Share
Goto down
avatar
Mrcha mrňavá
Počet postů : 100
Zobrazit informace o autorovihttp://olympians-rp.forumczech.com

Jídelna

za Tue Jan 23, 2018 5:08 pm
avatar
Son of Apollo
Počet postů : 66
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Sat Feb 03, 2018 9:25 pm
Po pracném dopoledni, kdy zavedl do srubu Afrodíty místo vody červené víno ze zásob pod hlavní budovou a pobaveně sledoval jak dcery Afrodíty nadávají na to, že ty skvrny nejdou vyprat, se rozhodl jít si dát po tak dobře vykonané práci zaslouženou odměnu. Jeleními poskoky se vydal přes tábor.
Cestou zdravil všechny kolemjdoucí i když u některých neměl absolutně žádnou páru kdo vlastně jsou. Dohopkal až do jídelny kde si vzal dvě misky, vrchovatě nabrané čokoládovou zmrzlinou. Posadil se ke stolu svého otce, z kapsy kalhot si vytáhl jeho sluneční brýle, vyleštil si je o cíp trika a frajersky si je nasadil. Poté se jako pětileté dítě pustil do zmrzliny a přitom sledoval ostatní. Vůbec mu nevadilo, že měl být spíše v aréně a trénovat lukostřelbu a nebo se svými sourozenci hrát na klavír nebo skládat básně. Nahodil pohled "na frajera" a vychutnával si zmrzlinu a slunce, které na něj svítilo a šimralo ho svými paprsky po kůži. Měl až nevýslovně dobrou náladu, a proto první miska v něm skončila už během několika minut
avatar
Unclaimed
Počet postů : 14
Age : 19
Location : Hermes' cabin
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Sat Feb 03, 2018 9:51 pm
"Jak můžeš! Už zase!" Nadávání zděděné po matce se projevilo tentokrát v kárání vlastního žaludku, který se po hodinových intervalech stále ozýval, jakoby snad hladověla celý rok. "To snad není možný." Lamentuje sama nad sebou a neskutečným hladem, když se pomalu ale jistým krokem vydala do jídelny. Nymfy by z ní měli opravdu radost, ještě když vezmeme v potaz detail, že je tu asi už potřetí. Tentokrát se jí v hlavě odehrávají nejrůznější myšlenky týkající se toho, jak se asi budou v jídelně tvářit, nemyslí si však, že by se tam teď někdo moc zdržoval. Jednoduše s zahraja ne Valjeana a dojde si ukrást kousek chleba. Možná dva. Nedokáže ani sama vysvětlit, proč jí žaludek dělá otočky a stále se dožaduje jídla, nebyla přece dcera Afrodity, aby si musela udržovat postavu, nebyla ještě nikým vyžádána, proto se mohla jednoduše cpát, jak je libo. Spíše se cestou courala, než aby nějak vyhověla svým potřebám. Možná několikrát zamyšleně odbočila úplně někam jinam, proto jí cesta trvala o poznání víc minut a žaludek byl tak jako na jehlách. Být to na ní, tak by byla zalezlá ve srubu a dál se užírala tím, že vlastně neví, kdo je jejím otcem. Pořád lepší než se courat po táboře a přicházet do kontaktu s každým, kdo už od pohledu vypadá, že nemá psychikv pořádku. No a přesně takhle by popsala tábor ona, hromada lidí se špatnou psychikou na hromadě s další hromadou těch, co nemají ani svůj vlastní zadek. No a nesmíme zapomenout na nymfy, protože ty jsou pro ní prostě kus dřeva nebo voda, protože jejich spjatost nikdy nedokáže pochopit. Možná za to může ta přidrzlá najáda, ke které se zatím nezkoušela moc přiblížit, aleuž plánovala jak si půjde všechny svoje zablácené tepláky máchat do jezera.
Konečně dorazila do jídelny, když se bezmyšlenkovitě vrhla ke zdroji jídla, hledajíc něco kloudnějšího, než kus chleba nebo jahody. No asi se bude muset spokojit s něčím menším, protože nechce být nutně označena za vyžirku. Za takovou tu malou myšku ve spíži, která musí za každou cenu ukořistit ten nejlepší kus sýra. Teprve po nějaké chvíli si všimla jednoho táborníka, který seděl u stolu Apollónova srubu. "Huf." Vydechne s plnou pusou buchty, která se jí dostala pod ruku, než polkne a přejde blíž. "Taky na svačince?" Ušklíbne se a zůstane stát opodál. Ne, že by si jako neurčená neměla kam sednout, jen si od mladíka udržovala dostatečný odstup. Nebavila se s ním, ale určitě ho tu už někdy viděla.
avatar
Son of Apollo
Počet postů : 66
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Sat Feb 03, 2018 10:03 pm
Když do sebe doláduje i druhou misku zmrzliny, jeho oči zaznamenají příchod nějaké osoby. Automaticky si prohrábl vlasy. Přeci nemůže pře kýmkoliv vypadat hrozně. Prstem si sundal brýle až na špičku nosu a sledoval onu osobu. Když viděl jak se doslova láduje buchtou, zakryl si dlaní cukající koutky. Až když si ho všimla tak zvážněl. Nejprve si ji skepticky prohlédl a poté se na ní sladce usmál „Pilná práce musí být odměněna" zakření se na ni a vstane. Nasadí si znovu brýle a vezme do každé dlaně jednu misku. Poté se vydá směrem k pultu, kde se nechávalo špinavé nádobí a cestou do ní drcl bokem a přitom na ni přes sluneční brýle mrkl. Když už konečně neměl nádobí v ruce, opřel se o jeden z trámů a sledoval ji „Tebe jsem tu ještě neviděl a to tu znám skoro všechny. Jak se jmenuješ?"Zeptá se ji zvědavě a potom se najednou rozpomene a podá ji svou dlaň. „Já jsem Thomas. Syn Apollóna a vedoucí stejnojmenného srubu" Uculil se na ni a založil si ruce na prsa. Přitom si jednu nohu opřel o trám a prohlížel si jí
avatar
Unclaimed
Počet postů : 14
Age : 19
Location : Hermes' cabin
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Sat Feb 03, 2018 10:40 pm
Cizí přítomnost jí nijak nevadí v tom, aby se dál ládovala většími sousty buchty a uspokojila tak svůj žaludek, při čemž zároveň zabraňuje katastrofě ve formě hladových skřeků, takže vlastně tím, že vypadá neskutečně nevyrovnaně a nespořádaně, zachraňuje svůj žaludek a vyhýbá se tak všetečným poznámkám nebo otázkám typu: Tebe doma nekrmili? "Jo, jistě." Broukne tiše a přemýšlí, co mohlo tak být ukryto pod pojmem 'pilná práce'. Co by asi tak mohl dělat syn Apollona? Hrát na harfu? Raději se to rozhodla nerozmazávat nahlas, třeba je přece jen po tvrdém tréninku, protože zapálenost kluků pro tyhle věci nikdy nepochopila. I Lucas takový byl... dokud ještě byl. Na malý moment se ponořila do myšlenek a na Zem jí zase vrátilo až drcnutí, při kterém se lehce zakodrcá, div zadkem nekecne na lavici přímo ke stolu. Na tváři se jí ale objeví nespokojený výraz, protože náraz vybrala buchta, která z její ruky neposlušně vyskočila na zem. "Ale notak." Nespokojeně zabručí a věnuje lítostný pohled svému jídlu, o které právě přišla, než ji špinavá adidaska kopne pod stůl, aby to nebylo tak nápadné a kousek buchty tak nepozorován a neočekáván, může pozdravit nějakou nymfu nebo kohokoliv, kdo po tábornících bude uklízet.
"Tak to tady asi moc lidí neznáš." Ušklíbne se a hodí si vlasy dozadu, aby snad vypadala, že je trochu nad věcí. To, že tady zná skoro všechny neznamená, že bude znát ji. Holku, co je věčně zalezlá někde v ústraní, div že už ji něco nesežralo i tady v táboře. Jméno mu přece jen pořád neříká, nač by se mu měla představovat první. "Chmmm." Nadzvedne obočí, jakoby to s ní snad hnulo. "Vím, čí si syn." Odpoví jednoduše, aby si přišla trochu chytřejší. Ve skutečnosti jen věděla, u kterého stolu předtím seděl. "Thea." Odpoví jednoduše jedním slovem a tím se mu zároveň představí, když po něm vrhne pohled ve stylu 'Neciv na mě'.
avatar
Son of Apollo
Počet postů : 66
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Sun Feb 04, 2018 3:01 pm
Vyskočil na barový pultík, který tu před tím nikdy neviděl. Nejspíše ho tu museli přidělat pro uspokojení Dionýsa a některých jeho návštěv. S lišáckým úsměvem na rtech sledoval její boj s jídlem. Nikdy nechápal co na tom jídle holky vidí. Místo toho, aby se koukaly na kluky tak se pořád koukají po jídle. Ony by snad odmítly i svatební prstýnek kdyby jim někdo místo toho dal balíček chipsů a nebo v Theiném případě buchtu. "Necpi se tak. Nebo nebudeš sexy do plavek" Neodpustil si malé rýpnutí a zazubil se na ní, čímž odhalil svůj zářivý úsměv. "Jsem tu už pět let nebo tak nějak. Já ty roky od toho kdy mě tu otec přivedl nepočítám Vzpomene si na ten slunný den kdy mu dal ony sluneční brýle, které měl na sobě a řekl, že až vyroste tak sbalí každou holku a bud největší frajer na světě."Tak kdo je můj otec?Zeptal se i když mu došlo, že vlastně seděl u stolu svého otce. I tak chtěl, ale vědět co ze sebe vyplodí za zajímavou odpověď. Když mu řekne své jméno a hodí po něm onen nezáživný pohled jenom si sundá sluneční brýle, aby šlo vidět ještě více, že na ni civí. "Taková drzá holka. Ani se nedivím, že se k tobě ještě nikdo nepřihlásil. Zase si to rýpnutí neodpustil. To rýpání do lidí mu dělalo dobře, jelikož ho bavilo jak sledoval rozdílné reakce. Pozorně ji sledoval a sám přemýšlel, který z bohů mohl zplodit takový potrat.
avatar
Mrcha mrňavá
Počet postů : 100
Zobrazit informace o autorovihttp://olympians-rp.forumczech.com

Re: Jídelna

za Sun Feb 04, 2018 4:50 pm
Chlapec měl lépe vážit svá slova. Bohové nejsou slepí, sledují své děti. Dokonce i ty, k nimž se nepřihlásili, neboť je posvátná přísaha zavazovala, seč ji porušil každý z Velké trojky. A už vůbec nejsou hluší. Výsměšné rýpnutí, které mohlo tmavookou dívku urazit, si vyneslo nelibé, až kakofonické ticho. Jako by veškeré zvuky z okolí - cinkot mečů za trénovaného boje, hlasitý křik, s nímž se obvolávali táborníci na skupinové aktivity, i smích Afroditiných dcer - zanikly v náhle zvětšujících se stínech. Temnota šplhala po stěnách, připomínaje hladové prsty netvorů, kteří touží po jediném: zakousnout se do šťavnatého masa polokrevných. Celý jídelní pavilon upadl do šera, z něhož přebíhal mráz po zádech. Dokonce i vzduch ochladl a drobné obláčky páry se tvořily před ústy dvou táborníků. Kdesi v dálce prořízlo ticho ostré zavytí hladové šelmy. Polobůh znalý výprav by snad dokázal rozeznat bestii stvořenou ze samotného podsvětí, pekelného psa, nelítostného hlídače na území mrtvých. Zuby drkotaly o sebe, ale těžko říct, zda se jednalo o čelisti Thomase a They, nebo snad o některého z mrtvých, po němž zůstaly jen vzpomínky a křehké kosti. Tichý hlas výhružně cosi zašeptal chlapci do ucha. "... Dávej si na mě pozor, syne Apollónův..."
Ozvěna zanechala mrtvolný nádech po vyřčených slovech, avšak to bylo jediné, co zůstalo živoucí památkou na tento okamžik. Vše se vrátilo do normálu - venku svítilo slunce, táborníci na sebe zvesela pořvávali a kempem se proháněly zvuky tréninku a fingovaných soubojů. Zůstávalo otázkou, co konkrétně se mohlo stát? Pána podsvětí nikdo nevídal, na veřejnosti se neprojevoval. Na Olympu nechtěný bůh si dovolil připomenout se a rozvíjet v podvědomí nepříjemné scénáře, které do jednoho končily mučením v Tartaru. Že by se snad konečně rozhodl určit mladou bojovnici za svou dceru? Nebo to všechno byla výhružka, pouhá předzvěst do budoucna? Snad... se něco chystá?
avatar
Unclaimed
Počet postů : 14
Age : 19
Location : Hermes' cabin
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Sun Feb 04, 2018 6:25 pm
"Sexy? Vidíš tady..." ukáže na sebe "...něco sexy?" Ironicky se zasměje. "Budu se cpát klidně jako otesánek, aspoň nebudou mít na mě narážky kluci jako ty." Zamrmlá, i když jsou jí tahle slova nic platná, buchta už je dávno pod lavicí a ona má přece jen v hlavě nějaké zásady hygieny. "A vůbec... kdo říká, že se koupu v plavkách?" Lehce provokativní slova, která pronesla do vzduchu, jakoby se nechumelilo. Občas si tuhle poznámku dovolit může, obzvlášť když byla stále v rámci možnosti přitažlivou dívkou. "Dovedl tě sem otec? Tak to mělo asi nějaký pádný důvod, že tě sem šoupl sám, co?" Ušklebek jí z tváře nemizí, tohle jí baví. "Cabrón... Apollón je tvůj otec, sám si mi to před chvílí řekl." První slovo si směřuje spíše jako takovou malou poznámku do seznamu hned vedle jeho jména, ale to bylo možná tím, že ho nestihla poznat. Kdo ví jestli k tomu také bude příležitost.
"Ty je-.." Nestihne ani zareagovat, když jí prazvláštní ticho vyvede z míry, jakoby snad rázem ohluchla. Rozhlíží se kolem sebe a všímá si podivuhodné atmosféry, která se tu rázem objevila. Na jednu stranu jí to přišlo strašně dechberoucí a na druhou stranu měla husí kůži z nepatrného strachu a s vědomím, že se nemůže stát nic dobrého. Vyvalenýma očima vnímá všechno, co se děje, poslouchá každý zvuk, který se šustne, jen aby si v hlavě identifikovala, co se tu právě odehrává. Marně. Zapomene sledovat, jak na tom je Thomas, když přemýšlí jestli oči zavřít úplně nebo ne. Situacese však obrátí a všechno se vrátí do normálu jako když luskne prstem. Teatrálně a nenápadně kontroluje, jestli je jště celá a pohledem švihne po Thomasovi, jestli je celý on. Ne, že by jí zrovna na tom tak rapidně záleželo. "Netuím, co to bylo... ale asi mě máš nechat na pokoji." Založí si ruce na prsou, dělat si legraci z vážných věcí? To jí vždy šlo perfektně.
avatar
Son of Apollo
Počet postů : 66
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Sun Feb 04, 2018 7:55 pm
"Něco sexy by se tam našlo.."Zasmál se a prohlédl si ji zcela vážným pohledem."Narážky? To jsou pochvaly ty hlavo!Když řekla, kluci jako on, mírně se urazil a přimhouřil oči. Když se někdy někdo dotkl jeho ega, klesl u něj na poslední příčku v žebříčku jeho oblíbenosti, ale tato dívka překvapivě zůstala stále s jmenovkou Ta s buchtou."Jak to mám vědět, jestli se koupeš v plavkách nebo ne. Zase tak dobrý abych tu stihl koukat na všechny holky nejsem, ale většinou se normální lidé koupou v plavkách" Vytáhl z mrazáku dva nanuky. Jeden si nechal a druhý hodil Thee. Zrovna když si ho odbalil, stala se ona věc. Sice se většinou hodně věcí nebál, ale ještě neměl čest se potkat se s pekelným psem. Slyšel o něm jen z vyprávění potomků Athény, když s nimi musel přežít ve skupince táboření pod širákem, ale to bylo vše. Zhluboka se nadechl a narovnal se. Sledoval každý krok oné bestie a snažil se v hlavě vymyslet nápad co by udělal kdyby na něj zaútočila. Když se k němu přiblížil, nasadil hrdinský výraz a snažil se uklidnit i tlukot svého srdce."Nevím kdo tě posílá, ale myslím, že mi asi neneseš nějakou valentýnku co?" Řekl ještě pekelnému psovi a využil na tu větu všechnu svou odvahu co měl.
Když se Thea ozve, zatřepe hlavou a nasadí svůj obvyklý výraz na frajera. Pustil se do nanuku a pozoroval ji."Možná. Nejspíše ti toho pejska poslal tvůj papá nebo maminka"Mrkl na ní hlavou a seskočil z pultu. Pomalými kroky se vydal ven z jídelny. Skoro se šoural, jelikož chtěl vědět, jestli je z ní ještě něco vysouká.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 14
Age : 19
Location : Hermes' cabin
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Sun Feb 04, 2018 8:33 pm
Mrskne po něm pohledem "Tak radši nemysli na to co." Odpoví se smrtelně vážným výrazem, jakoby mu měla každou chvíli přilítnout jedna dobře mířená, kdyby se byť jen na chvíli zadíval někam, kam nemá. To je její osobní zóna, na kterou si může čučet jenom ona sama, ať jde o zónu přední nebo zadní, jenom ona sama. "Samozřejmě..." Protočí oči. Jít si totiž takhle hezky po ulici a při pohledu na vymydlenou bloncku dát prdu do ramene se slovy: "Kámo, to je kost!" Nebo ještě lépe nahradit toto označení slovem buchta, což má ale zdánlivě daleko do toho kusu jídla, co se rozdrobil pod jídelní lavicí. "Pochybuju, že by si to mohl tušit." Potvrdí jeho slova. "Kdyby si zkoušel očumovat, Kalliste by tě utopila." Zasměje se při myšlence, jak tohle stvoření, o kterém z doslechu ví, nadává a topí nějakého syna Apollóna, kterému by v tu chvíli bylo sluníčko asi k ničemu, leda by se pak mohl opalovat, aby seschnul. Hozený nanuk v momentě zavrhla, snad skončil i vedle té buchty, když spíš sledovala jeho počiny u toho, co se tu právě dělo. Hlavně u toho, že se vůbec dovolil mluvit na tu pekelnou věc.
Její slova nebyla taky nic platná, když všechno přestalo. Jeho rýpání muselo pokračovat dál. Představa, že tady to stvoření bylo kvůli ní, byla dosti děsivá. Cheirón by z toho asi nebyl zrovna na větvi. Z rodičovské schůzky o jedné osobě by byl poplach pro celý tábor už jen kvůli tomu, že sem přes bariéru pronikla nějaká bestie. No, aspoň bylo jasné kudy se tu vzala, kdo jiný by měl takovou moc a kde jinde by se vzal pekelný pes, než z podsvětí. Z představy, že se s něčím takovým setkala tváří v tvář jí trochu mrazilo, ale to tajemno by hned vrátila zpět. "Hele!"Otočí se a poskočí metr za ním, aby mu sdělila jednu rádoby výhružku. "Být tebou dám si pozor na jazyk, můžeš dostat pekelný blechy." Zatváří se strašně soucitně než ho předběhne a otočí se na něj.
avatar
Son of Apollo
Počet postů : 66
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Mon Feb 05, 2018 5:32 pm
Zazubil se na ni, ale schválně od ní odvrátil zrak. "Kallisté? Proč by mě proboha topila? Copak je tvoje kamarádka nebo co? Pokud myslíme tu samou tak z ní Zeus udělal souhvězdí ne? Otočil se na ni a dloubl ji loktem do boku. Od srdce se přitom zasmál když se mu snažila sdělit varovnou výhružku. Děsit lidi, nebo jim nahánět strach jí moc nešlo, takže pochyboval, že by byla dcera Háda. I když by správně Velká trojka děti mít neměla. Neměl sebemenší tušení, který z bohů mohl být její rodič. Měl mnoho nápadů, ale radši se neodvažoval hádat, jelikož vážně nechtěl vědět, u kterého boha teď bude jako Ten co obtěžuje mou milovanou dceru.Při slovu pekelný blechy se chytl za hrudník a rozesmál se."To existuje? V životě jsem to neslyšel.."Rozejde se z jídelny ven."Střílela jsi někdy z luku?"Zeptal se jí, jelikož nemohl říct, že mu její přítomnost vadila. Stejně by musel jít trénovat, jelikož kdyby ho viděla některý z instruktorů tak by ho určitě seřval, že zase netrénuje. A tak to mohl zabít dvě mouchy jednou ranou. trochu si potrénovat střelbu z luku a přitom neustále rýpat do Thei.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 14
Age : 19
Location : Hermes' cabin
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Mon Feb 05, 2018 6:33 pm
"Kallisté je najáda, co straší tady v jezeře. Souhvězdí. No voda a obloha jsou dost rozdílný pojmy, nemyslíš?" Pokroutí hlavou a dloubnutí mu vrátí jemným tlakem pěsti do ramene. Nebije se jako holka, ale nemá také za potřebu do něj mlátit jak Áresovec do tréninkového panáka, popřípadě do jiného polokrevného svého druhu. Ano, tihle bojovníci byli pro ni odlišným druhem, protože občas jejich zápal pro boj a akci nepochopila. Nevěděla toho tolik, ale mít při boji o vlajku v týmu potomky Área? Vítězství, v opačném případě prohra a pokud to bylo vyrovnané? Masakr, jinak se to popsat nedalo. No takže jednoduše a stručně, dokud ji nevytočí do neuvěřitelných rozměrů, bude mu drcaní jemně oplácet. Intenzivnost jemnosti a rozhodnutí zdali skončí na zemi a bude se válet jako prase v bahně, záviselo jen a jen na tom, jak moc si sám troufne, protože Thea? Nebyla zelenina, aby z ní mohl dělat šťouchanou bramboru. "Jestli existuje možnost, že na zjev jako ty letěj holky, tak existujou i pekelný blechy." Pokrčila s lišáckým pohledem rameny, jakoby neřekla nic špatného. "Radši ty blechy než tebe." Zamumlá si pod pomyslný vous, aby nemohl mít žádnou poznámku o tom, že ona vlastně není o nic lepší. De facto byla sama taková menší bleška, takovej psychickej upír. Načerpala na lidech jako byl on energii a víc s nimi nemusela ani prohodit pár slov. Zatím se jí moc tajemný nejevil a že by v něm viděla nějaké dobrodružství? To sotva. Tím rýpáním jí ale přece jen nutil, aby mu věnovala až přílišnou pozornost.
"Vlastně ani ne. Proč? Ujišťuješ se, že bych tě netrefila?" Ušklíbne se a koutky jí cukají při představě, jak se ho snaží sejmout šípem. Na to by si raději našla lidi, než aby se sama obtěžovala ho nahánět po lese jako škodnou. Sama neuměla pořádně s žádnou zbraní, ale asi byl, po té době co tu je, čas začít. "Jestli se chystáš jít střílet, mileráda se na tvoje rádoby výkony podívám." Pošťouchne ho a zase vyrazí o trochu dopředu, jen o pár kroků. Sama věděla, že může předčit její očekávání. Narněnej možná trochu od pohledu byl, ale to neznamená, že nemůže být skrytě nadaný.
avatar
Son of Apollo
Počet postů : 66
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Mon Feb 05, 2018 7:04 pm
"Já se s najádami nebavím...Můžeš být ráda, že si pamatuji tu Kallisté, která je nahoře na souhvězdí i se svým synkem. Na mě to je celkem úspěch s mou dyslexií a všemi těmi polobožskými záležitostmi.."Ušklíbl se na ni a přitom vzhlédl na oblohu a vzpomněl si na to jak mu o tom vyprávěla jeho chůva. Od té doby co ho tu odvedla se za ním nezastavilo. Bylo mu to líto. Chtěl ji zase po těch letech znovu vidět a říct ji všechno co se stalo, jako když byl malý kluk. Potichu si povzdychl a pohlédl na Theu."Ty jsi se teda rozjela. Musím říct, že mě u to hluboko u srdíčka celkem zabolelo"Uchechtl se. Musel uznat, že to asi nebude jedna z těch hloupých dětí Afrodíty, na které jenom mrkl a už mu ležely u kolem a chtěly od něj podpis do výstřihu. Tolik holek už tak oblbnul a přitom se o ně ani nijak nesnažil a neměl sebemenší zájem. Za tuto jeho vlastnost ho totálně nenáviděli kluci od Árese a rádi si z něj tropili srandu i když věděli, že z jeho strany přijde mnohem horší odplata než koláč do obličeje."To já bych taky už radši začal chodit radši s Cheirónem než s tebou.."Napodobil její zabrblání "pod vousem" a zazubil se na ni. Rozešel se směrem k aréně přitom ji nadále poslouchal."Mě a trefit? Tak ten se ti povedl... Jsem dítě Apollóna ty hlavo chytrá. Střelím ti to mezi oči, ani nemrkneš. Klidně bych to možná udělal, ale nechci aby na mě tvůj rodič poslal krakena nebo nějakou další příšeru co tam na Olympu přechovávají"Vzal si cestou svůj luk a na záda si hodil toulec se šípy."Když už jsme tak u těch výkonů, tak se milerád podívám na ten tvůj královno"mrkl na ni a zamířil do arény.
avatar
Son of Hypnos
Počet postů : 48
Age : 14
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Tue Feb 20, 2018 7:57 pm
Na Rileyho přišla objímací nálada. Samozřejmě, mohl použít svoje plyšáky, kterých měl plnou postel - většina z nich byla od těch, kteří se už někdy stali jeho cíli -, ale živý tvor, nejlépe takový, který se nebrání byl jako polštářek tisíckrát lepší. Veden neomylnými instinkty dravce na lovu se, co noha nohu mine, vydal na místo, kde téměř vždy nalezl větší, či menší počet obět-, ehm polštářků, tedy do jídelny. Skutečně ho jeho instinkty nezklamaly - vzhledem k tomu, jaké bylo příšerné vedro tu našel spoustu táborníků, hledajících osvěžení v obrovských nádobách se všeljakými šťávami, mošty, nektary a kdoví čím ještě. Riley se pomalu, přiměřeným tempem, jenž nevyžadovalo žádné velké úsilí doloudal ke skupince lidí u nádob a začal si vybírat svoji příští oběť. Zatím nikoho ideálního nenašel - všichni v dohledu byli moc hubení, moc malí, nebo moc Áresovští. A Riley by nerad skončil na ošetřovně. Proto se zatím jen opřel o hranu Hypnosova stolu a čekal na ideálního človíčka.
avatar
Daughter of Athena
Počet postů : 40
Zobrazit informace o autorovi

Re: Jídelna

za Tue Feb 20, 2018 8:11 pm
Bethany se začala pomalu točit hlava, když už několikátou hodinu po sobě seděla ve srubu své matky a snažila se vymyslet jak vyřeší konstrukci jejího nově navrhovaného divadla. Po chvíli přemýšlení, u kterého se nic nového nestalo, položila zoufale tužku na stůl, svázala si své vlasy o vysokého culíku a s knihou, kterou nerada použila jako vějíř se vydala do jídelny. Její cíl byl jediný - miska čokoládové zmrzliny a pěkně vychlazená jahodová limonáda. S úsměvem na rtech, který měla z pomyšlení na tento chuťový ráj došla do jídelny. Nejspíše mnoho dalších táborníků mělo stejnou myšlenku jako ona. Některé přátelsky pozdravila a na jiné se radši ani nedívala. Většinou to byli potomci z Árova srubu, jelikož ti potomky od Athény neměli rádi snad už od vzniku tábora. Přešla část jídelny, kde se na ní Áresovci tvářili jako na kus shnilého masa a dorazila k baru, kde si vzala obě své snové pochutiny a rozešla se ke stolu své matky, kde překvapivě nikdo neseděl. Sama nevěděla jestli to je smůla a nebo potěšení, nemít tu ani jednoho svého sourozence. Hodila své myšlenky bokem a pustila se do zmrzliny s úsměvem od ucha k uchu a šibalskými jiskřičkami v pomněnkových očích.
Sponsored content

Re: Jídelna

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru