Share
Goto down
avatar
Daughter of Nike
Počet postů : 5
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Tue Feb 27, 2018 5:15 pm
A když pak večer ranča tiše usínaj...Frankův zpěv jde dál...Nocí s písní dál.
Taly samozřejmě Katherine nijak významněji nevnímá, obvykle lidi ze svého okolí prostě vypouští. Navíc teď je zcela zabraná do té odporně chytlavé písničky, jež jí už pomalu a jistě leze na mozek. Dívčiné blízkosti si všimne až tehdy, když už stojí přímo u ní. Proto si tedy Tal bleskově sundá sluchátka, aby slyšela, co Katty říká. "Promiň." Zamumle jenom, zatímco vypíná přehrávač a strká si ho se sluchátky zase zpátky do kapsy. O nějaké řádné smotání se ani nepokouší- stejně si je jistá, že se sluchátka stoprocentně zamotají. "Roztomile?" Zeptá se překvapeně a podívá se na pár čar v písku, které asi měly symbolizovat dálnici, nebo něco takového. "Eh, asi. Vlastně stavím přístřešky pro želvy, kvůli zimě. Věděla jsi, že kvůli chladným nocím umírá průměrně o 4,5% více mláďat, než na nemoci, jako je třeba želví obrna?" Položí otázku více méně v pohodě, rozhodně nedělá žádné zmatky, které by Katty odradily se o téma želv nadále zajímat. Nejradši by dodala, že zasahovat do životních podmínek mravenců by byla přinejmenším chyba, protože by se tím snížila jejich produktivita. Žádnou podobnou poznámku Kat ale neuštědří- toho si dost užije od dítek Athény. Navíc tady byla poměrně nová, takže ji nechce nijak vylekat. "Jak se ti vůbec daří?" Optá se s menším úsměvem, ale nepřestává pracovat. "Neleze ti to u Hermova srubu už na nervy? Nevím, jestli ti to někdo už říkal, ale dávej si tam bacha na věci. Kdybys náhodou postrádala hřeben, nebo něco takového, nemusíš hledat daleko, ale na to už si možná přišla." Obdaří ji spikleneckým mrknutím. Taly sama si i přes veškeré narážky rozuměla s Hermovými dětmi nejlépe. Podle ní měli z tábora nejlepší smysl pro humor a nebáli se ze sebe udělat si legraci. Navíc byli dost otevření a ta kleptomanie se dá s přihlédnutím na tato fakta přehlédnout.
avatar
Daughter of Hermes
Počet postů : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Tue Feb 27, 2018 5:40 pm
To že byla celý život antitalent na přírodní jevy se projevilo hned. Chemie? Pche. Učitel byl rád, když se jí zbavil. Přírodopis zvládala do té doby než přišlo učení o kamenech.
Ona radši sportovala a měla celkem ráda matiku, ale to bylo tak všechno. No, nevěděla. Moc mi nešli přírodní vědy. O zvířatech  vím docela prd. Jsem ráda, když rozeznám vrabce od kosa. Zasměje se a sedne si do písku.
V Hermově srubu trávila možná až moc času. A že by něco hledala? Zamyslela se. Naposled jsem postrádala náramek, ale ten jsem o tři dny později našla. Jen né tam, kde měl být. Culne se a nabere si trochu písku do ruky. Následně si ho začne přesípat z ruky do ruky až jí nic nezbyde. Párkrát to zopakuje. Ty jsi tu už dlouho, že? Co první se ti na táboře zalíbilo? Jídlo se nepočítá. Řekne uvolněně. Včera se cítila podobně, ale tahle nálada ji dlouho nevydržela. Dneska si to nechtěla zkazit. Dalšího člověka odehnat nepřipadalo v úvahu. Už tak byla v propasti, dál se propadnout nechtěla. Kde mám tašku?
Najednou ji problesklo hlavou. Ohlédla se a když spatřila tašku, která se válela v písku oddechla si. Sice vědomí toho, že se toho písku asi jen tak nezbaví, ji trápilo, ale radši mít tašku od písku, než žádnou.
avatar
Daughter of Nike
Počet postů : 5
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Tue Feb 27, 2018 6:34 pm
"Mě přírodní vědy taky nešly." Poznamená klidně. "Teda aspoň ve škole ne." Pokrčí rameny. Mnohdy měla z oblasti zoologie větší znalosti, než učitelé. Ti měli nastudované poučky a spoustu teorie, ale že by se nějak zaobírali tím, jak věci fungují v praxi, to ne. "Vrabec má jinou čeleď, než kos." Opravdu nechce působit, jako největší chytrolínek (od toho tu byli jiní), ale přece jenom si neodpustí nějakou tu námitku. "Ale chápu, jak to myslíš." Krátce pokývá hlavou a zasměje se. "Nevím, já se o zvířata docela zajímám, takže si směle troufám tvrdit, že nejsem úplně mimo." Mávne nad tím rukou, nepatří k těm nafoukaným dětem, které se jenom vychloubají tím, co všechno znají a jak jsou ve všem dobří. Aspoň to nedělá před téměř neznámými lidmi.
"Jo náramek. No tak to máš jasný. Dávej si na to bacha, někdy ti zmizne i náušnice z ucha a ty si toho ani nevšimneš. Pokud chceš tip, tak bych si důležité věci schovávala dozadu za oblečení, není to asi nezbytně nutné, ale jistota je jistota. Stejně tam budeš pobývat jenom do doby, než tě určí." Sama na Hermův srub vzpomíná jenom kladně. Dokonce se tam sem tam staví jen tak na návštěvu, aby zkontrolovala, co je nového.
"Dlouho? No, v rámci možností." V krátkosti pokýve hlavou a zamyslí se. Jak dlouho už tu vlastně je? "V červenci to bude šest let." Nad tímto faktem se musí zasmát. Čas běží tak rychle, jakoby ho snad samotný Kronos poháněl kupředu. "Takže jo, relativně dlouho." Potvrdí Kattiinu myšlenku s menším úsměvem. Tal si moc dobře pamatuje, jak moc do Tábora nechtěla, jak si přála zůstat na Zanzibaru. Brzo jí to tu však přirostlo k srdci a ona bere Tábor jako druhý domov. "Co první se mi na táboře zalíbilo?" Zopakuje inteligentně, protože leč to byla otázka jednoduchá, neexistovala na ni jednoznačná odpověď. "Ty brďo, těžko říct." Řekne, aby omluvila své přemýšlivé ticho. Bylo to tak dávno..."Hele, věř tomu, nebo ne, ale to jídlo mě zas tolik nedostalo." Zasměje se. Ach, ti vegetariáni. "První byl nejspíše Hermův srub. Ti lidi jsou tam neskutečně na pohodu, otevření, komunikativní a člověk se s nimi nenudí. Navíc si rádi dělají srandu z ostatních, což mi plně vyhovuje. Neskutečně jsem si oblíbila stáje, protože hřebelcovat pegase, to je fakt něco. Samozřejmě nemůžu nezmínit závody vozatajů, to byla fakt jízda. Navíc se po tom okruhu ke mě přihlásila moje máma, takže výhra. A teď mě ještě napadají jahodová pole, protože o můj bože, jahody jsou život." Čím déle nad tím přemýšlí, tím ji víc a víc napadají další a další úžasnosti, které ji naprosto ohromily na první pohled a je mezi nimi těžké vybírat. "Tábor je prostě plný super věcí." Uzavře to nějak, aby tady pořád jen nemlela o svých zážitcích a prožitcích. "Ty jsi asi nejvíce byla odnešená z jídla, co? Co máš ráda?"
avatar
Daughter of Hermes
Počet postů : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Tue Feb 27, 2018 7:01 pm
Vyprávění ji na tolik fascinuje až se zasní. On ten život tady nebude zas tak strašný.
Co se jí jako první líbilo na táboře? Jídlo to určitě nebylo. Jí se líbil ten klid a sruby. Ty byly pecka. Aspoň podle jejího výrazu v den příchodu. Už to bude skoro měsíc. Jídlo ani zas tolik ne. Jelikož byla mamka právnička, mohli jsme si dovolit chodit do nóbl restaurací. Je tu s jídlem podobné. Zasměje se. A co mám ráda? Puding...a lukostřelbu. Sice za tři roky jsem se naučila trefit terč, ale že bych byla přeborník, to se říct nedá. A možná někde v hlouby duše miluju gymnastiku, i když jsem s ní v šestnácti sekla. A možná to byla chyba.
Na mysl ji přišla jedna otázka. Jak dlouho trvalo, než se ti ozvala mamka? Potřebovala to vědět. Chtěla vědět jestli čekalo víc lidí takovou dobu nebo je jediná.
Lepší by bylo, kdyby se rodiče ozývali hned po příchodu jejich potomků do tábora, ale tuhle myšlenku si nechala pro sebe. Ještě by mohla naštvat bohy a to se jí nehodilo, i když silně pochybovala, že bohové slyší její  myšlenky. Měli důležitější věci na práci, než poslouchat myšlenky jedné holky, která je čirou náhodou polobůh. Je to celé k smíchu. Vážně se obávám, že by se na mě zlobili? Vážně to celé bylo k smíchu. Buďto byla přešlá a nebo ji ruplo v bedně. Přece si nemohla myslet, že se na ni vykašlou. Prostě jen nepřišel správný čas, ale to její hlava moc nepobírala.
avatar
Daughter of Nike
Počet postů : 5
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Tue Feb 27, 2018 7:23 pm
"Jo takhle. Mě docela fascinovalo, jak se jídlo vhazuje do ohně a upřímně řečeno, byla jsem značnou dobu proti, ale po těch letech se na to dá zvyknout." Připustí s mírným pokývnutím hlavy. Na světě bylo tolik lidí, kteří potřebovali jídlo více. Ona sice žila v bohatší a civilizované části Afriky, ale i tak znala vážnost přirovnání k africkým dětem. Ale nejen ti, už jen když se podíváme na bezdomovce, nejrůznější útulky, sociálně slabé rodiny...a oni to vhazují jako obětinu bohům. Jak moc bylo troufalé za to bohy kritizovat? "Takže od Apollona zřejmě nejsi." Pronese svou domněnku nahlas, kdyby byla dcera boha slunce, určitě by v lukostřelbě excelovala. "Máš nějaký tipy, kdo by to tak mohl být? Anebo spíš, kdo by to rozhodně být nemoh? Ono většinou není těžké vyřadit jednoho, nebo dva kandidáty." Pokrčí rameny, ona sama byla upřímně úplně mimo. Ani si netroufala hádat, kdo by tak mohl být její mámou. Jen upřímně doufala, že nepatří k Afroditě, protože odmítala sdílet srub s těma nafoukancema, ze kterých si společně s Hermovci dělala srandu. "A nebyla to trochu škoda?" Zeptá se na otázku gymnastiky.
"Moje mamka? Hm. Víš, že docela dost brzo? Bylo to až překvapivě rychlé. U druhýho táborovýho sezení, takže v podstatě během chvilky. Upřímně řečeno si myslím, že bez toho závodu by to trvalo mnohem dýl, někteří čekají na určení fakt dlouho. Ale dřív nebo později se určitě každý dočká." Uklidní ji mile, určitě to pro Kat musí být nervy. Taly sama nic takového neřešila, byla vyjevená z tábora a její zvědavá dušička prozkoumávala okolí. Sice měla pár dumavých myšlenek, no nicméně v Hermově srubu jí bylo fajn a to v tu chvíli bylo to jediné, co potřebovala.
avatar
Daughter of Hermes
Počet postů : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Tue Feb 27, 2018 7:42 pm
Ani jsem nad tím nepřemýšlela. Ani pomalu nevím, kolik je bohů, natož abych si troufla nějakého vyřadit. Ty jo. Snad jsem je neurazila. Odmlčí se.
Asi by se měla zapojovat víc do věcí okolo dění tábora, protože jestli je to o tom, že projeví své schopnosti a takzvaně objeví své pravé já. Nemělo cenu nad tím vším přemýšlet. Až to přijde. Tak to přijde. Neříkám, že mi to střílení nejde, ale trvalo mi skoro rok, než jsem konečně trefila aspoň ten terč. Bohužel jsem neměla možnost pokračovat. Máma mě šoupla na internát a po mém vyhazovu ze školy jsem moc času u luku netrávila. Kdyby jsi nezdrhla, mohla si být klidně i mistryní. Její podvědomí jí to dávalo celkem sežrat.
Vlastně bych mohla trávit u luku víc času než zkoušet všemožné zbraně. Meče mě moc nezaujali. Za to dýky jsou celkem fajn. Co myslíš? Podívá se na ni s úsměvem. Následně se oklepe zimou. Už přituhovalo a ona byla venku v lehkém oblečení.
Deku, kterou měla rozloženou na písku oklepala a přehodila si ji přes sebe. Ještě, že jsem si tu deku vzala. Občas ji to myslelo, ale dnes se jednalo spíš o náhodu. Vyrazila si na pláž jen tak a je zázrak, že si tu deku vůbec vzala.
avatar
Mrcha mrňavá
Počet postů : 80
Zobrazit informace o autorovihttp://olympians-rp.forumczech.com

Re: Písečná pláž

za Sat Mar 03, 2018 9:34 am
Zda Katherinina slova její otec skutečně vyslyšel, či se jednalo pouze o náhodné načasování, to se patrně nejspíš nikdy nedozví. Při veselém vyměňování si informací o minulosti, koníčcích a neschopnosti bojovat, se zčista jasna nad hlavou blondýnky zjeví symbol jejího božského rodiče - Herma, cestovatele a posla. Velký znak, určující její budoucnost, se ještě několik dlouhých vteřin vznáší nad blonďatými vlásky, což vnese do tábora jistý vzruch. Kdo může, seběhne se ke Katherine jí poblahopřát, ačkoliv si nijak nepolepšila - v Hermově srubu bývá tak jako tak narváno, nanejvýš si ukořistí postel místo tvrdé podlahy, ovšem soukromí? To jako by tam nějak neexistovalo. Dívka náhle pociťuje, jak z ní nervozita opadla. Konečně ví, ke komu patří - není nic lepšího než znát své místo. Může si zjistit víc informací o svém otci, o schopnostech, které bude moci užívat. Teď jí už jen tak něco nebude stát v cestě!
avatar
Daughter of Hermes
Počet postů : 23
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Sun Mar 04, 2018 3:04 pm
Co to..? Chvíli se nechápavě dívá na všechny příchozí. Nějak nedokázala pochopit, proč ji gratulují. Dojde jí to po dobrých patnácti sekundách. Podívá se nahoru nad svoji hlavu. Po spatření symbolu má co dělat, aby nazačala skákat dva metry do vzduchu. Konečně někam patří. Sice se nikam nepřesouvá, ale v tuhle chvíli jí to bylo jedno. To je nemožný. Vydechne, když se konečně uklidní a srovná si věci v hlavě. Musím do srubu. Najít si svůj koutek a konečně se zabydlet tak jak jsem si přála. Podívá se na Atalibu. Usměje se a začne si balit věci. Promiň, ale musím do srubu. No ráda jsem tě poznala a kdyby cokoliv, víš kde mě najdeš. Řekne nadšeně a hodí si tašku na rameno, do rukou si dá deku, kterou oklepe a složí. Měj se hezky, ahoj. Mávne ji na rozloučenou a rozeběhne se do tábora. Několikrát někoho srazí. Se slovy Promiňte. utíká dál až doběhne až ke srubu, ve kterém i zmizí z očí ostatním.
avatar
Daughter of Apollo
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri May 04, 2018 12:23 pm
Po té, co namalovala na srub Áresovců několik povzbuzujících srdíček a kytiček, tak se rozhodla zajít na pláž. Vzala si svou zabarvenou tašku a několik papírů na kreslení. Cesta nebyla nijak dlouhá a cestou zabarvila pomocí svých balonků s barvou několik náhodných táborníků. Samozřejmě, že pobavené úšklebek nemohl chybět. Jenže pak dorazila na pláž, která skýtala mnoho prvků pro malbu i kresbu. A navíc tu byl skvělý vzduch, prosycený mořem. Se svými vlasy, které dnes měly tyrkysovou barvu, která přecházela zvolna přes chaluhovou zeleň až po jarní zeleň. Ty měla zvolna spletené aby jí všude neplandaly. Vyhlídla si jedno skvělé místo, které bylo pro její umění dokonalé. Úsměv na rtech sejí rozšířil a ona si sedla na písečnou pláž, vytáhla papír a uhly a začala kreslit obzor a moře v hrubých náčrtcích. Sem a tam přestala, aby si propiskou nebo lihovkou nakreslila na ruku různé symboly a nápisy, jakožto náhradu tetování.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 21
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri May 04, 2018 1:00 pm
Dnes se probudila a poté, co jí jedna ze sester přinesla snídani do postele zjistila, že se potřebuje trochu opálit. Ráno se tedy přejedla jablkem a pomerančovým džusem, rozdala úkoly zahrnující úklid srubu a rozhodla se, že se vydá na pláž, aby si odpočala od těžkého života dcery bohyně krásy.
Nyní si kráčí bosa po pláži oblečena do růžových bikin bez ramínek. Přes rameno má hozenou bílou osušku. Zlatavé vlasy nechává rozpuštěné, takže se volně vlní pár centimetrů pod lopatky. V pravé ruce drží bílou tubu opalovacího krému. Fakt, že je polojasno a světlý mrak halí sluníčko jí zřejmě nevadí. Můžete se jistě opalovat i pod mrakem, nebo ne?
Netrvá to dlouho a narazí na dívku, která jde díky jejím vlasům vidět už z několika metrů. Samozřejmě si neodpustí pobavený úšklebek, když si její vlasy spojí s něčím, co v moři nejspíš požírají kraby. Dokázala by si představit, že kdyby se dívka potopila, někdo by ji mohl vytáhnout hákem v úmyslu udělat si z její hlavy salát. Ano, taková dětinská myšlenka jí vážně dokázala vykouzlit úsměv na tváři.
"Ahojky, máš moc krásný vlasy." Nasadí medový úsměv a ruce založí za zády. "Jak je možný, že tě ještě neznám? Jsi nová? Určitě bych si pamatovala někoho, jako jsi ty!" Je možné, že už ji viděla, ale paradoxně jí její obyčejná tvář nezůstala v paměti. To se často nestává. Očima střelí i k její práci.
"O. M. G. Víš, co by bylo skvělý?" Spiklenecky přizvedne obočí, téměř jako kdyby měla tajný nápad na vyřešení světového hladomoru. "Mohla bys ze sebe přestat dělat levný omalovánky a nakreslit mě. Nikdy jsi neměla model, jako jsem já." Nadhodí pyšně, bezděky pohodíc lehce zvlněnými vlasy. Nemyslí si, že Chaia nekreslila nic tak dokonalého, jako je ona. Každým pórem svého těla totiž naznačuje, že si to nemyslí, ale je o tom naprosto dokonale přesvědčená. Přesto si však zachovává přátelský tón, třebaže z očí jí sálá typická nadřazenost, kterou sdílí se svými sestrami.
avatar
Daughter of Apollo
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri May 04, 2018 1:22 pm
Její tvář a oblečení bylo brzy zamazané od uhlu a následně i od suchých kříd, kterými se jala vybarvit celý obraz. Když už rozmazat tak celý ať to má nějaký styl. Nad tím se zářivě usměje a v modrých očích zabliká rozpustilé světlo. Zastrčí si uvolněný pramen vlasů za ucho a tím ho zamaže barvami i uhly, které jí ulpěly na prstech. Ne že by jí to nějak výrazně vadilo. Očividně si svou barevnost užívala na maximum. Z jejího soustředění na obraz jí vytrhne nějaký ženský hlas. Zvedne hlavu a s pobaveným, až šíleným úsměvem, který podtrhuje světlo v očích, a prohlédne si ji. "Nová? Ani ne. Jsem tu pár let ale dodělávám si školu. Přišla jsem jen navštívit sestřičku a pobavit se." Podívá se z ní zase na obraz a rozmaže nějaké vlny, aby dodělala správný vzhled vln. "Tvoje mají však pěkně nudnou barvu. Co je trochu ozvláštnit? Růžová? Nebo fialová? Či snad nějaká kombinace?" Vytáhne z poza opasku svůj kouzelný štětec, který dostala od otce. Podívá se na obraz a pak zakloní hlavu dozadu a zavyje smíchy. "Levný? Ty se mi začínáš líbit. Ale děkuji vydělávám celkem slušně. Takže nakreslit tebe jo?" Odloží rozdělaný obraz a zvedne se aby si ji důkladně prohlédla, přičemž ji rukama zamaže. "Ne, řekla, bych, že Apollón byl dostatečný model a lepší než ty, přece jen to je jeden z bohů že? Takže... Proč bych měla malovat tebe?" Zeptá se s nehasnoucím úsměvem a jiskrou v oku. Možná by ji mohla nakreslit jako karikaturu v růžové nebo oranžové aby to mělo nějaký bláznivý podtext.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 21
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri May 04, 2018 2:26 pm
"To je roztomilý, že se snažíš učit." Přitaká stále tím přátelským tónem. Nikdy neslyšela nic stupidnějšího. Škola je jen pro ty, co neumí využít svých předností. Které nejspíše ani nemají. Ona nikdy školu nepotřebovala a přesto se jen přes prázdniny dostala tam, kam se většina lidí šplhá celý svůj život. Marně. Samozřejmě, že za své úspěchy není nijak vděčná - naopak jí to vždy přišlo absolutně logické.
"Moje oči mají absolutně dokonalou barvu, díky." Odsekne otráveně. "Přirozená krása nepotřebuje zvýraznit. Nejsem ten typ, co má potřebu křičet po pozornosti tím, že udělá šipku v primalexu."
Chůzí modelky si popojde před Chaiu a do písku rozloží osušku, na kterou se posadí. Lokty se zapře o zem a tvář vystaví slunci. Které je stále pod mrakem. Ale to jí evidentně nedochází, ani nedělá sebemenší problémy. "Apollon postrádá jednu hodně důležitou věc." Vysvětlí, jako kdyby mluvila k malému dítěti. Myslí si, že je potřeba to vysvětlit tímhle tónem už jen z důvodu, že jí to není na první pohled jasné. "Nemá geny mojí matky. Proto bude můj portrét mnohem krásnější. Lepší by to snad mohlo být jenom kdybys kreslila mojí maminku." Pohodí vlasy tak, jak to můžete vidět v reklamách na barvy na vlasy.
"Nic lepšího už se ti ke kreslení nikdy nenaskytne, nejspíš by sis za můj obraz koupila přinejmenším vilu."
Sjede ji kritickýma očima. "Nebo bych ti mohla pomoct vybrat něco na sebe. Měla bys na novej šatník."
avatar
Daughter of Apollo
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri May 04, 2018 2:51 pm
Nad jejími proslovy jen se smíchem pokrčí rameny. Studovala jen proto, aby ty poznatky využila do svých děl a na ostatní osoby či budovy. To jí však odmítala vysvětlovat, nic jí do toho nebylo. A stejně by jí to nevysvětlila. "Ty bys potřebovala jít na nějakej mejdan... Otázkou je, jestli bych tě vůbec pozvala." Zamyšleně si promne bradu, na které se objeví další černé, zelené a modré šmouhy. Pak sáhne do kapsy černých kalhot, které byly potrhané a měly na sobě fleky, jakoby na ně vylila savo, nechala je moc dlouho v pračce a pak se je snažila přebarvit, a vytáhne z nich krabičku cigaret. Ještě skoro plnou a zapálí si. Vlastně nijak nepospíchá a jen si tu Afroditku prohlíží. Na rozdíl od ní vypadala až moc upraveně. Jako někdo kdo nesáhne na práci ani kdyby na tom závisel její život. Na druhou stranu byla vážně moc hezká. "Mě se to tak líbí. Nezvýrazňuji se abych zaujala. Názory ostatních jsou mi u štětce." Vyfoukne obláček kouře a zadívá se na moře. Následně se začne smát až si musí triko zavázat znovu na uzel. "Zaplať Zeus že Apollón nemá buňky Afrodity. To by to vypadalo." Nedokázala si představit Apollóna se zájmem o módu a krásu. Dle jejího mu stačilo to co měl na starost a tak byl dokonalej. Nakonec pokrčí rameny. "Mě je to fuk, klidně tě namaluju ale ten obraz si koupíš, já pro něj nemám místo. A vilu? K čemu by mi prosím tě byla vila?" Znovu se začne smát. Tohle ji opravdu pobavilo. Jediný, co potřebovala ke štěstí ohledně barev byl malý ateliér a ten měla. A ten zbytek jako párty a decentní rebélie se vyřešili až následovně celkem samy.
avatar
Daughter of Aphrodite
Počet postů : 21
Age : 20
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri May 04, 2018 3:35 pm
Zarazí se téměř jako kdyby jí někdo vyrazil dech a chaluhovou hlavu po své levici přejde výrazem, který je buď výsledkem olíznutého citrónu, nebo čirého zmatení. "Proč máš pocit, že bych šla na večírek, kterej bys pořádala ty?" Otevře tubu krému, který jakmile nanese na své předloktí, vyplní okolí silnou vůní vanilky. "Nevypadáš jako zajímavá osoba." Podotkne zatímco roztírá krém na svou pokožku. Postup s krémem zopakuje i na pravé ruce. "I když máš asi krásnou duši. Něco tam být musí." Dodá zcela bezstarostně. Nikdo nemůže být jen ošklivý. Když jste oškliví, musíte mít alespoň hezkou duši. Někdy o tom pochybuje, ale její sestry to tvrdí, tak se tomu snaží věřit co to jde. Vůbec si neuvědomuje, že by její slova mohla působit jako urážka, zkrátka a dobře to bere jako holý fakt.
"Jistě, jistě... názory ostatních jsou ti u štětce, určitě věříš, že šeredná osoba je pro někoho někdy krásná i bez líčení a že kožich je vražda." Dodá nezaujatě, jelikož její plnou pozornost si nyní žádají její stehna a lýtka, které potahuje vrstvou opalovacího krému.
"Možná, že kdyby měl Apollón geny mojí maminky, tak bys teď ležela na klukovi s postavou gladiátora. Čmárání tě dovede možná k tomu, že budeš mít na obličeji hnusnou vyrážku, jestli si to někdy umyješ." Nyní už se jí do hlasu dostává příchuť podráždění. "Ale možná za to můžou jenom geny z matčiny strany." Povídá, zatímco krámem pokračuje po břiše. Nenapadne ji, že zastávání se Apolla a fakt, že si dívka kreslí ještě neznamená, že je dcerou boha Slunce. Příjde jí to více méně jasné. "Nech si ty urážky na mojí maminku pro starý panny, se kterýma se ve srubu stýkáš. Omluv se mamince!" Vyštěkne dotčeně, přičemž použije svou schopnost. Na to, aby donutila k omluvě by ještě měla být dost silná.
"Nemusím si ten obraz kupovat, mám se v originále. Řekla jsem, že je to to nejlepší, co můžeš nakreslit, ne že to bude dokonalejší, než já." Naváže na další téma, zatímco si rozepíná bikiny a odkládá je stranou. Nehodlá mít prsa bělejší, než zbytek těla. Ne že by to pod mrakem hrozilo. Své poprsí také nezapomene opatřit krémem. "Myslím, že potřebuješ kluka. Můžu ti nějakýho sehnat. Myslím, že mám jednoho, co se k tobě bude hodit." Nabídne opět tím medovým hlasem. Pak se položí zády na osušku a zavře oči. Nevadí jí být bez vršku v přítomnosti dívky. Vlastně by jí to nevadilo ani v plné hale mužských, za své tělo se nestydí a nemyslí si, že by se za nahotu měl kdokoli stydět. Ani ti škaredí by se neměli bát.
avatar
Daughter of Apollo
Počet postů : 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: Písečná pláž

za Fri May 04, 2018 8:55 pm
"Nešla bys tam. Nezvala jsem tě." Odpoví prostě jako hotovou věc aniž by jí úsměv zmizel z tváře, skoro, jakoby tam byl vyřízlý natrvalo. Vlastně vážně uvažovala nad tím, že až bude dělat nějakou párty pozve radšejc Koukiho kterej byl, přiznejme si, suchar, co se takovýchto akcí týče. Pokrčí rameny. "Mám duši umělce a sem tam i rebela nebo aarchisty, chceš-li. Jen tak mimochodem, líbili se vám ti pavoučci na srubu?" Pronese sladkým hláskem zase ona. Ano, ve volných chvílích neztrapňovala jen Áresovce kytičkama a srdíčkama, občas také zkrášlila srub Afroditek pavoučky a netopýry. Sedne si zase do písku a vezme si rozkreslený obraz, chtěla zachytit to světlo a lesk vody. Zadívá se na obzor a znova začne načrtávat a rozmazávat, čímž se vytvoří více barev, kterými moře disponuje. Nad slovy o kluky mávne rukou, pokud šlo o ni nevadila by jí ani holka. "Nemám na ně teď čas... A vůbec, pro si na gladiátorovi neležíš sama? Já o ty nabouchance nestojím. Dokonce i nabušený holky jsou příšerný. Ale ty máš celkem hezkou postavu. Dala bych si říct." Mrkne na ni. Byla bisexuálka a nikdy jí to na chuti do života neubralo. Vlastně to bylo i praktické, když byla nouze o jedno zašla si na druhé. Znovu zvedne hlavu k moři a udělá další tahy a rozmazy. Aniž by se na ni podívala lítostivým hlasem promluví. "Omlouvám se, že jsem tě nenašla dřív mami." Asi se měla omlouvat její mámě ale z toho kontextu se to nedalo poznat a zvláště v poslední větě neurčila kterou matku měla na mysli. Následně se jí na rtech zase vytvoří úsměv a oči dostanou pobavený lesk. "Sebe si ale tak krásně nevystavíš jako má díla. Takže ne, děkuji, nemám zájem o to tě nakreslit. Nevidím na tobě nic zajímavého, je mi líto." Pokrčí rameny a dodělá pro dnešek poslední tah. Otře si ruce do bílého trika, které se rázem stane i modro-zeleným. Vytáhne  z poza opasku svůj štětec od táty a chvilku si ho prohlíží. Pak si rozpustí vlasy, které jsou po těch copáncích zvlněné a procuchá si je rukou. Pak je začne štětcem přebarvovat na jinou barvu, kterou se staly červená, žlutá, oranžová a malinová. Některé pramínky pak dozdobí znova i zelenou a nechá vlasy už rozpuštěné a štětec vytažený.
Sponsored content

Re: Písečná pláž

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru