy vyrazila vzteky dveře. A i přesto ji její máma měla ráda a stála při ní. Když se její prudce se zvedající a zase klesající hrudník uklidní dlouze vydechne a pak se zvolna otočí k Elyarovi. Prohlédne si ho sivýma očima jakoby přemýšlela, že na něj zavrčí co tu ještě dělá nebo ať na ni nevejrá jak vyoraná myš. Nebo že ho rozpáře aby jí dal už pokoj. Nakonec však rezignované vydechne a z jejího těla se vytratí veškeré napětí. Vlasrně teď vypadala jako někdo normální s kým se dá pokecat bez toho aniž by mu usekl hlavu. Pomalu se vydá k němu. Proslov to byl hezký ale jí byl celkem neužitečný. Zadívá se mu zpříma do očí. "Mám jen mámu, o otci jsem věděla jen z vyprávění ale máma mi nikdy neřekla kdo to je nebo kam zmizel. Řekla že to musím pochopit a přenést se přes to, že nemohl zůstat ale jsem mu podobná." Začne mu na jeho příběh odpovídat s jakýmsi smutkem, který je však pečlivě schovaný v nitru. "Jednou mi chtěla říct pravdu ale mě po 17 letech přešla chuť. Nechtěla jsem to vědět. Byl mi ukradený. Žádného otce jsem neměla a nechtěla jsem o něm slyšet. Začala jsem na ni křičet, práskla jsem dveřmi, vzala si meč a zdrhla oknem, narazila jsem na jednu z těch bestií a polokozu která mě sem odtáhla." Rty se jí roztáhnou v ironickém úsměvu když pohlédne na nebe. Dávala si na čas. Nehodlala brečet jako želva. Zavrtí hlavou. "Utekla jsem před otcem jen proto abych ho potkala a zjistila že mu nejsem dost dobrá. Že jsem jen kus hovna a měl mě dát matce radši spolknout." V její tváři zase něco potemní a ona obkrouží prstem jílec meče. Pochybovala, že ji nějak může chápat. Ať je synem jakékoliv bohyně buď ho určí nebo ne. To je jediný co se stane. Vlastně si kdysi myslela že by s tátou mohli celkem vycházet. Krátce a až děsivě se tomu zasměje. Jaká blbost, vymlátí z ní duši dřív než mu jen ona dá jednu ťafku. Pak se zase jízlivě ušklíbne a oči jí ztvrdnou v ocel. "Takže promiň že tvé nadšení nesdílím s tebou. Ale jestli to jen někomu cekneš udělám z tebe žrádlo pro tu tříhlavou mrchu v podsvětí." Zavrčí na něj z nehezké blízkosti. I jí samotné by to bylo nepříjemné ale byl první komu to řekla a nechtěla aby se to někdo, zejména Árés, dozvěděl.
avatar
Son of Aphrodite
Počet postů : 80
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 6:55 pm
Na milisekundu sa mu zdalo, že si ho pustia bližšie k teľu. Otvorila sa mu kvôli jeho monológu. V duchu si tlieskal, že preboril ďalšiu "stenu". On to so slovami proste vedel. A vedel sa aj tešiť z malých úspechov ako bol tento. Navyše si myslel, že je lepšie, keď to ľudia proste vyslovia, lepšie sa s vecami potom vyrovnáva. "To čo si myslí tvoj otec je irelevantné. Podstatné je to, čo si o sebe myslíš ty sama." Nepáčilo sa mu aký má slovník. Dámy sa predsa takto neprezentujú. Aj keď, bola pravda, že Ailin mala od akejsi dámičky priďaleko. On bol väčšia dámička, než ona.
Pozorne si vypočul každé jej slovo. Dbal na to, aby mala pocit, že ju niekto počúva, že pre zmenu nie je niekomu ľahostajná, aj keď je len nováčik a neznámi, ktorého stretla pri stoje v jedálni. Celá situácia za tú bitku stála. Mal dobrý pocit na duši.
Trochu pominul, keď sa mu začala vyhrážať, že ak to povie, skončí rozthraný na maderu. "Neboj sa." Pousmial sa takým tým úprimným úsmevom, ktorý o vás vyvolá pocit tepla a dôvery, že všetko bude v poriadku a tak ako má byť. "Je to u mňa v bezpečí." Ako to dopovedal, ústa si zamkoľ akože kľúčom, ktorý odhodil za seba, niekam do nenávratna.
Jej vyhrážka bola dosť presvedčivá, nechcel riskovať ďalšiu bitku. Stačilo, že mu narazila sánku a vyrazila dych. Navyše po tom jej výstupe mal už istú predstavu čoho všetkého je naozaj schopná.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 8:34 pm
Dlouze, až nepřirozeně dlouze se na něj zadívá a pak roztáhne rty do krutého úsměvu. "Kdo jsem? Jsem Ailin Shawynn-Arastor. Ten nejhorší spratek a zmetek kterého si kdy Áres vyrobil. A budu taková mrcha že se mu už podobná dokonalost nikdy nepovede. Ani kdyby na to měla Afrodita patent." Možná ji to bude stát život e ona se prostě bezdůvodně neskloní. Neměla důvod. A když už je to nejhorší co jeho sémě mohlo nabídnout tak proč si to pořádně neužít. Oči jí nadšením zajiskří, tohle bude nějaká zábava. Pohlédne k nebi a zazubí se jakoby chtěla aby její rozhodnutí všichni viděli. I přes to, že bůh války trčel v táboře s nima. Pak se zase zabodne pohledem na něj a zvolna natočí hlavu ke straně. Pak mu chytne hlavu do kravaty, čímž se jeho hlava dostane mnohem níže a pak mu udělá kokosák. Tedy, přejede mu klouby prstů několikrát rychle po vršku hlavy. Nejspíše to nejvíce přátelské gesto které dokáže vyvinout. "Tak pojď ty dámičko musíš se mi hezky zahojit než tě zase položím do písku." Zakření se a pustí ho. Na to si upraví meč u pasu a s hlavou vzdorně vztyčenou se zvolna vydá k východu z Arény. Mít další souboj asi by mu natrhla koutky a pohmoždila žebra. A s naraženýma žebrama se dýchá ohromně suprově. Bolest zadarmo s každým nádechem. Na to má však ještě čas. Přece nebude ležet jen na ošetřovně.
avatar
Son of Aphrodite
Počet postů : 80
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 8:54 pm
Mala zaujímavý postoj k sebe samej. To trebalo uznať. Nemyslel si, že by niekedy nikto chcel byť najlepšia najhoršia verzia seba samého. No, ľudia sú rôzny. Neškatuľkoval. Keď sa tak rozhodla, nech je tak. Podporovať ju v tom asi síce nebude, už len kvôli jeho vychovaniu, ale nebude sa ju ani snažiť zmeniť. To nie sú jeho problémy, do toho jemu nič nie je.
Zostal v pomykove z jej gesta. Pred chvíľou z neho skoro vymlátila dušu, doslova, a teraz...no vlastne sa to až tak nelíšilo. Bolo to ale priateľské gesto, to bolo poznať aj napriek jej silnému stisku. "Ja? Dámička?" Opýtal sa s fingovaným pohoršením v hlase. Nemohol sa uraziť. Nebola to síce pravda ale nebola to ani lož. Vedel, že nie je ako väčšina chalanov. Nebol to žiadny zurvalec. Bol slušne vychovaný, diplomat, ľúbil byť v spoločnosti, nie na vojenskom poli.
"Myslíš, že to treba aj ošetriť?" Nebol si istý. "Myslím si, že je to len narazené. Okrem vyrazenia dychu si mi asi nič horšie nespôsobila." Poťapkal sa od kolien až po plecia po tele ako to robia na letisku, keď vás kontrolujú. "Alebo máš o mňa strach?" Usmial sa širokým, zubatým, šibalským úsmev. A bolo to tu, tá jeho záľuba dostávať ľudí do miernych rozpakov. Avšak, bol tak trochu presvedčený o tom, že na ňu to fungovať nebude. Neočakával, že by nevedela čo mu má na to odfrknúť. Ale kto vie. Možno jeho chlapčenský šarm rozklepe aj jej kolená. Hádam, že je to vo hviezdach.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 9:43 pm
Pobaveně se zasměje při tom jeho pohoršení takže už měla i přezdívku paráda. Zastaví se a přejede si potměšile palcem po spodním rtu. "Kdo jiný? Já snad? Nebuď směšný Dámičko." Uchechtne se a pak se k němu zase otočí se zkoumavým výrazem. Zamyšleně si přejede rukou po bradě jakoby ji to mohlo promazat zrezivělá kolečka. Ale jak měla soudit to pohoršení bylo roztomiloučké. Ohromně moc. Umělo se to vztekat. Asi to byl dobrý začátek pro úspěšné vycepování jeho... netušila jestli se to vůbec dá nazvat bojovými schopnostmi. Povytáhne nad tím obočí a pak ho zase stáhne. Avšak při výzvě k souboji se jí oči rozzáří. "Má to být výzva?" Zapřede jako kočka co se chystá k útoku a vydá se k němu pozvolným tempem. Vlastně ho měla v plánu jen postrašit jenže... Kysele se zašklíbí jakoby snědla citron a stoupne si před něj s pohledem ukotveným pevně v tom jeho. "O tebe? Dámičku?" Pronese sladce a jaksi zamyšleně jakoby přemýšlela. Pak ho však chytne za triko, potáhne dolů a pravou ho praští silou do břicha. A že to nebyla normální holčičí síla. Pak ho pustí a znovu se zazubí. "Nikdy."
avatar
Son of Aphrodite
Počet postů : 80
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Mar 23, 2018 10:04 pm
*Úžasné, nie som tu skoro ani týždeň a už mám prezývku.* Keby bola aspoň nejaká chlapskejšia. Táto rozhodne veľmi mužná nebola. Uškrnul sa rovnako ako ona v snahe napodobniť ju ale jemu bol tento výraz tváre cudzí a tak vyzeral zrejme len komickejšie než by sám v tej chvíli chcel. Hádam to prežije. Len v duchu prekrútil očami a nechal to byť. Vedel, že ak by protestoval naďalej a ešte viac len by ju provokoval k tomu aby ho tak volala non-stop. Zatriasol hlavou aby to radšej nechala tak a povzdychol si. Detské doťahovačky.
"Nie!" Skoro ani nedovyriekla svoju otázku a on už ju uisťoval svojím jasným nie, že ďalšiu nakladačku nepotrebuje. Nezabralo. Ale mohol si za to sám. Vedel, že provokuje a čo iné čakal? Mohlo mu aj skôr dôjsť, že schytá ďalšiu. Toto dievča sa s nikým nemaznalo. Dostal silný úder do brucha, až ho prehlo v páse a začal kašľať. "Au?" Vyslovil to ako otázku či si je istá, že vie, že on aj cíti a bolelo to.
Keď sa pozviechal, radšej si odpustil nejakú provokačnú poznámku na jej nikdy. Už mu na dnes stačilo. Narazená čeľusť, vyrazený dych, pesťačka do brucha. Čo ďalšie si ešte bude môcť pripísať na zoznam. Nie. On to vlastne ani nechcel vedieť. "Zaveď ma radšej na tú oštrovňu, mám pocit, že cestou mi ich uštedríš ešte zopár a kým tam dôjdem budem slušne rozbitý. Ak sú všetci v tábore takto priateľský tak idem pridusiť toho capa čo sa nazýva kamarátom, že ma presvedčil aby som došiel do tejto mučiarne." Avšak názor nezmenil. Stále prahol po dobrodružstve, výpravách, po tom, že sa dozvie kto je jeho matka. Nehodlal odísť aj keby ho dokopali k východu. Nech už je zvyšok tábora akokoľvek nepriateľský.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Sat Mar 24, 2018 2:16 pm
Prohlíží si jeho zkroucené tělo a nespokojeně mlaskne. "Au? Kluci jsou vážně čím dál horší. Už je ani nemůžeš zmlátit aby nefňukali." Odfrkne si pohoršeně a připojí k toumu zakoulení očí. Buď byli moc měkký nebo prostě srabi. Tohohle si zkrátka vycepuje i kdyby mu měla v souboji odseknout ruku. Však ona si ho Hébé už upraví dle potřeby. Aspoň bude mít někoho na souboj, pokud ji ten neúžasnější tatínek nezabije do té doby. Nakonec ho znova čapne za límec a začne táhnout ven z arény směr ošetřovna. Dokud může sám chodit tak prostě pude. Přece ho nebude tahat? Ušklíbne se. "Fajn já tě tam dotáhnu.. abys pro příště věděl kam máš jít až s tebou skončím. Nejsem tvoje chůva aby bylo jasno." Ujasní mu své podmínky a vlastné i jeho práva, která se tak možná vutahovala jen k tomu souboji a samotnému odchodu na ošetřovnu. Nejspíš by mu ani nemoc nepomohla před výpraskem. Ale když se bude snažit možná nebude padat jak mouchy po srážce s rukou. Na chvilku se zastaví aby si ujasnila, kudma se to tam vlastně jde a pak se zase rozejde a začne ho táhnout za sebou. Znova. Zdálo se že si to i užívala, jako nějakou trofej.
avatar
Daughter of Ares
Počet postů : 32
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Apr 20, 2018 8:25 pm
Už uběhl skoro další měsíc od chvíle, co se bavila se svým bratrem. Netušila, jak zvládla být takhle dlouho v izolaci, kterou si sama nařídila, ale byla ráda, že konečně vyšla z té budovy ven. "Zatracení spratci. Ty dostanou takovej záhul, že budou každou noc usínat vyčerpáním a vstávat s bolestí každýho zatracenýho svalu, kterej na těch svejch vyzáblejch tělech mají." Už před pár dny přestala rýmovat, takže si teď mohla nadávat, jak se jí zachtělo a konečně to znělo tak, jak mělo a z její pusy nevycházely ty zpropadené rýmy, za které mohly ty zatracené děti slunečního boha, kterým měla v plánu to ve velkém spočítat. Ať už to byl nápad jednoho, nebo celé skupiny. I kdyby za to mohl ten jejich povedený tatík, tak je jí to ukradený. Z ní si nikdo srandu dělat nebude. Jako by nestačilo, že prohrála boj o vlajku, ještě skončila s tím rýmováním.
Ne zrovna ve veselé náladě si to míří k aréně. Většina táborníků se jí raději klidí z dohledu, aby instruktorku nejspíš náhodou nenapadlo, že by si je vzala do parády. Nejspíš si během její i Nateovy indispozice užívali klidu a pohody, jenže ta s tímhle končí. Ke klidu jim nejspíš ani nepřidával naštvaný výraz, který sice tahle instruktorka měla běžně, ale teď se jí k tomu ještě zlostně blýskalo v očích a nejspíš nikdo z mladých polobohů by nechtěl být tím, kdo by se stal jejím soupeřem. Jakmile jí pod černými těžkými botami začne křupat písek, který je na zemi v aréně, ušklíbne se, což jí na milém vzhledu nijak nepřidá. Vzhledem k tomu, že je tu teplo, tak na sobě kromě bot jen černé kalhoty, ve kterých se může v pohodě hýbat a vrchní část jejího oděvu čítá jen sportovní podprsenku. Obyčejně by asi zamířila rovnou k mečům, ale momentálně má spíš chuť do něčeho mlátit než sekat, tudíž si vezme z jedné z beden u kraje arény bandáže, aby si omotala klouby a zbytečně si je nesedřela při boxování do slaměného panáka, kterého tu mají právě pro tyto příležitosti.
Trochu zalituje, že nesebrala nějakého táborníka na menší trénink v boxu, ale tak co nadělá. Pochybovala o tom, že by se teď některý z nich potloukal kolem arény. Raději tedy zamíří k panákovi, aby se alespoň trochu vybila, když teď měsíc a půl skoro nic nedělala. Stoupne si před panáka a začne boxovat. Pravý hák, levý zvedák, přední úder. Střídá různé typy úderů, obě ruce a i různé směry.
avatar
God - mortal
Počet postů : 21
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Apr 20, 2018 9:03 pm
Nerad přiznává, že v táboře opět začíná být nuda. Spolu s ustávající atmosférou a ustáváním nočních můr z tábora vyprchala jiskra, která se mu tolik líbila. Už si vzpomíná, proč svoje děti sleduje zejména mimo tábor. Co jim tohle prostředí může nabídnout kromě dočasného bezpečí? Je tady neskutečná nuda. Pokud ho chtěl Zeus potrestal, stačil by týden v jedné místnosti s Cheirónem. Toho tisíciletého panice s koňskou prdelí začíná mít vážně dost. Ještě dnes je rozčílený z hádky ohledně způsobů, kterým trénuje. Posílat polobohy do bezvědomí prý není to pravé řešení. Nesmysl. Plavat se taky naučte nejlépe tak, že vás hodí do vody. Byl také ve prospěch tábora nucený přestat přespávat ve svém srubu. Zbytek tábora se prý nemůže vyspat.
Do Arény míří přímo od jezera. Není dost velké teplo na to, aby byla voda vyhřátá, ale zároveň není dostatečná zima k tomu, aby na něm kapky vody začaly přimrzat. I jako olympan miloval ledovou vodu a samozřejmě pád z hory nezměnil víc, než jeho rasu. Ještě nyní na něm dosychají kapičky potu a vody, která mu zvlnila vlasy tak, jak je to podobné antickým sochám. Kapičky pokračují po těle hodném řeckého boha až k okraji černých kraťasů končících nad koleny. Každý kousek jeho těla naznačuje, že si dobře zaplaval, ale plaváním svůj trénink neplánuje zakončit.
V aréně projde kolem stojanů s meči, ale nezmůže se na víc, než povrchní úšklebek. Nikdy by si nepřiznal o kolik jsou pro něj nyní zbraně těžší. Pozornost ovšem záhy stáhne k dívce, která mlátí do figuríny. Do povrchnosti se nyní přimíchá i pobavení. Ne že by se mu její styl nelíbil, ale je celkem směšné vidět, jak dopadají do slámy spletené do podobizny člověka.
Založí ruce na hrudi a přistoupí o několik kroků blíž. "Zvládla bys to i proti někomu, kdo ti natáhne zpátky?" Roztáhne koutky do jízlivého úsměvu. Tón jízlivostí nevoní o nic méně - ostatně po někom to jeho děti už zkrátka mít musí.
avatar
Daughter of Ares
Počet postů : 32
Zobrazit informace o autorovi

Re: Aréna

za Fri Apr 20, 2018 9:14 pm
Nechá dopadnout další ránu do slámy, což jí možná štve ještě víc, protože je to zkrátka trénink k ničemu, ale aspoň trochu té své agrese vymlátí, i když sama pochybovala o tom, že by jí to ve výsledku pomohlo, až potká nějakého Apollonovce asi bude tohle vymlácení k ničemu. Udělá si boxovací pytel z daného táborníka. Z jejích myšlenek a bezdchého mlácení do slámy jí vytrhne jízlivý hlas. Protočí oči a otočí se čelem k muži, přičemž ho rychle zhodnotí pohledem. Jistě, normální holka by nejspíš hodnotila jeho vzhled, ona hodnotila spíš to, jestli je vůbec schopný dát někomu ránu, natož aby jí ustál. Založí si ruce na hrudi a napodobí úšklebek, který je vidět i na tváři muže před ní. Možná by se dalo říct, že je identický, přece jen je to její otec, ač to ona sama neví. Nikdy neměla tu čest svého drahého otce potkat.
"To by ten někdo musel nejdřív ustát aspoň jednu ránu." Uchechtne se a lehce pohodí hlavou. Nezná ho, což může znamenat spoustu věcí, ale opravdu si neuvědomí bratrova slova, že tu někde po táboře běhá jejich tatík v lidské podobě a trousí uštěpačné poznámky na své potomky. Kupodivu se ani nedoslechla o tom, co provádí s táborníky, ale i kdyby to věděla, stejně by jenom mávla rukou a poznamenala něco ve smyslu, že je to jen dobře. Ne, muž před ní je dle jejího názoru buď nějaký nový instruktor nebo nový vedoucí srubu. V tomhle věku by sem asi jen těžko přišel nějaký táborník. "Takže teď je na tobě, jestli za něco stojíš, nebo máš jen hubu plnou keců." Upozorní hí a prokřupe si klouby na ruce. V jejím hlase je jasný jízlivý a lehce sarkastický podtón. Je zkrátka jasné, že ho vyzývá, pokud vycouvá, tak je více než jasné, že nestojí vůbec za nic a v jejích očích se stane jen někým, kdo je tu vlastně k ničemu. Další zbytečný v táboře plném budižkničemů.
Sponsored content

Re: Aréna

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru