Share
Goto down
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 26
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Sat Jun 16, 2018 10:40 pm
S úsměvem na tváři pokývl Dennyho doměnce. Pravda, parné počasí nijak neprospívalo všeobecnému nadšení do tréninku - v těchto dnech představovalo jedinou přípustnou aktivitu plavání, či opalování. I většina instruktorů uznala, že nutit za takových podmínek kohokoliv nějak moc do tréninku, by nemělo příliš smysl, takže nyní táboru vládla příjemná lenost. Pro Koukiho to představovalo ideální příležitost k sebrání se z celé té příšernosti s nočními můrami a následného zmrzačení během závodu.
,,A pak tu jsou případy, kdy opilec uklouzl na schodech a zabil se." podotkl suše, byť stále s úsměvem na tváři. Dennyho teorii neplánoval jakkoliv podporovat, poněvadž většinu svých studentů měl opravdu rád a nerad by jejich mrtvé zbytky seškraboval ze země. Pravda, během těch deseti let už o pár známých přišel, ale rozhodně si mohl gratulovat - děti Hekaté se do výprav obvykle moc nehrnuly a těch pár lidí, které doopravdy dobře znal taky ne, nebo aspoň byli dostatečně schopní, aby se o ně nemusel bát. V následujícím okamžiku úsměv nahradil zoufalý rezignovaný výraz nakopnutého štěněte.
,,Ehm... Sourozenci mi tak trochu oznámili, že buď budu závodit, nebo si vyzkouším, jaké to je, ocitnout se v kůži kuřete. Ze zpětného pohledu bych volil druhou možnost, ale předtím jsem netušil, jak mi to Ú-ŽAS-NĚ jde s vozem." Povzdechl si. Opravdu, neměl ani ponětí, do čeho jde, když kývl na účast na onom šíleném sebevražedném podniku - teď už ale bylo pozdě cokoliv napravovat a nezbývalo, než se smířit s důsledky. Tedy kulháním a bolavým pozadím. Když tak nad tím uvažoval, mohl dopadnout hůř - taková America skončila s otřesem mozku. Koukimu stále zůstávalo záhadou, proč se někdo jako ona všech všudy přihlašoval do závodů, ale nakonec, on také nebyl zrovna ukázkový závodník. Každý měl své důvody.
avatar
Son of Dionysus
Počet postů : 11
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Sun Jun 17, 2018 4:32 pm
Denny protočí oči a na tváři má stále veselý úsměv. Opravdu u nezkazí náladu to, že mu tu Kouki předpovídá smrt pádem ze schodů. "Co vím, tak jsem se nikdy, když jsem měl v krvi alkohol, neupadl na schodech. Myslím, že v tomhle ohledu jsem v bezpečí." Ujistí ho a zasměje se, načež si znovu otevře placatku a lehce si lokne, zatímco poslouchá Koukiho vysvětlení s ohledem na to, že mu to sourozenci oznámili. "Hm...." Zamyslí se a lehce nakloní hlavu na stranu. "Žít chvíli jako kuře by mohla být zábava. Jenže bych nemohl pít, takže jestli se ti někdy poštěstí to zažít, počítám s tím, že mi o tom povyprávíš." Pronese a znovu se na Koukiho zazubí. Ano, opravdu u přijde jako skvělý nápad to, že by se podíval na svět očima kuřete. Jen si to představte, jste miniaturní a možná, pokud se vám poštěstí, jste i žlutí a roztomilý. S Dennyho štěstím na podobné věci by ale byl nejspíš stará ošklivá slepice, která by neustále spala někde venku ve stínu. To prakticky dělal už teď a zatím se mu to osvědčovalo.
"Nechceš?" Zeptá se a natáhne ke Koukimu placatku s whisky. Už je spíš jen poloplná než plná, ale kdo by mohl syna Dionýsa vinit, když bylo tak hezky a jeden potřeboval doplňovat tekutiny. To, že se tím prakticky dehydratuje mu nijak nevadilo. "Věř mi, že alkohol je ten nejlepší lék. Nejspíš by tě po něm přestala bolet i ta noha. I když jen dočasně." Pronese a ušklíbne se. Měl s tím vlastní zkušenosti. Namožené svaly, naražené kosti. Všechno bolelo po nějaké chvilce s alkoholem míň, nebo třeba i vůbec.
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 26
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Sun Jun 17, 2018 8:45 pm
Kouki už jen v duchu frustrovaně protočil očima a nechal to plavat. U tohohle kluka už byla veškerá snaha marná,  tak proč se zbytečně vztekat a kazit si krásný den?  Místo toho nasál do plic čerstvý vzduch, z nějž ani nebyl cítit obsah Dennyho placatky a trochu změnil polohu, aby odlehčil svému koleni co nejvíc zátěže. Takový klid si nedopřál už pěkně dlouho, takže doufal, že to ještě pár dní vydrží.
,,A já počítám, že až uvidíš po táboře pobíhat vyděšené kuře, nebudeš se ho snažit zařadit do večerního menu." Odvětil, stále vesele naladěn. Pravda, někdy to bylo zajímavé, leč v táboře plném hyperaktivních děcek vybavených meči a sekyrami si jeden nebyl jist životem ani jako polobůh, natož jako drůbež, či dobytek. Moc dobře si pamatoval, když ho Alfie (nedopatřením, jak tvrdil) proměnil ve švába a on se pak omylem dostal pod nohy Afroditkám. Boj o holé přežití, aspoň že to trvalo jen pár minut.
Vrhnul na Dennyho pohled alã ,,Nemůžu se rozhodnout, jestli jsi sebevrah, nebo jenom blb." a odmítavě zavrtěl hlavou, zatímco se snažil uklidnit, aby nespustil tirádu jako nějaká hysterická manželka. Celkem se mu to dařilo, poněvadž celá jedna jeho polovina stále odmítala uvěřit, že vedoucího Dionýsova srubu napadla taková s prominutím volovina. Znechuceně zkroutil nosánek nad přinejmenším pro něj nelibým zápachem, linoucím se z odzátkované placatky.
,,Jaterní cirhóza, hepatorenální syndrom, gynekomastie, dilatační kardiomyopatie versus bolavé koleno. Beru koleno, ty si užij ten zbytek." Dal najevo svůj názor na Dennyho nabídku.
avatar
Son of Dionysus
Počet postů : 11
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Tue Jun 26, 2018 6:19 pm
Rezignace a frustrace. To byly přesně ty dvě emoce, které se Dennymu vždy u instruktorů podařilo vyvolat. Vlastně to ani nemuselo být během jeho výcviku, i když tehdy to vlastně začalo. Jenže od té doby se to s ním táhlo a všichni instruktoři si o něm div ne nešeptali jako o nejhorším možném případu studenta. Nedalo by se ale říct, že by Denny byl neschopný, spíš neměl zájem se něco takového učit.
"Zkusím se ovládnout. Chytat kuře by vyžadovalo spoustu námahy." Uklidní ho a ušklíbne se. Sice měl fyzičku a nedělalo mu problém nějakou energii vydat, pokud by to bylo smysluplné. Za to ale nepovažoval zrovna chytání kuřete, když mu stačilo dojít si do jídelny a najíst se tam.
Zasměje se při pohledu, který na něj Kouki hodí. Jako by se snad syn Dionýsa zbláznil, což zase nebylo tak nereálné když se vezme v úvahu, že někteří jeho sourozenci měli tu moc nad šílenstvím. V jeho případě se ale opravdu nejednalo o nějaké šílenství, šlo zkrátka jen o nevinnou nabídku, i když už z Koukiho reakce mu bylo jasné, že jeho nabídku nepřijme. Když začne vyjmenovávat různé názvy nemocí, což je tak to jediné, co dokáže blonďák odhadnout, protože opravdu medicínu nevystudoval a nikdy se ničím takovým nezabýval. "Stačilo říct, že prostě nechceš." Upozorní ho a uchechtne se. "Alespoň zůstane víc pro mě." Odvětí a pokrčí rameny. Očividně ho všechny ty divné latinské názvy a slova v nejmenším nevystrašila. To by totiž nejspíš musel nejdřív vědět, co vlastně znamenají.
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 26
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Tue Jun 26, 2018 7:56 pm
,,Aby ses taky nepřetrhl, že.." Zašklebil se čistě v žertu a odlepil se od kmene stromu. Koleno automaticky vyslalo signál do jeho mozku, který se vzápětí projevil ve formě bolesti. Tiše syknul, pokládaje to za dostačjjící projev a vytěsnil nepříjemnost z hlavy. Nesesype se přece z odřeného kolínka. Místo toho znovu upřel pohled do Dennyho průzračně modrých očí a sledoval jak opět popíjí. Nemělo cenu snažit se mu pomoct. Až si propije cestu do Podsvětí, Kouki mu určitě půjde na pohřeb, ale dokud sám sebe pokládal za spokojeného, jakákoliv snaha o spasení by byla jen zbytečné plýtvání silami, které by mohl využít produktivnějším způsobem. S podobně skeptickými myšlenkami se rozhlédl po okolí. Nakonec, nepřišel sem, aby poučoval nenapravitelného násosku, ale aby něco našel.
,,Neviděl jsi tu čistě náhodou jednu takovou knížku? Tlustá asi takhle." Naznačil  ve vzduchu asi desticentimetrovou vzdálenost. ,,S velkým černým pentagramem na deskách. Je celkem důležitá." Zeptal se, ani neočekávaje, že by oslavil úspěch. Upřímně by se divil, kdyby Denny věnoval okolí byť jen takovou pozornost a že by se mu povedlo takovou zbytečnou informaci udržet v hlavě déle než pár minut, to mu přišlo vysoce nepravděpodobné. Udělal proto pár váhavých kroků a znovu pohledem prozkoumal palouk i s přilehlým křovím.  Bohužel bezvýsledně. Moc se mu do hledání nechtělo, na to bylo příliš velké horko, ale vypadalo to, že mu nic jiného nezbude.
avatar
Son of Dionysus
Počet postů : 11
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Tue Jun 26, 2018 8:32 pm
Na jeho výtku nic neřekne, jen se široce zazubí a upije ze své placatky. Ne, Denny opravdu nebyl zářným příkladem pilného táborníka, ale na druhou stranu byl zase pravým synem svého otce. Ne všichni jeho sourozenci byli takový, ale všichni měli jisté sklony k pití alkoholu. Jen někteří tomu prostě nepropadly. No, Denny mezi takové šťastlivce nepatřil a vzhledem k tomu, že vlastně vyrůstal v baru, tak ani nebylo divu, že skončil jako táborový alkoholik. Podívá se na Koukiho a lehce pozvedne obočí, když se ho zeptá na knihu. "Tomu říkáš knížka? To je spíš bichle, ne?" Pronese a ušklíbne se. Denny nebyl spoustu věcí a k tomu patřilo i to, že nebyl zrovna vášnivý čtenář, takže knihu, která měla na šířku něco kolem deseti centimetrů pro něj představovala spíš noční můru než cokoliv jiného. Jenže očividně to vypadalo, že pro syna Hecaté byla důležitá, takže se Denny pokusil zahrabat ve své trochu přeházené mysli, jestli náhodou tu knihu neviděl.
"Máš v ní ty svoje zaklínadla?" Nadnese a pozvedne obočí, přičemž se snaží z myšlenek dostat nějakou informaci o hledaném předmětu. Ještě se rychle napije a zavře placatku, načež se vyhoupne na nohy. Trochu zavrávorá, ale bez problémů tu nerovnováhu vyrovná a už stojí rovně. Vlastně i když byl opilý, tak neměl moc velké problémy s tím, aby udržel rovnováhu. Jen těžko byste tak na dálku poznaly, že není zcela střízlivý. "Hmm..." Zamumlá a rozhlédne se, pak se vcelku jistým krokem vydá ke křoví, u kterého Kouki ještě nebyl a dřepne si k němu, přičemž málem spadne na zadek. Natáhne se a chvilku se pod křovím prohrabuje, pak vytáhne knihu. "Není to tahle?" zeptá se a zamává knihou směrem ke Koukimu.
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 26
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Tue Jun 26, 2018 9:17 pm
,,Záleží na úhlu pohledu." odvětil instruktor pobaveně. Pravda, onen lexikon sice nepatřil mezi nejútlejší svazky, nicméně kdo hledal, našel v táborové knihovně i knihy zabírající celé police, takže až takový odvaz to nebyl. Důležitostí obsahu však dalece převyšovala většinu jiných knih v táboře, což pro Koukiho a jeho studium, podporované v táboře málokým, znamenalo mnoho. Knihy byly jedním z mála způsobů, jak zlepšovat své dovednosti a uškemrat Cheiróna, aby mu povolil půjčit si tenhle konkrétní lexikon mu trvalo skoro měsíc. Některá kouzla v něm se skutečně nehodila pro oči kohokoliv kromě expertů, nicméně Kouki se (poněkud přehnaně a ne zcela oprávněně) za jednoho z nich považoval, takže tajemství světa kleteb a zaklínadel odhaloval s až dětinským nadšením a třasem vzrušení v těle. Přijít o tak důležitou knihu by pro něj tak představovalo nenahraditelnou ztrátu. Nemluvě o tom, jak by byl Cheirón naštvaný.
,,Zaklínadla, rituály, všechno možné. Prý jí máma pomáhala sepisovat nějakému důležitému mudrci, či co. Je jediná na světě, takže když jí nenajdu, přijde lidstvo o nenahraditelnou součást vědění. A Cheirón mi urazí hlavu." Odvětil zatímco se horečně snažil vzpomenout, kde jí to u všech bohů nechal. Bylo to tam? Či tady? Nebo támhle? Kdo ví? Jeho hledání pozastavil až pohyb, jímž Denny narušil svou nečinnost. Kouki na něj udiveně mrknul, zprvu trochu na pochybách, zda se udrží na nohou, když však viděl, že toto není Dennyho problém, vrátil se k prohrabávání roští.
Po dalším Dennyho dotazu se Kouki otočil jako na obrtlíku a dychtivě očima vyhledal dobře známé kožené desky.
,,Denny, ty jsi anděl!" Zavýskl nadšeně, div nevyskočil metr do vzduchu. Koleno mu v takto nedůstojném opočinu sice zabránilo, ale radost z něj stejně sálala na všechny strany. Několika kroky se přemístil k druhému polobohovi a natáhl se pro zdroj svého předchozího trápení. Ani nevypadala příiš poničeně, co mohl soudit od pohledu. Vypadalo to, že se nakonec kentaurovu hněvu vyhne.
avatar
Son of Dionysus
Počet postů : 11
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Sun Jul 01, 2018 1:40 pm
Jistě, úhel pohledu o tom, jak je kniha tlustá. Občas pochyboval, jestli tenhle instruktor není částečně i od Athény, zvlášť když byl neustále vidět s nějakou knížkou, jejíž množství stránek několikrát převyšovalo počet dní v roce. To bylo něco, co Dennymu přišlo skoro až nepřirozené. Jenže to byl jen jeho skromný názor, který s ním několik lidí v Táboře rozhodne nesdílelo. "Pokud by ti Cheiron chtěl urazit hlavu, byla by to alespoň nějaká sranda." Pronese a zazubí se. Sice se nikdy nevyžíval v boji a násilí, ale to bylo hlavně proto, že se toho musel sám účastnit. Dával přednost nerušenému pozorování a klidnému popíjení vína. Tedy někdy i něčeho silnějšího než vína, ale stále to bylo lepší než se potit někde v aréně a bojovat o holé přežití.
Podívá se na Koukiho a ušklíbne se. "Co jsem to naposledy kontroloval, tak křídla nemám a navíc naposledy mě z kostela vyhodili s tím, že nemůžu chlemtat toho vína tolik, protože je to krev Ježíše, či co." Pronese a zasměje se. Ne, do kostela nechodil, ale jednou se tam zastavil s mámou a od té doby tam už neměl potřebu chodit. Přece jen pochyboval o tom, že by nějaký Bůh existoval, když tu byli řečtí bohové a on byl potomkem jednoho z nich. "Takže se v téhle knize píše o obětních rituálech, obětování zvířat, nějaký kletby a tak?" Nadhodí a obezřetně se na knížku podívá. Pořád ho děsí svou velikostí a navíc tam určitě je spoustu nahuštěného textu a minimum obrázků. Raději jí tedy podá Koukimu.
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 26
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Sun Jul 01, 2018 2:24 pm
,,Jak pro koho." Zaúpěl tiše v odpověď na Dennyho názor. Upřímně, jemu představa dopáleného Cheiróna kdovíjak zábavná nepřiśla, obzvláště pak, pokud by byl příčinnou onoho dopálení on - celkem si svého života vážil, už jen proto, že stát až do konce věčnosti na Asfodelových polích mu znělo jako děsná nuda. Proto bylo v jeho nejlepším zájmu nijak na sebe nepřilákat Cheirónův hněv.
Na další Dennyho poznámku už mu nezbylo než reagovat smíchem. Denny alã anděl, to byla jednoduše neodolatelná představa. Kouki už ho viděl, jak leží na obláčku, klopí do sebe jednu amforu vína za druhou a přitahuje pohoršené pohledy jiných okřídlených obyvatel nebes. Neodolatelné.
,,To a mnoho dalšího. Bohužel teď nemám po ruce krokodílí slezinu, ani krysí srdce a vzhledem k tomu, že ty jich asi po kapsách taky moc nenosíš, bohužel ti nic neukážu. Ale kdybys někdy měl zájem..." uculí se. Pravda, nevěděl úplně, kdo by měl být jeho pokusným králíkem pro případné praktické pokusy, ale lákala ho představa vyzkoušet si některé z kleteb, o nichž četl, i v praxi. Bylo to takové pálivé nutkání, touha kousnout si do zakázaného jablka. Nikomu v táboře by neublížil, ale určitě by se ve světě našlo pár lidí, kterým by nějaká tá ,,menší" kletbička neuškodila... Převzal lexikon, načež ho k sobě přivinul jako bezbranné nemluvně. Rychle zkontroloval jeho stav a z úlevou musel konstatovat, že je jen trošku provlhlý, což se jednoduše spraví.
,,Děkuju moc. Bez tebe bych ho hledal celý den." Poděkoval s jasně znatelným vděkem v hlase a věnoval vedoucímu srubu boha vína zářivÿ úsměv. Skutečně, původně myslel, že kniha leží kdesi na opačně straně kopce, takže než by jí našel, mohlo by mu to taky trvat pěkně dlouho.
avatar
Son of Dionysus
Počet postů : 11
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Mon Jul 02, 2018 4:51 pm
Narovná se a lehce se protáhne, jako by snad celý den nic nedělal. Což je vlastně pravda. Jediné, co za celý den udělal bylo to, že se došel a lehl si se svou placatkou. Tomu by se asi moc velký fyzický výkon říkat nedalo. "Hele normálně jo, ale všechno tohle mám ve druhých kraťasech." Pronese s polovičatým úsměvem a a demonstrativně si strčí ruce do kapes a nic z nich nevytáhne. Ano, tohle byl špatný vtip, ale co byste chtěli od někoho, kdo je neustále v lihu a jeho myšlenkové pochody rozhodně nejsou stejné jako u normálních střízlivých lidí. "Ale někdy bych něco podobného rád viděl. Mohla by být sranda někoho proklít, ale v mé moci to bohužel není." Pronese a pokrčí rameny. Ne, že by snad někomu přál něco špatného, ale trocha škodolibosti v něm přeci jen byla, takže někoho proklít, třeba jen malinko by pro něj bylo k popukání. Jediné podobné kletbě, co by mohlo být v jeho moci je probuzení šílenství, ale to zatím neuměl. Možná jednou, časem, ale momentálně k tomu žádné vlohy neměl. Možná to bylo tím, že se moc soustředil na to, aby dokázal z vody nebo nějakého jiného nealkoholického nápoje vytvořit něco víc alkoholického než víno. Pobaven sleduje, jak si knížku prohlíží, jako by to snad bylo malé dítě nebo jeho mazlíček, který nesmí přijít k úhoně. Nejspíš se opravdu bál, že by ho za to Cheiron nějak potrestal. "V pohodě, všiml jsem si jí, když jsem sem šel a kdybys nepřišel, asi bych jí tu nechal ležet, protože by se pro ní snad ten, kdo jí tam nechal, vrátil." On ke knihám rozhodně nechoval tak vřelé city jako Kouki, nebo někteří z potomků Athény. Pro něj to byly jen nepotřebné hromady popsaného papíru, na kterém není napsané nic, co by mu ve výsledku mohlo v životě nějak prospět.
avatar
Son of Hecate
Počet postů : 43
Age : 26
Zobrazit informace o autorovi

Re: Vrch polokrevných

za Tue Jul 03, 2018 9:37 am
,,Áah, škoda, já už si začal dělat naděje." odpověděl na slabý vtip slabším, načež věnoval Dennymu zářivý úsměv. Uznával, že na to, jak cloumá s táborovou morálkou, se s Dennym dá vcelku mluvit. Rozhodně lépe, než s některými jinými (*kašli, kašli* Fellix *kašli, kašli*), přestože bez toho pachu whiskey by se Koukimu bezpochyby zamlouval ještě více.
,,Až budu něco takového plánovat, dám ti vědět. Pokud se mi tedy povede sehnat ty orgány... Hermesovci by ohledně toho snad mohli něco udělat... Jestli na mě nebudou pořád naštvaní." zamumumlal si spíš pro sebe. To by mohl být problém. Hermesovci se na děti Hekaté stale netvářili zrovna přátelsky. Možná by měl říct někomu jinému, aby je o to poprosil... Jenže kdo by u všech všudy byl ochotný pomoct mu s takto... Bizarní żádostí? Bude muset rozhodit sítě a někoho najít. A pak vymyslet, kde je uskladní, protože chladící box nebyl zas až tak levná záležitos a společná instruktorská lednička v hlavní budově by nebyla zrovna nejlepší volba. I když, to by vlastně mohla být celkem zábava...
,,Stejně děkuju." vyjádřil se ještě jednou k lexikonu. Přišlo mu nezdvořilé nechat to jen tak plavat, ale pozvat Dennyho na skleničku neplánoval a obával se, že ničím jiným by se Dennymu zrovna nezavděčil. ,,Kdybych ti to někdy mohl oplatit, určitě mi řekni." Dodal tak jen nakonec, shledávaje to dostatečným výrazem vděku, třebaže si nebyl jistý, co by od něj Denny mohl potřebovat. Ale ono se vždycky něco najde.
Sponsored content

Re: Vrch polokrevných

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru