Share
Goto down
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 21
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Sat May 05, 2018 3:59 pm
"Svěřuješ se špatný osobě." Poznamená se spokojeným úsměvem. Dlouho pátrala po pachateli, který pomaloval jejich srub a pachateli nejspíše nedochází, že jako vedoucí srubu má dostatečné pravomoce k tomu, aby zařídila, že ji za vandalismus na srubech zlomí vaz. Čistě metaforicky. Ačkoli by nejspíš nikdo neplakal, kdyby se tak stalo doslovně. Snad jen její sourozenci. "Rebelové a anarchisti nejsou nic víc, než banda hodně smutných lidí. Nic víc, než touha po pozornosti tě nedonutí k nošení odporně střižený kůže a vandalismu. Ale jsem si jistá, že tě někdo i tak bude milovat." Mluví asi jako o počasí. Ostatně ta holka není nijak důležitá - rebelové nejsou nic víc, než velmi smutní lidé, kteří v dětství nedostali to, co potřebují a svět zkrátka a dobře musí platit.
Těžce si oddechne. Dokáže strpět cokoli, ale rozhodně nezvládne výsměšky na účet její matky. Bude muset sehnat někoho, kdo do tý holky vmlátí trochu soudnosti, protože sama to pravděpodobně neukáže. Nehodlá riskovat, že si zláme své růžové nehty, když jí tak krásně vyrostly. Ne, to vážně nestojí za to. Podepře se lokty, aby se přizvedla a měla lepší výhled na chaluhovou hlavu.
"Tohle je tak smutný. Nejenom že vidím, že tu po mně slintáš jak Lindsey Lohanová po dávce heroinu, ale snažíš se urazit můj vzhled potom, co to přiznáš?" Otráveně protočí oči a opět si lehne. "Vím, že mi závidíš, že jsem krásnější a zatímco ty jsi levná lesbická verze Hayley Williams v padesáti procentní slevě, já mám nárok na kvalitní život, ale... O.M.G." Začne se ovívat konečky natažených prstů. "Chtěla jsem najít někoho, kdo by ti vymazal tu teplou mísu, ale ne. Máš smůlu." Nabere do dlaně hrst písku, kterou vrhne jejím směrem. Terčem je hlava.
"A teď mi vypadni z pláže, dýcháš moc vzduchu a bez něj se rychleji tvoří vrásky." A spolu s tím zavře znovu očka a natáhne si tvář širokým úsměvem. Vrásky jí nejspíše nikdy nehrozí, ale nehodlá brát matčiny geny jen tak na lehkou váhu.
avatar
Daughter of Apollo
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Sat May 05, 2018 4:31 pm
"Ale ne, naopak, svěřuju se právě tý správný osobě. Zvláště když neumíte číst." Začne se smát. Její iniciály byly na každé malbě. Každý umělec by se měl pod svá umění podepisovat. Nebo ho spálit ale proč by měla pálit sruby? Zas až tak drastická nebyla. Ráda věci řešila smíchem, malbou a nějakou super zakázanou párty. Zamyšleně si poklepe štětcem na spodní ret. "Tak smutní lidé říkáš? Já si teda smutná nepřijdu, spíše veselá. Mám fajn život který bych neměnila ani za tvou ctěnou krásu." To, že jí umřela matka, kterou ani neznala, s ní nijak nehlo. Neznala ji a nemohla vědět jestli byla dobrá nebo zlá. Prý byla umělkyně než propadla alkoholu a drogám, které zapřičinili její smrt. Ale co bylo, bylo. Minulost změnit nemohla. Ale rozesmát lidi, o to se pokusit mohla. "Postřelená husa nejvíc kejhá. Mluvíš tu jen a jen o sobě. To ty tu toužíš po pozornosti, ne já. Jak jsem už říkala, mě názory ostatních nezajímají, je mi jedno, jestli o mne víte nebo nevíte, já jsem se sebou spokojená. No tak, svěř se tetičce Chaii co tě trápí, ať pak nemáš vrásky." V koutcích jí začalo cukat, přemýšlela, jestli tahle holka vůbec sáhla i na jinou zbraň než je ta v mužských kalhotách. Asi ne. Zničila by si předraženou manikúru. Ona si nehty malovala sama a občas ani nemusela jak byly špinavé. To je holt ta krása beztarostného života. Když ji nazve lesbou zakloní hlavu a zavyje smíchy. "Ty seš vážně dobrá! Lesba? A já? Tak z poloviny. Jsem bisexuál." Plácne se do kolen. Ta holka uměla rozesmát. Vlastně se jí ani nedivila, že se nesměje. Smích způsobil vrásky a to by si přece ona nemohla dovolit. Pak dostane pískem do hlavy a začne se smát o to víc, až se položí na písečnou pláž a její vlasy dostanou pískový přeliv. Nejspíše jí ani to nevadilo. "Pozor ať se ti nedostane písek pod nehty jinak tomu svému gladiátorovi uděláš nechtěný peeling." Varovně zakymácí prstem ze strany na stranu, když se dosměje a posadí se zpátky k obrazu. Přemýšlela, že by hodila písek i po ní ale.. umění bylo teď důležitější, ztrácela světlo. "Tak si vem vlastní kyslík nebo skafandr. Já tu pracuji princezno." Mrkne na ni a úsměvem a pustí se znova do své práce. Občas si obraz trochu upraví tím, že někde přidá více tmavě modré nebo zase ubere zelené.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 21
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Sat May 05, 2018 9:38 pm
"Přestaň se snažit mě ponižovat. Nesaháš mi ani po kotníky, nikdy mě nemůžeš posadit níž, než sebe." Mluví s nepřetržitou jiskrou bezstarostnosti. Je dcera Afrodity, jízlivé poznámky slyší každou chvíli. Jsou to jen slova závisti. Lidé mají tendence závidět těm, kterým štěstí padá do klína jen kvůli tomu, že mají tvář tesanou podle módních časopisů a pevné tělo. Upřímně, kdo by nechtěl vyhrávat v životě jen tím, že pohodí vlasy? Je pyšná na to, že její matka patří mezi nejmocnější bohyně na světě i bez toho, aby musela vstát z trůnu na Olympu. Jako správná dcera hodlá jít v matčiných šlépějích a svých předností využít. Chaia není ničím jiným, než otravnou skvrnou na nových botech.
"Ne, určitě jsi lesba. Do tohohle by normální chlap nešel."
Pobaveně si odfrkne. "Ti moji to rádi cítí. Možná by se to dalo přirovnat k tomu, když jsi večer smutná a máš u sebe jen ty štětce. Jinou tvrdou věc by ti nikdo, kdo má vkus do ruky nedal." Sotva dokončí větu, na pláž doběhnou dvě dívky oblečené do pastelově růžových overalů. Jejich růžové řecké sandály se zastaví přímo u osušky opalující se blondýnky a skloní se k ní, aby jí cosi pošeptaly.
"O.M.G!" Prudce vypískne a vysttřelí do sedu. Dvojice dívek začne radostí pištět spolu s ní. "Shane se bez trička pere s Aaronem?" Urychleně vstane, sbalí si osušku a tu spolu s krémem rozdělí mezi dvě růžové slečny. Samozřejmě si nezapomene nasadit vrchní díl. "Musím tam být pro vítěze, uhněte, děvky!" A spolu s tím se spolu s dívkami rozuteče směrem ke cvičišti. Ty si oslovení evidentně berou spíše jako privilegium, jelikož spolu s Amy odpiští do dálky bez sebemenší starosti o to, že Chaia existuje.
avatar
Son of Phobos
Počet postů : 30
Age : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Wed May 23, 2018 8:42 pm
Jen opravdu málokomu se povede otrávit děti Herma dost na to, aby o něj ztratili zájem. On si v tomto ohledu může gratulovat. Ať už se jedná o neurčené nebo přímo o potomky boha těch největších zmetků v táboře, má ve srubu zařízený svůj vlastní emo koutek s postelí, vlastní peřinou i nočním stolkem. Trvalo mu měsíc, než si to místo vlastní jedovatostí vydobyl, ale nyní je z něj šťastný muž. Zvláště poté, co se mu do rukou dostala mapa, která pochází od jeho nejoblíbenějšího boha, Apollona. Pravda, oblíbený je jen opravdu s velkým odstupem. Jestli je tatínek jen o něco víc sluníčkový, usměvavý a přátelský tak, jako jeho děti, jistě by ho rád viděl jako žužlátko pro Kerbera. Ale budiž, je to mapa k pokladu a ačkoli má smíšené pocity a realista uvnitř čeká, že narazí nanejvýš na obrázek sluníčka v drahém laminátu, stále je v něm ten kousek naděje, že nalezne super-mega-ultra luk se styxskou tětivou a ohnivými střelami. Vždy to přísloví nenáviděl, ale naděje umírá poslední.
Oblečený vyšel v černém triku s krátkým rukávem. Aby triko bylo trochu extra, je na šněrování a hlavu před sluncem kryje lehká kápě. Na nohy natáhl černé kalhoty s děravými koleny a nejspíše je jedinou osobou, která si dokázala vzít na procházku po pláži kožené kanady s ostny na nártu. Oči má zabodlé do mapy, co drží roztaženou před sebou. Zírá na ni s odstupem řečeno kriticky.
"Šedesát pět, šedesát šest, šedesát sedm..." Mrmlá si pod nos, když téměř vojenským tempem počítá kroky, které podle mapy udělá. Takhle cestuje už od srubu zmíněného boha světla. Nepředpokládal, že někdy bude muset počítat víc, než do dvaceti. Nikdy neměl rád matematiku, ale díky motivaci dokonce nemá ani tak otrávený výraz. Nebo přinejmenším ne více, než obvykle - místo výrazu, který připomíná zdechlou kočku se tváří jako stará paní, která hledí do seznamu na nákup a nemůže zjistit, co to vlastně zapomněla napsat. Každý pokrok se cení.
avatar
Daughter of Demeter
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Wed May 23, 2018 9:28 pm
Leslie poskakovala jako pinpongový míček po pláží, broukala si znělku z Angeliny Baleríny a užívala si krásného počasí. Dnešek byl táák žůžový! Povedlo se jí sehnat většinu věcí, které potřebovala na Iskanderovo ,,vylepšení", takže teď už v podstatě jen číhala na vhodnou příležitost. Nicméně, Iskander jakoby se vypařil (možná vytušil Lesliiny úmysly a pokoušel se zachovat zbytky své důstojnosti), tudíž Leslie pátrání po pár hodinách vzdala a jala se věnovat své obvyklé činnosti - roznášení radosti a veselí. S uspokojením musela konstatovat, že situace v Táboře se zlepšuje, přinejmenším trochu. Poté co si obmotala svým štěbetáním okolo prstu snad všechny živé tvory v jídelně, přemístila se a rozhodla se navštívit pláž. Na pláži je totiž vždycky véélká zábava! Tak popadla malá bytůstka svého nejlepšího přítele a králíka v jedné osobě, stáhla si vlásky v nyní již blednoucím odstínu růžové do dvou culíčků a vsadila na staré dobré třeskutě růžové šatičky po kolena. Hupitala si to po písku, koukala doleva i doprava a hledala cokoliv zajímavého. Nebyla zklamána. Človíček, který se jí po chvíli objevil v zorném poli skutečně splňoval představu neobvyklé společnosti, byť poněkud jiného rázu, než Leslie obvykle vyhledávala. Zastavila kus od onoho individua, které mělo nos zabořený v nějakém papíře a nahlas cosi počítalo. Holčička chvíli váhala, zda se pro jistotu nevzdálit a najít někoho s přístupněji působícím zevnějškem, ale její přirozená zvědavost jí takovou zbabělost nedovolila. Cupitavými krůčky došla až ke ,,strašidlu", zastavila se dva metry před ním, tázavě nakllonila hlavičku na stranu a vyhoupla se na špičky.
,,Ty jsi Smrťák?" zeptala se s nefalšovanou dětskou zvědavostí. Upírala na v kápi zahalenou postavičku. Neviděla jí moc dobře do tváře a to co viděla ze zbytku by jí k pověstné osobě s kosou celkem sedělo. Poněkud nezdvořilou otázku ihned doplnily další. ,,Co to počítáš? Ty něco hledáš? A co je to za papír? Můžu se podívat? A budeš si se mnou hrát? Pomůžu ti s počítáním!" Nabízela ochotně. Uměla počítat sice jen do dvou set a po stovce už se jí to pletlo, ale to jí nepikterak nevadilo, přestože ani nevěděla, cože to ten kluk počítá.
avatar
Son of Phobos
Počet postů : 30
Age : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Wed May 23, 2018 10:08 pm
V navigaci ani orientaci nikdy nebyl dobrý a tahle mapa mu to dnes připomněla už několikrát. Nemá ponětí kudy jít, následuje pouze několik instrukcí spolu s trasou mapy a pouze tuší, že je blízko. Soustředěně krokuje, dokud se nedopočítá rovných devadesáti. Poté se zastaví a otočí zády k moři. Tahle dlouhá chůze není nic pro něj. Nesnáší chůzi, nesnáší sport a ze všeho nejvíc nenávidí tůry. Tohle není nic víc, než otročina - ale opět je tu ta jiskra, která doufá, že výhra bude stát za to. Užuž by nakročil dál, ale sotva přizvedne botu, vyruší ho něco, co zní dost otravně. Ne dost otravně na to, aby to byla jeho sestra, ale rozhodně dost otravně na to, aby zužitkoval své boty s ocelovou výztuží. "Jo, to mi už někdo říkal." Odpoví nepřítomně na první otázku, ale teprve po zodpovězení se obtěžuje laxně ohnout hlavu jejím směrem, aby si prohlédl, kdo je zdrojem toho vysokého hlásku.
"Hledám poklad." Odpoví nepříliš zaujatě. Samozřejmě by se běžně ihned pustil do strašení malého dítěte, což si nejspíše stejně neodpustí, ale mapa z něj pomalu ale jistě vysává energii, takže chuť vidět ji třást se strachy potlačuje zvědavost. "Na to, abych si s tebou hrál jsi moc mladá. Počítat neumíš a když po cestě chcípneš, mohl bych přijít o večeři a musel bych poslouchat Cheirona, jak mi říká, že jsem tě neměl nechat rozsápat na kusy." Poslední věta ho donutí se odmlčet v krátkém zamyšlení. Ví, že je otočený čelem k lesu. S většinou příšer si rozumí, ale kdyby náhodou, mohl by ji nechat pozadu a utéct. Navíc ten pohled si nemůže nechat ujít. Roztáhne koutky do medového úsměvu.
"Tak sebou hni, skřete." Pronese hlasem Disney princezny. "Ale dotkni se mých věcí a dopadneš hůř, než ten netopýr, když potkal Ozzyho." Podotkne snad jako kdyby bylo absolutně logické, že osmiletá holčička zná Black Sabbath a nakročí pravou kupředu. "Osmdesát jedna, dva, tři..."
avatar
Daughter of Demeter
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Wed May 23, 2018 11:06 pm
Leslie nechápavě nakrčila čelíčko. To znamenalo ano? Nebo to bylo ne? Ať tak či tak, odložila otázku na později, ale nezapoměla na ní, aby se mohla zeptat ještě někoho dalšího. Cheirón by určitě věděl, kdyby se po Táboře potulovala Smrtka. Áno, pak se musí zeptat Cheiróna, určitě. Slovo poklad však jakékoliv myšlenky na klukovo případné zaměstnání v oboru sběru duší malé holčičce úplně vypařilo z hlavy. Oči se jí rozzářily jako Vánoční světýlka na stromečku, tělíčko se rozklepalo vzrušením, prstíky křečovitě sevřely Jolieho ještě těsněji, pusinka zalapala po dechu úžasem. Poklad. Všechny malé děti a nejen ty milují hledání pokladu, ať už se jedná o Kinder vajíčko, nebo truhlu plnou zlata - to první leckdy způsobí větší nadšení - a Leslie mezi nimi nebyla výjimkou. Dobře si pamatovala na Hony za pokladem, které byly součástí všech jejích narozeninových oslav u tatínka a byly to jen a jen dobré vzpomínky. Během pikosekundy se rozhodla, že se k podivnému zjevu musí na jeho cestě v každém případě připojit. Proto na ní Felixova další slova působila jako rány kladivem do břicha. Ne že by se jí něco podobného někdy v životě stalo, aby to mohla posoudit, ale připadalo jí, že bolest musí být odpovídající. Zklamaně zamrkala na chlapce svýma posmutnělýma očima. Mladá? Bylo jí už osm! A neuměla počítat? Nene! To vůbec nebyla pravda! Nespokojeně našpulila rtíky a zadívala se na špičky svých balerínek. To bylo moc moc ošklivé. Když se mladík odmlčel, využila příležitisti, rádoby bojovně vystrčila bradičku a začala se hájit.
,,Je mi už OSM! Už jsem veliká! A náhodou, počítám až do tisícu! Tedy... Skoro... Prosím, já chci hledat poklad taky!" zaškemrala s prosebně sepjatýma ručičkama, ne zcela si jistá, zda jí chlapec vůbec poslouchá. Přesto však z jakéhosi důvodů (asi mu musela být příjemná její společnost, nebo si to tak Leslie aspoň myslela) obrátil a nebýt jeho zevnějšku, byl by si vysloužil objetí od růžového hurikánu. Takhle jen zavýskla radostí, vyskočila dva metry do vzduchu a rychle ho dohonila, neboť se téměř okamžitě dal do pohybu. Na jazyku jí tlačilo spoustu otázek, ale držela se téměř minutu, poněvadž mladík působil zaneprázdněně a soustředěně, alempak už Lesliino sebeovládání překročilo únosnou mez a ona musela svou zvědavost vyventilovat aspoň ,,pár" otázkami.
,,Ozzy je tvůj kamarád? A co se stalo tomu netopýrovi? A jak se jmenuješ? A proč nosíš tu kápi? A co je to za poklad? A kdy tam budeme? A jsou po cestě nějaké úkoly? Když jsme hledali poklad na moje narozeniny, museli jsme projít přes různá stanoviště a tam jsme museli skládat puzzle nebo skákat v pytli..." rozpovídala se. Nějak si nebyla vědoma, že by mladíka třeba mohla rušit, nebo tak něco. Prostě byla zvědavá a její zájem o poznání světa a blízkého okolí mohl momentálně utišit pouze tenhle divný kluk
avatar
Son of Phobos
Počet postů : 30
Age : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri May 25, 2018 12:45 pm
Protočí oči. Zkrátka a dobře si s holkama nehraje z několika důvodů, ale samozřejmě je dost inteligentní na to, aby věděl, že by tyhle důvody malá holka nepochopila a samozřejmě je mu jasné, že by jí zcela unikal význam dvojsmyslu. Nikdy nevěděl, jak se v přítomnosti dětí chovat. Obvykle je totiž potkával vždy mrtvé a volně jich v podsvětí vážně moc nepobíhá. Přesto mu tohle otravné stvoření může být užitečné - návnada se nikdy neztratí.
"Ty neznáš Black Sabbath? Jsi normální?" Zarazí se v chůzi, aby děvče přejel přinejmenším kritickýma očima. Tím se ale příliš nezdržuje, jelikož si nějakým způsobem dokázal zapamatovat, kde skončil a pokračuje v krokování. "Ten netopýr skončil bez hlavy a jestli neskončíš s těma blbýma otázkama, tak budeš ráda, že ti ta tvoje zůstane na krku."
Dál její slova ignoruje, dokud po několika krocích kupředu nedopočítá stovky. "Úkoly ne, ale doufám, že ti nevadí hmyz a hadi. Budeš je mít všude." Mluví k ní aniž by spustil zrak z mapy. Jednou se otočí kolem své osy po směru hodinových ručiček, pak proti směru a překvapivě skončí tam, kde začal. Nádech, výdech. Příjde si jako idiot, ale mapa má jasné instrukce.
"Tady si klekni." Ukáže zhruba o metr dál po své levé straně. "A začni hrabat. Je to úkol, jinak se můžeš vrátit a ten poklad neuvidíš." Podotkne vážným tónem. "A musíš u toho dělat, že seš pes."
avatar
Daughter of Demeter
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri May 25, 2018 6:03 pm
Načuřeně nafoukla tvářičky, uražená jeho nemístným obviněním, že nezná ono ,,Black Cosi''. Už už otevírala pusinku k obhajobě, jenže slovíčka jí uvízla v krku a vůbec nedoputovala na jazyk. B-bez hlavy? Pro jistotu tu svojí schovala mezi ramínky a v obranném gestu si na hrudníček přitiskla šedého plyšáka. Chlapcova hrozba jí dostatečně připoměla, že se vlastně baví s velkým nepřátelským smrťákem. Nepřišlo jí pravděpodobné, že by jí vážně usekl hlavu, ale jeden nikdy neví. Proto raději umlkla a po očku si ho dále prohlížela. Hadi a hmyz jí donutili přestat i s tím. Neměla ráda brouky. Byli hnusní, měli nechutné nožičky a rozhodně se s nimi jedalo mazlit. Jak taky, když pořád kousali, štípali, bodali a jinak svému okolí znepříjemňovali život? Zkrátka ze zásady zlí tvorečkové. No a hadi... Brrr, fuj, fuj, fuj.
Když se Smrťáček, jak si ho pro sebe pojmenovala, vzhledem k tomu, že jí odmítl prozradit své jméno, začala točit jako na obrtlíku, nechápavě ho napodobila, byť v umírněném měřítku a rozhlédla se. Nic. Pláž, písek, moře, přesně to, co byste čekali. Výzva ke kopání jí proto přišla jaksi... optimistická. Nakrčila čelíčko a zatvářila se ustaraně.
,,Jsi si jistý?'' Zeptala se pochybovačně. Nedůvěřivě si ten kousek písku poměřovala svým dětským pohledem a hledala jediný náznak, že by mohl ukrývat poklad. Vlaječku, křížek, cokoliv. Není snad nutno podotýkat, že se setkala s neúspěchem. Poznámku ohledně napodobování příslušníků čeledi psovitých už přijala s onou shovívavostí, kterou děti prokazují lidem s potřebou mluvit na ně jako na idioty. Takhle hloupá zase nebyla.
avatar
Son of Phobos
Počet postů : 30
Age : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Sat Jun 02, 2018 5:59 pm
Předpokládal, že děti jsou snadno zmanipulovatelné. Že prostě řeknete štěkej a oni udělají to, co chcete, protože si prostě myslí, že dostanou pamlsek. Evidentně ji podcenil. Nemá ponětí, jak se chovat v přítomnosti dítěte. Není to dospělý a ani puberťák, takže mu jeho narážky a pokusy lézt na nervy nikdy nevycházeli. Sice moc dětí v životě nepotkal, ale nikdy jich tolik v životě nepotřeboval, aby zjistil své slabiny vůči nim.
Otráveně vydechne a znovu se zadívá do mapy, načež rázně vykročí nehledě na to, zda ho bude dívka následovat. "Vypadáš jako idiot, myslel jsem, že se aspoň trošku zasměju." Zpoza mapy vykoukne jen pofidérně, aby se ujistil, že do ničeho nenarazí, nebo nekopne - ačkoli vzhledem k jeho obuvi nehrozí, že by kopnutí do kamene bolelo víc jeho, než kámen. "Jestli chceš jít taky, tak se drž přede mnou." Dodá bez potřeby zastavit své svižné tempo. Je tu, aby dostal poklad, nechce se zdržovat víc, než potřebuje. Být na něm, tak terorizuje Hermův srub tak, jak to miluje. Není Lara Croft, hledání pokladů není jeho oblíbenou činností.
"Ty budeš dítě Athény, co? Máš dost velkou hlavu." Podotkne v infantilním pokusu ji nějak urazit. Jak jinak můžete urážet dítě, než ponížením se na jeho úroveň? Urážkami a škodolibostí si vždy krátil čas aniž by si to jakkoli uvědomoval, ale nyní vyloženě tápe ve tmě. Z dítěte si nikdy srandu ještě nedělal, ale vždy myslel, že je to snadné. Otrávený výraz mu z tváře ne a ne zmizet.
"Znáš tu pohádku o holčičce, kterou v lese roztrhala Harpyje?" Zeptá se zkusmo tím nejtajemnějším hlasem, který ve své momentální náladě dokáže vyhrabat z hrdla.
avatar
Daughter of Demeter
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Sat Jun 02, 2018 9:03 pm
Celá se načepýřila, vyvedená z míry tak přímočarým odsouzením její inteligence a rozpačitě přešlápla z nohy na nohu. Neznala přesný význam slova ,,idiot", ale věděla s naprostou jistotou, že to není nic hezkého. Jak se vlastně takový idiot pozná? Tím si Leslie vůbec nebyla jistá. Byla v pokušení se zeptat, ale přišlo jí to hloupé. Ve výsledku zůstala stát na místě, zkoprnělá jako sloup a červenala se. Nebyla na urážky zvyklá, nikdo jí prostě nikdy nijak neubližoval, takže netušila, jak se jim bránit. Teprve Smrťáčkova pobídka a následné vzdalující se kroky jí popohnaly vpřed. Smrťáček už se jí vůbec nelíbil, byla z něj strašně zmatená, ale zvědavost zatím byla silnější a tak ho o kousek předběhla a urputně se snažila udržet krok s jeho rázným tempem.
Jeho následující poznámka jí na tváři opět vyvolala upřímný úsměv. Otočila se na něj, takže teď kráčela pozpátku, nedbajíc možného a vysoce pravděpodobného pádu.
,,Ale né! Moje maminka je Deméter, to je bohyně kytiček! Ale díky!" opravila jeho domněnku. Pochvala za chytrost jí sice přišla divná, poté co jí označil tím ošklivým slovíčkem, ale to neznamenolo, že by jí nepotěšila. Takže nakonec byl milý? Leslie neměla ponětí, co si o něm myslet. Svou rozpoluplnost v Lesliiných očích ještě podpořil náhlým přehozením tématu.
,,Uhm? Ne, tu neznám. Ale znám tu o Angelině Baleríně! To je taková bílá myška, víš, a ona tancuje balet a má nejlepší kamarádku Alici, to je hnědá myška a ona taky tancuje balet, ale...." spustila, naprosto pohlcená příběhem své největší hrdinky. V zápalu si ani nevšimla dvou větví, které se jí připletly pod nožičky a ona se tak rozplácla na zemi. Bolestně kníkla, a upřela na oba kusy dřeva vzteklý pohled, který se ale rozpustil, když jí došlo, že jsou svázané dohromady, aby tvořily křížek.
,,Jé! To je ono? Už jsme tady? Tohle je správné místo, ne?" rozzářila se, stoupla si a začala poskakovat nadšením.
avatar
Son of Phobos
Počet postů : 30
Age : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Wed Jun 06, 2018 9:21 pm
Pokud je Leslie všímavá, při zmínce o Deméter se tak neurčitě zaškaredí. Těžko vyčíst, jak se ohledně bohyně cítí - ostatně si spíše vzpomněl na jednu z jejích dcer, která po něm nedávno hodila z okna kaktus, protože zašlápl včelu. Jsou prý užitečné pro náš ekosystém, nebo něco takového mlela. Tam, kde vyrůstal včely neměli, takže si není tak úplně jistý, jak ekosystém tady nahoře funguje. Nebo tedy samozřejmě ví, ale absolutně ho to nezajímá. Princip božstev, kterým se tu leze do zadku mu celkově uniká. Athéna? Člověk se celý život učí jen proto, aby ve stáří vše zapomněl. Áres vždy ublížil víc sobě, než ostatním a Afrodita prý dokáže způsobit mnohem více bolesti, než Áres i bez toho, aby se snažila. Nedokáže si představit větší bandu ubožáků, přiblížit by se jim mohl snad jen jeho táta a strýc.
"To neznám. Jediná Angelina, kterou jsem potkal byla ta transka, co byla v půlce předělání. Furt mě uháněla na rimming, bylo to fakt nechutný. To si určitě nedokážeš ani představit." Pobaveně se uchechtne. "Ale ohebnej jako baletka určitě byl taky... nebo na to teda vypadal." Přizná s uznalým přikývnutím, snad jako kdyby Leslie přesně věděla podrobnosti příběhu, který jí tlumočí.
Sám by dřevěné X přešel, kdyby se o něj dívka nerozbila. Několikrát přetěkne očima mezi mapou a křížkem, než se uráčí k vyřknutí verdiktu. Verdiktu, po kterém si uvědomí, že si nepřinesl nic, čím by poklad vyhrabal. Z nějakého důvodu mu nedošlo, že by se nemuselo jednat o zlatou truhlu uprostřed ničeho. "Kopej, třeba je to vono." Pokývne k Xku. "Ať tam je cokoli, můžeš si to nechat." Nabudí ji. To vše pouze z důvodu, že si je naprosto jistý, že mapa vede do lesa a tohle je pravděpodobně jen hrob nějakého domácího mazlíčka plný ostatků. Nebo by tam mohlo být něco ostrého, ona by se pořezala a on by měl hned lepší den, ale je si jistý, že poklad Apollona je kdesi v lesích.
avatar
Daughter of Demeter
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Wed Jun 06, 2018 10:20 pm
Smrťáčkovo zamračení niajk nezaregistrovala, okamžitě očarována svým vyprávěním. Byla by vydžela vykládat celé dlouhé hodiny, ale Smrťáčkova zkušenost tomu učinila přítrž a malá holčička zůstala tiše v ûžasu. Neměla nejmenší ponětí, co znamená polovina slovíček, která ze Smrťáčka vypadla a přihlédneme-li k faktu, že pro ní momentálně představoval jediný blízký zdroj informací, nezbývalo, než se poptat jeho. Nechtěla ho však zavalit otázkami, neboť tušila, že by na většinu z nich nedostala odpověď. Zamyslela se, na co by bylo nejlepší se zeptat a nakonec zformulovala otázku, která jí tížila nejvíc.
,,Co to je rim... rimming?" zeptala se naprosto bezelstně, s dětskou naivitou v hlase. Moc jí zajímalo, co se za oním podivným slůvkem skrývá, zcela si nevědoma, co si to způsobuje. Zkrátka čistá naivní dušička, bažící po poznání... Děti mají tendenci strkat nos kam nemají.
Následovalo ohromné nadšení, nezředěné ani bolestivým pádem. Nadšeně vyjekla, hnána vidinou odměny, vrhla se do kopání. Jolieho odložila stranou, aby se co nejméně ušpinil a svýma mrňavýma ručičkama odhrnovala mokrý písek na stranu. Zanícení, s nímž se věnovala zvětšování jámy se snadno dalo srovnat s předchozím nadšením k milované knížce. Usilovně pracovala, ani si nevśimla, že se Smrťáček nezapojil. Za minutku už měla průměrem nijak nevynikající jáma třicet centimetrů... Půl metru... Sedmdesát centimetrů, metr....
,,Aauu!!!" vyhrkla a okamžitě stáhla poraněnou ručku zpátky, jakoby se žahla o kopřivu. Bylo to hrší - od prstíků na pravé ruce stékala krev. Leslie postiženou končetinu stiskla v pěst, aby si aspoň trochu ulevila od řezavé bolesti, v očích se jí zalesklo a tvářičku zkroutia bolest. Bolestně mrkala, ale nebylo jí to nic platné, slzičky se vydraly ven tak jako tak a stekly po před chvílí ještě vzrušením zčervenalých tvářích a s nimi i osamocený vzlyk.
,,To bolí." zakuňkala plačtivým rozechvělým hlasem. Třásla se, zakrvácenou pěstičku si tiskla k drobné hrudi, což nebylo zrovna ideální řešení. Slzami zaplněnýma očima vyhledala pomoc u Smrťáčka. Přeci jí v tom nemohl jen tak nechat! Sklopila pohled, aby zjistila, co jí způsobilo tak příšerné zranění. Plechovka. Docela obyčejná plechovka od kompotu. Lelsie se vztekle zamračila, postavila se a trucovitě dupla. Na písku to nemělo žádoucí efekt, jen zdvihla do vzduchu mračno drobných zrníček.
,,Tohle je śpatné místo! Tady poklad není!" oznámila zjevnou skutečnost. Čistou rukou popadla Jolieho ze země. Ručička tak strašně bolela! Leslie myslela, že z toho dočista umře! Rozhodla se, že se na poklad vykašle a místo toho zajde zaHébé. Ta jí říznutí obváže, dá jí lízátko a narozdíl od Smrťáčka bude ztělesněná laskavost. Jenže pak... Ten Smrťáčkův výraz jí prostě nedovolil jen tak odejít. Otřela si oči, nehledě na to, že za okamžik už zase byly mokré, použila rukáv místo kapesníku a upřela na Smrťáčka vyčítavý pohled.
,,Jsme tu špatně." zopakovala, ,,Kam musíme jít?" zeptala se, stále ještě popotahujíc.
avatar
Son of Phobos
Počet postů : 30
Age : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Thu Jun 07, 2018 6:03 pm
Není sice nejchytřejší, ale nikdy nebyl idiot. Bohužel v přítomnosti dětí si tak vyloženě připadá, protože absolutně nechápe, jak tyhle bytosti fungují a uniká mu, že v osmi letech jste prostě ještě příliš mladí na to, aby jste se vyznali v (nejen) homosexuálních postelových praktikách. "To je takovej koláč, ale moc mi nechutná. Můžeš se někdy někoho v táboře zeptat, jestli ti ho neudělá. Většina lidí říká, že je to to nejlepší, co v životě měli. Zkus to třeba u nějakýho satyra, prej je uměj nejlepší."
Tentokrát po dlouhé době nemusí předstírat zájem. Je docela zvědavý, co se v písku schovává. Nuže, pokud bohové opravdu sledují každý jejich krok, některý z nich ho musí mít opravdu rád. S prvními sladkými tóny dětské bolesti mu pobaveně cuknou koutky a později se dokonce vrátí ten pověstný úsměv, kvůli kterému tolikrát dostal několik ran do huby už jen čistě z principu. Pohled na krvácející dítě ho vážně netankuje. Každý se někdy pořeže a navíc není její otec, nemá povinnost ji jakkoli ošetřovat. "Bolet to bude teprve až ti to budou chtít desinfikovat a ošetřit. To bude strašný. Nebo až dostaneš infekci, to tě budou možná muset operovat a tu ruku ti useknou." Napříč tomu, že nenese dobré zprávy, přednáší svá slova asi jako víla Kmotřička nabízející tři kouzelné oříšky.
"Běž přede mnou a nepleť se. Vede to až do lesa." A znovu nakročí přímo za nosem rty naznačujíc počty kroků. "Ohledně toho koláče, jak jsem říkal..." Začne znovu. "Ještě znám něco jinýho, takový lízátko, je fakt výborný. Ta značka se jmenuje myslím blowjob, ale je těžko k dostání. Možná budeš mít štěstí, když se někoho zeptáš..." Pokračuje cestou do lesa.
avatar
Unclaimed
Počet postů : 36
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri Jul 06, 2018 5:07 pm
Všechno se to seběhlo tak rychle, a i když je jasné, že nikomu neoznamují písemně dopředu, že tehdy a tehdy dojde k jejich určení, aby se na to milostivě připravili. Přesto u ní výjimku udělat mohli. Neměla by její matka vědět, že nesnáší překvapení? Nejspíš neměla, když s ní celý život nebyla. V hrudi ji píchne nepatrný osten zášti. K čemu jí je, že má v sobě nějakou její božskost, když v ní nemá matku? Nikdy ji nekolébala ke spánku, neutěšovala ji, když měla zlé sny, nepomáhala jí v otázce kluků, jakmile je začala vnímat, prostě s ní nebyla. A teď jí zamotá hlavu s tím, že se něco chystá a ona není schopná to zahnat z hlavy pryč. Stejně jako to, jaké to bylo, když se dotkla její tváře. Jediná vzpomínka na to zahnala fakt, že jí nikdy nebyla matkou. Řekla jí přece, že nemohla, že to velký Z nedovolil. Rozhodne se, že teď to není důležité, teď je důležité se vyhnout vší té pozornosti, v níž si zrovna nelibuje.
Kašle na všechno okolo, hned od rána plánovala strávit den s ním a nehodlá si to nechat zkazit. Je jasné, že budou muset oba začít cvičit své schopnosti a čeká je mnohem větší zodpovědnost, než tomu bylo doposud, jakožto u neurčených, takže kdo ví, kdy se jim zase naskytne příležitost. Měla by nejspíš nadšeně běžet pozdravit své nové sourozence a všechno zjistit, ale kdy naposledy dělala to, co by měla? Nic takového, bude se držet svého původního plánu. Přesně proto ho vede pryč ze střelnice, ať už dobrovolně, nebo ne. V dálce už slyší šumění vln a čím víc se blíží, tím víc je ve vzduchu cítit sůl z vody. Hned si připadá, jako kdyby byla normální holka, která jde s normálním klukem na normální pláž, aby spolu strávili normální odpoledne u vody. Prostě normální den. Možná proto sem tak ráda chodí. Zpátky na zem ji vrátí až Elyarův hlas a tehdy si uvědomí, že byla celou dobu zticha. Krátce se nad jeho slovy zasměje, přičemž se volnou rukou chytne za srdce, jako kdyby byla zklamaná nad tím, že ji odhalil. “Všechno to bylo součástí jednoho velkého plánu, jak tě donutit se přede mnou svléknout.“ Podpoří jeho vtip, nejspíš se už zase vrací zpět do své formy, to je dobré znamení. Konečně se před nimi objeví sluncem zalitá pláž, paprsky se odráží v průzračné vodě. Zalituje, že tu dnes nemá svůj foťák. Fotí si tenhle výjev sice pokaždé, ale nikdy nezevšední.
Zastaví se v místě, kde se tráva mísí s pískem a spokojeně si vzdychne. Všechny starosti, co je čekají, jsou někde daleko za nimi a oni je snad můžou ignorovat ještě… “Ještě malou chvilku.“ Dokončí svou myšlenku nahlas skoro prosebným tónem, pustí Elyarovu ruku a zamíří přímo k vlnami omílanému břehu. Sundá si spěšně botky a nechá vlnky, aby jí polaskaly kůži, zhluboka se nadechne a zavře oči. Tomuhle místu prostě nikdy neodolá, roztaje jako led, ať se děje co chce. Nakonec je otevře a otočí hlavu, očima hledajíc Elyara. “Tak pojď, musíš mi pomoct ten plán dokončit.“ Připomene s úsměvem, zatímco si sundá kraťasy a triko, jež odhodí někam k botám, opatrně si přitiskne ruku ke gáze u boku a rozeběhne se do vln, nečeká na něj. Sůl ji sice na odřených místech pálí, ale říká si, že se jí to aspoň rychleji zahojí. Pálení po chvíli ustane, a tak se jako správná potápka, kterou je, ponoří pod vodu i hlavou, doplave ke dnu, odkud sebere nějaký kamínek a zase se vynoří zpět nad hladinu. Ten pak hodí někam do dálky, kde se žbluňknutím narazí na hladinu a zmizí.
Sponsored content

Re: Písečná pláž

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru